Interview s Philippem Busquinem, komisařem EU pro vědu a výzkum

Jak vidíte budoucnost jaderné energetiky a výzkumu na tomto poli?
Jaderná energetika zásobuje elektřinou 35% EU a je částí energetického mixu Evropy, který pomáhá vypořádávat se se závazky z Kjóta. Více než kdy jindy má své místo v Evropě dnes i jaderný výzkum a to i navzdory rozhodnutím některých zemí vzdát se jaderného programu. Jaderný výzkum totiž není synonymem pro propagaci jaderné energetky. Pokrývá totiž hlavně ty oblasti, kde veřejnost cítí jisté obavy – jaderné odpady, bezpečnost, ochrana před zářením – a jde i dále do tak důležitých oblastí jakými je např. medicína atd.

Jaké jsou priority v jaderném výzkumu?
Základní otázkou, která se musí řešit, jsou jaderné odpady, protože to je fenomén, který přesahuje do budoucích generací. Evropská komise vytvořila NET.EXCEL, síť největších organizací Evropy zabývajících se hospodařením s odpady. Je jednou z mých priorit přinést do hospodaření s jadernými odpady větší průhlednost a přesvědčit veřejnost, že není pravda, že se s nimi dosud nic nedělalo. O výzkumu v této oblasti se musí více vědět, např. o podzemním úložišti Mol v Belgii, o projektech Švédska a Finska. Také se musí podpořit výzkum transmutačních technologií.

Jak důležitý je výzkum nových typů jaderných reaktorů?
Spojené státy iniciovaly tzv. Generation IV International Forum, které identifikuje nejslibnější koncepce pro roky 2020 – 2030. Francie a Velká Británie jsou také členy. EU jako celek ne, protože některé státy jsou proti. Navzdory tomu budeme tyto aktivity pozorně sledovat, protože EU si přeje být vedoucí silou v jaderné odbornosti. Jednotlivé členské státy jsou zodpovědné za své energetické koncepce v krátkodobých i dlouhodobých perspektivách. Účast na mezinárodních projektech, jako je třeba Generation IV nebo ITER (fúzní reaktor), však pro ně znamená snížení finančního rizika.

Proč EU vydává velkou část svého rozpočtu na výzkum právě na termojadernou fúzi?
Fúze je evropským výzkumným programem par excellence. Důvodem je, že tento projekt vyžaduje tak velké finanční částky, že si je jen málokterá organizace může dovolit, navíc zatím není ekonomická návratnost. Jde tedy spíše o politické rozhodnutí – a EU jej udělala. Za posledních 40 let byl evropský fúzní program nejúspěšnější na světě, zejména díky tokamaku JET v Anglii. Francie a Španělsko jsou nyní kandidáty na to, aby hostily nový projekt ITER (International Thermonuclear Experimental Reactor) – soupeří s Kanadou a Japonskem a já věřím, že ITER nakonec bude v Evropě. Z toho budou profitovat i kandidátské země.

Aktivně podporujete tzv. Evropský výzkumný prostor (ERA). Jak se může jaderný sektor více zapojit?
V kontextu smlouvy Euratom se rozvíjí ERA jako podpora společnému jadernému výzkumu. Každý stát jde však vlastní cestou. Potřebovali bychom vytvořit společnou technologickou platformu, jako se nám to podařilo např. v letectví. Zde je těžší dosáhnout konsensu. Většina z kandidátských zemí s jaderným programem je už zapojena do programů Euratomu.

Jak myslíte, že je možné zvýšit vzdělávání a mobilitu nových jaderných vědců a inženýrů?
Dříve byla jaderná fyzika „top„ pro studenty, pak byla nahrazena biofyzikou. Je tedy skutečný problém v této oblasti, protože i kdybychom už nové jaderné elektrárny nestavěli, budeme provozovat stávající, starat se o odstavování, o jaderné odpady, zkrátka budeme ještě nejméně na dvě generace potřebovat špičkové jaderné odborníky. Vždyť i protijaderným aktivistům musí záležet na tom, aby elektrárny provozovali ti nejkvalifikovanější. Chtěl bych pomoci zviditelnit tento sociální aspekt a zahájit dialog za účasti médií a veřejnosti. Jaderná komunita má tendenci být příliš „ostrovní„. Mezi jadernými specialisty a veřejností je málo kontaktů. Jaderná věda má přitom tak obrovský vliv na jiná odvětví: kultura bezpečnosti, robotika, dálkové manipulace, magnetická pole, materiály resistentní k vysokým teplotám, atd.

Jaký je váš názor na vývoj evropské energetické scény?
Hlavním sdělením Zelené knihy vydané Evropskou komisí je, že není universálního léku na zabezpečení spolehlivého zásobování energií. Všechny zdroje mají svá pro i proti. Jaderná energie bude mít určitě v energetickém mixu své místo. Perspektivou pro jádro je např. budoucí vodíkové hospodářství. Vodík musíme získávat bez generování skleníkových plynů. V březnu bude skupina 19 expertů prezentovat výsledky studie vodíkového hospodářství Evropské komisi. Jedině jaderná energie je schopna vyvinout teploty potřebné k produkci vodíku.

Zdroj: Foratom e-bulletin, zkrácený překlad