Rekord na ostrově Malta

Od 2. do 5. února se na Maltě v hotelu Corinthia St. Gorg ve městě St. Julians sešlo 153 specialistů na komunikaci s veřejností v oborech jaderné vědy, techniky a energetiky z 27 zemí světa. Byla to v tu chvíli největší koncentrace odborníků na "jadernou" komunikaci na světě a patrně i v celých maltských dějinách. Konala se zde mezinárodní konference PIME 2003, kterou každoročně pořádá Evropská nukleární společnost. Hlavní letošní témata byla více než aktuální: krizová komunikace, bezpečnost jaderných zařízení, spolupráce jaderných elektráren s regiony, jaderné odpady. Energetickou společnost ČEZ reprezentovaly Marie Dufková a Jana Matoušková z oddělení komunikace a Milan Nebesář z tiskového oddělení.

Přinášíme čtenářům pár poučných zajímavostí ze světa jádra:

Francie bývá často uváděna jako bašta jaderné energetiky. V této souvislosti jsou zajímavé výsledky průzkumu: 26% dotázaných Francouzů je pro zvýšení podílu jaderných elektráren, 26% pro odstoupení od jaderného programu a 47% pro udržení současného stavu. Polovina Francouzů nikdy neslyšela o globálním oteplování, ale na adresu jaderné energetiky jsou ochotni tvrdit, že vypouští CO2, způsobuje globální oteplení a narušuje ozonovou vrstvu. 90% lidí tvrdí, že nikdy neslyšeli nic inteligentního o energetice. Mají totiž pocit, že je jakýsi problém s energií, ale nikoliv s elektřinou. 92% je přesvědčeno, že o jaderné energetice se neříká všechno, co by mělo být řečeno a 77% věří v jaderných otázkách „zeleným„ iniciativám! Polovina Francouzů neví nic o jaderné energetice v jiných zemích a myslí si, že všude se od jádra odstoupilo, jen Francie že provozuje JE dál.

Derek Taylor z direktorátu pro energii Evropské komise nastínil návrhy nové legislativy EU týkající se jaderné energetiky a odpadů. EC apeluje na všechny země, aby urychlily přípravu úložišť jaderného odpadu. Zajímavý je návrh připouštějící ukládání odpadu i v jiné zemi, než zemi původu.

Většina prostoru na konferenci byla věnována debatám, workshopům a kulatým stolům, u nichž se vyměňovaly zkušenosti z jednotlivých zemí k nejdůležitějším tématům.

Komunikační nástroje
Výběr se jednoznačně přesunul na moderní počítačovou techniku a fenomén internetu. Novinku představilo Chorvatsko: web stránku www.mingo.hr/tpc informující didaktickým způsobem o ionizujícím záření a radiačně bezpečnostních aspektech. Provozuje ji tzv. Technické podpůrné centrum, které je součástí projektu civilní obrany a má za úkol monitorovat radiační situaci. 10 km od hranic Chorvatska je slovinská jaderná elektrárna Krško a 75 km maďarský Pakš.
Další představená web stránka je z dílny mladé organizace Areva, která vznikla sloučením několika jaderných firem do jediného giganta - Siemens, Framatome, ANP, Cogema a dalších. Stránka www.arevagroup.com se nejprve testuje na zaměstnancích, tvůrci shromažďují připomínky a náměty na zlepšení, pak teprve spustí reklamní kampaň pro veřejnost. Také při tvorbě této stránky je zdůrazňován didaktický přístup.
Švédská společnost SKB představila multimediální show sloužící jako nástroj pro lektory přednášející veřejnosti o jaderných odpadech. Směs statických obrázků, trojrozměrné animace a filmů přišla na 1,5 milionu švédských korun. Nejsme nijak pozadu - sice méně virtuálně reálně vybavenou, zato však stejně funkční a za zlomeček zmíněné ceny pořízenou má ČEZ pro své lektory prezentaci již také.
Překvapením pro účastníky konference byl jistě příspěvek pana Oberhummera z Rakouska. Vědecký pracovník z Atominstitutu z Vídně prezentoval vzdělávací program pro mládež, skládající se z populárně naučné knížky o jaderné vědě a technice a z putovní výstavy. Nutno ovšem poznamenat, že zatím uspěl jen v Anglii, Itálii, Maďarsku, Francii a Německu. Nejrůznější statistiky a výsledky průzkumu veřejného mínění ukazují Rakousko jako izolovaný zatvrzele protijaderný ostrov v celkově tolerantní a více či méně příznivě projaderně nakloněné Evropě. Snahy rakouského jaderného vědce najdete na www.nupex.net. Projekt převážně hrazený z fondů Evropské unie stál v posledních dvou letech 379 tisíc eur.
Informační web stránkou www.minatom.ru se pochlubila ruská delegace – jde o pátou nejnavštěvovanější web stránku v Rusku. Prezentují se zde i názory ministra Rumjantseva. Ruská organizace Atominform provozuje dokonce vlastní televizní stanici TV-100, která vysílá projaderné naučné pořady.
Francouzská EdF představila počítačovou hru „Blue dot„, která atraktivní formou dobrodružné animované hry učí děti vážit výhody a nevýhody různých energetických zdrojů.

