Fagan sliboval ránu, dostal ji však sám zpět

Do sporu o dokončení Temelína vlétl americký právník Ed Fagan jako velká voda. "Máme v úmyslu zabránit uvedení Temelína do plného provozu," prohlásil v únoru 2001, když poprvé přijel do Rakouska zastupovat tamní odpůrce jaderné elektrárny. "Pokud podáme žalobu, bude to pro Českou republiku jako právnická rána baseballovou pálkou," řekl o dva měsíce později. Jedna žaloba u rakouského soudu na náhradu budoucích škod způsobených Temelínem skutečně skončila, ale byla to spíše rána pro Fagana. Soud žalobu zamítl a Fagan se loni na podzim stáhnul. "Teď je na tahu politika," řekl na rozloučenou. Do Evropy přitom před dvěma lety přiletěl s pověstí muže, který vyhraje všechno, na co sáhne. Zejména pro rakouské odpůrce Temelína byl novou nadějí, jak kontroverzní stavbu zastavit. Proslavil se především jako právní zástupce obětí nacismu při jednání s Německem o odškodném. "Nebýt mě, tisíce obětí holocaustu by nic nedostaly," řekl Fagan pro stanici ABC. Ta hned poznamenala, že jediné, co Fagana zajímalo při podpisu finální smlouvy, byla výše jeho odměny. V případě Temelína Fagan zklamal i české odpůrce této stavby. "Už jeho první vystupování jsem vnímal dost negativně. Neměl jsem přehnané očekávání, ale i tak mě dost zklamal," tvrdí Edvard Sequens z ekologického sdružení Calla, které se Temelínem dlouhodobě zabývá. Sequens se s Faganem jednou setkal. "O informace od nás neměl žádný zájem, pořád jen mluvil o sobě," vzpomíná Sequens. Fagan neustále vyhrožoval žalobami. V květnu 2001 prohlásil: "Brzy začnou naše právní bitvy. První dvě v Česku a Rakousku. V Česku půjde o vydání dokumentů o Temelínu. To prohrajeme, ale musíme to projít, abychom mohli jít před soudy Evropské unie." Později se ukázalo, že Fagan jako právník nemůže v Rakousku, ani v Česku žaloby podávat, protože nemá povolení poskytovat tu právní služby. Mohl vystupovat jenom jako poradce nebo svědek. Přesto zastupoval pozůstalé několika obětí havárie lanovky na Kaprun a vysloužil si žalobu pro nekalou soutěž. Loni v prosinci pak rakouský soud rozhodl, že Fagan nesmí v Rakousku pracovat. Protože Američan nezaplatil pokutu 4852 eur, soudce při jiném líčení nařídil, aby byl prošacován. Zřízenci u něho našli pouze dvě dvacetidolarové bankovky, několik mincí a náramkové hodinky v ceně 109 eur. Fagan se pak v Rakousku objevil ještě jednou. Letos v lednu daroval Platformě proti atomovému nebezpečí padesát tisíc dolarů na soudní spory proti Temelínu. Poté se zaměřil na nápravu apartheidu v Jihoafrické republice. V dubnu podal žaloby na dvě těžařské společnosti a pro oběti rasistického režimu požaduje až šest miliard dolarů.

Zdroj: Hospodářské noviny

zpět na úvodní stránku