Proč má kraj s Temelínem nejdražší elektřinu

Jihočeský kraj - Proč domácnosti v kraji, uprostřed něhož stojí největší česká elektrárna, mají nejdražší proud v zemi?
Podobné otázky nespokojených lidí vyvolalo snížení cen proudu, na které se mohou do října těšit obyvatelé v severních, západních, středních a východních Čechách a na severní Moravě. Majitel tamních regionálních distributorů, firma ČEZ, se rozhodla snížit ceny.
"Proč se u nás také nezlevňuje, když tu máme Temelín, o kterém se tvrdí, že umí vyrobit nejlacinější elektřinu?" ptají se lidé. Politici jim během výstavby jaderné elektrárny slibovali, že budou mít oplátkou nižší ceny proudu. Jenže se tak nestalo.
Zatímco Temelín vlastní firma ČEZ, rozvodné sítě v regionu patří společnosti Jihočeská energetika (JČE). Oba podniky spolu nemají nic společného - kromě toho, že spolu obchodují s proudem. Každá firma má jiného majitele - ČEZ vlastní stát, JČE německý koncern E.ON.
V momentě, kdy ČEZ oznámil zlevnění elektřiny ve svých pěti regionech, čekalo se, že Němci odpoví podobným krokem. Zatím ale nic nechystají. "Marketingovou kampaň ČEZ detailně zanalyzujeme a následně vyvodíme závěry," řekl pouze mluvčí Jihočeské energetiky Vladimír Vácha.

Byla to divoká privatizace

Změny majetkových vztahů začínají v roce 1990. Tehdy ještě Temelín i rozvodná síť v kraji měla stejného vlastníka - České energetické závody. Vláda se tehdy rozhodla, že oddělí výrobu a distribuci elektřiny. Vznikl tak ČEZ a Jihočeská energetika.
Stát později předal městům a obcím v kraji 34 procent akcií v JČE. V roce 1999 vyschly obcím příjmy, a tak se rozhodly, že cenné energetické akcie prodají. Rozpoutaly tím takzvanou divokou privatizaci.
Do kraje začali jezdit zástupci zahraničních energetických kolosů, kteří měli o podíly eminentní zájem. Stát se tehdy zalekl, že starostové prodají (vlastně zprivatizují) JČE do ciziny. Vláda proto chtěla od obcí akcie koupit zpět a nabídla jim za jednu akcii 3350 korun.
Jenže rakouská banka Raiffeisenlandesbank, která měla za úkol akcie skoupit pro zahraničního investora, nabídla více: čtyři tisíce korun za akcii. Obce neváhaly a akcie raději prodaly do ciziny. Inkasované peníze posílily jejich rozpočty.

Nepomohl ani Špidla

Za prémiový balík tří procent akcií, který zajistil Němcům většinu v JČE, dokonce dali okresním městům patnáct tisíc korun za akcii. V tu chvíli už byla distribuce proudu v jižních Čechách definitivně v zahraničních rukou.
"Kladu si otázku, zda toto (drahý proud) není první výsledek tehdy tak výhodného prodeje. Za všechno se musí jednou zaplatit," říká jihočeský hejtman Jan Zahradník, jenž je kritikem cen proudu. Už se dokonce obrátil s žádostí o pomoc na premiéra Vladimíra Špidlu, ale bezvýsledně. JČE argumentuje tím, že má k podnikání složité podmínky. Mluví o rozlehlém a řídce osídleném kraji - zkrátka samá chaloupka a žádná pořádná fabrika s velký odběrem. To prý znamená velké náklady na budování sítí.
S tímto vysvětlením souhlasí i nezávislý Energetický regulační úřad, jenž stanovuje ceny proudu v jednotlivých regionech. "Ceny uznané regulačním úřadem jsou maximální a to znamená, že určitý prostor pro distribuční společnost tu určitě je," připomněl Zahradník.
Za pravdu mu dávají výsledky hospodaření Jihočeské energetiky - třeba v loňském roce vydělala rekordních 560 milionů korun po zdanění. Právě ČEZ se rozhodl od října snížit cenu ve svých pěti regionech i bez toho, že by mu to nařídil regulační úřad.

Zdroj: MF Dnes

zpět na úvodní stránku