Komunikace na téma radioaktivní odpady
Ukazuje se, že jaderné odpady začínají být tím hlavním argumentem proti jaderné energetice. Lidé už začínají brát jaderné elektrárny jako součást normálního průmyslu a života, věří, že jsou bezpečné, a paradoxně považují jaderné odpady za něco mnohem nebezpečnějšího. Přesto, že neexistuje žádný rozumný důvod, proč se bát jaderných odpadů více, než reaktoru v provozu, dokola opakované strašidelné argumenty odpůrců jádra udělaly své. Nejdůležitější strategie při komunikaci o odpadech: jasná legislativa, jasný harmonogram a postup, přesně rozdělené role, úlohy a pravomoci, otevřený dialog s lokalitami uvažovaných skladů a úložišť, jejich vtažení do spolupráce, použití lokálních zdrojů, lidí, médií. Výhodné je najít mluvčího z lokality. Na světě jsou již dvě místa, která mají v podstatě vyřešeno ukládání - USA a Finsko. Evropská unie vyvíjí silný tlak na další své členy, aby co nejrychleji přijali jasná a závazná rozhodnutí o ukládání jaderných odpadů.

Trvale udržitelný rozvoj
Uchopme toto módní heslo a přijměme je za své. Jaderná energetika je neopominutelným příspěvkem k trvalé udržitelnosti. Zahájit na toto téma seriozní debatu je náš úkol – od ekologistů toto nelze čekat. Na letošním jednání COP v Johannesburgu se jasně ukázalo, že národní zájmy silně převyšují globální zájem planety.

Lokální komunikace s veřejností v regionech JE, se státní správou a samosprávou
Za lokální komunikaci je považována komunikace s obyvateli žijící v zóně havarijního plánování. Pro některý stát to může znamenat udržování kontaktů s 300 000 obyvateli v 10 km pásmu (např. Japonsko), pro jiné kontakt s 200 obyvateli v 10 km pásmu (např. Švédsko). Přestože podmínky jsou to velmi rozdílné, závěr diskuse byl naprosto jednotný. Komunikace s místními obyvateli musí být co nejintenzivnější a „lidská„. Osobní kontakt je nutné udržovat s pěti nejdůležitějšími skupinami: studenty a učiteli, volenými zástupci státní správy a samosprávy, občanskými sdruženími, regionálním tiskem a lékaři. Obyvatelům musí být poskytováno dostatečné množství snadno dostupných informací (obecní rozhlas, časopis, internetové stránky). Velmi pozitivně byla hodnocena činnost tzv. Občanských bezpečnostních komisí, které jsou nezávislým subjektem dohlížejícím na bezpečnost elektrárny a poskytujícím veřejnosti srozumitelné a věrohodné informace o dění v elektrárně. Zajímavý pohled na rozdílné názory lidí z míst blízkých jaderným zařízením a z míst vzdálených poskytl psychologický průzkum z Jižní Koreje: mají-li lidé hodnotit rizika a přínosy, na celonárodní úrovni převažuje vnímání důležitosti přínosů a rizika mají menší váhu. Na lokální úrovni naopak je kladen větší důraz na rizika a zdůrazňování přínosů je vnímáno jako méně důležité. Za hlavní přínosy jaderné energetiky je považována ekonomičnost, spolehlivé zajištění dodávek energie a neemitování skleníkových plynů, za hlavní rizika možný vliv na zdraví, na životní prostředí a strach před havárií. Lidé, kteří jsou pro jádro, si častěji myslí, že všichni ostatní jsou proti. Lidé, kteří jsou proti, však častěji připouštějí, že by byli ochotni svůj postoj změnit.

