Stát vybírá místo pro jaderný odpad

Šest obcí v republice má v tuto chvíli největší šanci, že právě u nich bude až sto tisíc let uloženo na čtyři tisíce tun vysoce radioaktivního odpadu z jaderných elektráren Dukovany a Temelín. Státní Správa úložišť radioaktivních odpadů zveřejnila aktualizovaný seznam šesti prioritních a pěti záložních lokalit, kde by mohl být podzemní bunkr postaven. Žádná z obcí, v jejichž blízkosti se o úložišti uvažuje, vyhořelé palivo nechce. "Zatím jsme o tom na zastupitelstvu nejednali, ale občané asi nebudou souhlasit," řekl například místostarosta Budišova na Vysočině Ladislav Dokulil. V některých obcích lidé podepisují protestní petice, v okolí Lodhéřova v Jihočeském kraji se připojilo na 600 lidí. "Úložiště sem přinese jenom zkázu," tvrdí Zdeněk Černý, starosta Nadějkova, které leží u lokality Božejovice-Vlksice. Ředitel Správy úložišť vyhořelého paliva Vítězslav Duda doufá, že se mu podaří se zástupci obcí dohodnout. V šesti hlavních lokalitách začne ještě tento rok podrobnější průzkum, který teprve ukáže, která z vytipovaných míst jsou nejvhodnější. "Může se stát, že uděláme krok zpátky a vrátíme se k některé původní lokalitě," řekl Duda. Správa má čas až do roku 2015, kdy podle schváleného harmonogramu vybere dvě definitivní oblasti - jednu hlavní, druhou záložní. Až v roce 2050 se má začít stavět a první vyhořelé palivo se pak do úložiště převeze v roce 2065. Tento plán by však mohla narušit Evropská komise, která má v nejbližších měsících posoudit návrh, aby místo pro úložiště vybraly země už v roce 2008 a o deset let později jej začaly používat. V tom případě správa úložišť varuje, že by mohla podražit elektřina. Podzemní skladiště pro radioaktivní odpad se totiž zaplatí ze zvláštního jaderného účtu. Na ten největší měrou přispívá ČEZ, odvádí padesát korun z každé megawatthodiny elektrické energie vyrobené v jaderných elektrárnách. Ročně ČEZ přispěje miliardou, nyní jsou na kontě zhruba tři miliardy korun. Pokud by se však úložiště muselo postavit o čtyřicet sedm let dříve, nebylo by na kontě dost peněz. "Znamenalo by to zvýšení odvodů na jaderný účet a patrně i zdražení elektřiny," řekl ředitel správy úložišť. ČEZ tento názor zpochybňuje. "Ceny elektřiny už určuje trh. Nedá se jednoznačně říct, že by se to projevilo přímo na cenách," tvrdí mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Dodal, že zatím není vůbec jisté, jestli Evropská komise urychlení stavby úložišť odsouhlasí. "Většina zemí v roce 2018 úložiště ještě nebude potřebovat," řekl Kříž. Třeba Francie, která vyrábí zhruba tři čtvrtiny elektřiny z jádra, se až v roce 2006 rozhodne, jak s vyhořelým palivem naloží.

Zdroj: Hospodářské noviny