STANOVISKO ČESKÉ NUKLEÁRNÍ SPOLEČNOSTI
K NÁVRHU STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE ČR DO ROKU 2030

Úvodem oceňujeme skutečnost, že návrh státní energetické koncepce byl poprvé zpřístupněn pro veřejnou diskusi a že je zpracován na vysoké profesionální úrovni, včetně aktuálně platných a nově navrhovaných nástrojů státní energetické koncepce, variantních scénářů možného vývoje energetiky ČR a porovnání jejich dopadů a rovněž s uvedením porovnání energetických strategií USA, EU, Ruska a dalších států. Považujeme však za užitečné, aby v dokumentu bylo uvedeno složení skupiny osob, která je odpovědná za vývoj státní energetické koncepce ČR do roku 2030 (viz analogie s vývojem národní energetické strategie USA).

K návrhu státní energetické koncepce ČR do roku 2030 máme následující připomínky a komentáře:

1) Za optimální scénář z hlediska vysoké spolehlivosti dodávek energie (jaderné palivo lze nakoupit na stabilních trzích a v dostatečném předstihu), minimalizace příspěvku ke skleníkovému efektu a nejnižších nákladů na rekultivaci krajiny po těžbě HU (ty nejsou doposud zahrnuty do ceny HU ani do ceny elektrické energie,vyráběné z HU) považujeme scénář modrý.

2) Za akceptovatelný kompromis považujeme scénář zelený, v tomto případě je ale nutno přenést náklady na rekultivaci krajiny po těžbě HU včetně skládek popílku a odpadních produktů při odsířování (tj. stav na "zelenou louku" jako u jaderné energetiky) na důlní společnosti a provozovatele elektráren, které spalují HU. Pokud tomu tak nebude, nelze ekonomicky porovnávat oba scénáře, neboť nedojde ke skutečné liberalizaci trhu s různými druhy energií, zejména s elektrickou.

3) V jednotlivých scénářích ani v nově navrhovaných nástrojích není zejména pro vzdálenější perspektivu zohledněn postoj státu k dopravně-energetickému systému, založenému na využívání vodíku včetně podpory výzkumu, ověřování a rozvoje potřebných technologií.

4) Aby bylo možno provádět objektivní ekonomické hodnocení jednotlivých scénářů možného vývoje energetiky,je nutno uplatnit rovné podmínky z hlediska započtení tzv. "externalit", tj. nákladů na ukládání vzniklých odpadů, na demontáž zdroje po ukončení jeho životnosti (stav "na zelenou louku") a na povinné pojištění odpovědnosti provozovatele energetického zdroje za škody vzniklé jeho provozem, do ceny energie. Jediným druhem energie, u nějž je tato podmínka splněna, je doposud pouze energie jaderná. V rozporu s obecně přijatou představou o tom, že využití OZE nemá negativní vliv na životní prostředí, představuje např. využití solárních článků nutnost vyřešit problém likvidace či recyklace panelů, které obsahují těžké kovy. Tyto problémy nutno povinně zahrnout do EIA u takovýchto zdrojů energie.

5) Je nezbytné zpřesnit a zprůhlednit pravidla stavebního a povolovacího řízení (včetně EIA) energetických zdrojů a rovněž pravidla jejich licencování tak, aby nedocházelo k překrývání kompetencí jednotlivých orgánů státní správy a tím ke vzniku obav a nejistoty u potenciálních investorů.

6) Ekologizace daňové soustavy by měla být racionální a motivující k úsporám energie a využívání zdrojů, které nemají negativní vliv na životní prostředí. Těmto požadavkům odporuje snaha zelených stran ve vládách některých členských zemí EU, které prosazují nereálný vzrůst uplatňování OZE a naopak likvidaci využívání jaderné energie, a to ne na základě vědecky zdůvodněných argumentů, nýbrž pomocí prostředků politického boje (včetně vydírání koaličních partnerů) a cíleného vyvolávání obav u obyvatelstva.

Za ČNS zpracovali: RNDr. Miroslav Kawalec, Ing. Václav Hanus, Ing. Radek Svoboda

V Praze, dne 27. 6. 2003

zpět na úvodní stránku