Ochrana jaderných elektráren
Událost z 11. září 2001 zvýšila obavy teroristického útoku na jaderné zařízení. Některé státy přijaly velmi striktní bezpečnostní opatření a jiné naopak dále propagují otevřenou politiku a nabízí široké veřejnosti exkurze do elektrárny. Tento rozdílný postup hodnotil velmi negativně William Beecher ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost USA. "V USA jsme investovali po 11. září 2001 307 miliónů USD na zvýšení ochrany našich 103 elektráren. Hrozba útoku je reálná. Musíme udělat vše, abychom mu zabránili."
Protiargumentem byl názor většiny účastníkú, kteří se domnívali, že tento postoj poškozuje a diskriminuje jaderný průmysl oproti jiným odvětvím jako je např. chemický průmysl. Stejně tak nelze zabezpečit metro, nádraží a jiná místa, kde se pohybuje velká masa lidí. "Musíme začít každý u sebe", prohlásil William Beecher. V letošním roce hodlá USA utratit 53 milionů dolarů na zvýšení ochrany a zlepšení kontroly pohybu jaderného materiálu.

Krizová komunikace
Příklady krizových komunikací Air France (havárie Concordu), Bayer (vedlejší účinky léku Baycol) a Shell dokladují, že i jiná odvětví průmyslu musí bojovat o důvěru veřejnosti. Doporučuje se hledání společných zájmů s lokalitami, investice do vybavenosti lokalit, systematická práce s médii a jejich vzdělávání.

Informační centra
Co se změnilo po 11. září 2001 v provozování informačních center (IC)? Jaká je jejich budoucnost? Stejně jako v ochraně elektráren, tak v provádění exkurzí v areálu elektráren a zachování provozu informačních center, zaujaly jednotlivé státy různé postoje. Ve většině států, kromě Litvy, Slovenska, Nizozemí, se brány elektráren pro exkurze veřejnosti uzavřely. Návštěvnost IC se většinou snížila nebo zůstala na stejné úrovni. Ve Francii bylo dokonce na dobu neurčitou uzavřeno dvacet informačních center. Ve Velké Británii se uvažuje o uzavření informačních center u reaktorů Magnox. Přesto všechno informační centra mají budoucnost. Ukázalo se totiž, že jiné formy informování vyžadují vyšší náklady. Průzkumy veřejného mínění dokladují, že lidé věří více tomu, co vidí a slyší v IC, než tomu, co je napsáno na sebekrásnější internetové stránce. IC byla vybudována proto, aby zprostředkovala osobní kontakt s veřejností, který nejde jinak nahradit, vzdělávala a propagovala jadernou energetiku. Je velmi důležité, aby pokračovala v tomto svém poslání, rozvíjela se a při současném tlaku na ekonomickou efektivitu hledala nové formy oslovení návštěvníků. Inspirací může být nově otevřené informační centrum v Sellafieldu. Ve spolupráci s Národním vědeckým muzeem v Londýně vznikla v Sellafieldu supermoderní expozice "Sparking reaction", překypující světelnými a multimediálními efekty, velkoplošnými plasmovými obrazovkami a pohyblivou projekcí. Po chvíli zdráhání prozradil zástupce BNFL i náklady na pořízení nové expozice: 10 milionů Liber.

Komunikace s dětmi
Dnešní děti jsou budoucími spotřebiteli, politiky a potenciálními zaměstnanci energetiky. Je v nejvyšším zájmu energetických firem poskytnout jim co nejúplnější informace a vzdělání v oboru, neboť oni zanedlouho budou o dalším osudu energetiky rozhodovat. Účastníci kulatého stolu se shodli, že je třeba předvést všechny energetické zdroje, naučit mládež vážit pro a proti a nepodceňovat její schopnost utvořit si správný úsudek. Fakta totiž jednoznačně stojí na straně jaderné energetiky. Velmi důležitá je též práce s učiteli. Vzdělávací program ČEZ vzbudil velkou pozornost a povzdech některých účastníků debaty, že "v jejich zemi vzdělávání mládeže zanedbali a mají dnes plné učebnice protijaderných hesel a příkladů".

Na konferenci PIME letos navazoval seminář pořádaný Mezinárodní agenturou pro atomovou energii na téma krizové komunikace.

Marie Dufková a Jana Matoušková