Rakouští energetici: Větrná energie problém elektřiny nevyřeší

Rakouská energetika v současnosti čelí zvyšování spotřeby elektrické energie o dvě procenta ročně. Krytí tohoto růstu by měly v budoucnu zajistit pokud možno ekologické zdroje, ale větrné elektrárny to zřejmě nebudou - nejsou toho schopny. A zdroje na bioplyn také ne. K těmto závěrům došli představitelé rakouské a německé energetiky na úterním večerním zasedání v Salcburku.

Obnovitelné zdroje energie mohou jen velmi omezeně přispět k rovnoměrnému zásobování elektřinou. V mnoha případech, jako třeba u větrné energie, vyvolávají více nových problémů, než kolik řeší, cituje ze závěrů zasedání agentura APA.

Rakousko bude mít na konci roku větrné elektrárny o instalovaném výkonu 450 MW, využití jimi vyrobeného proudu je ale problematické. V severní části země, kde je jich většina, je dost ekologického proudu z říčních elektráren, na jih země do Štýrska, které má nedostatek zdrojů, je nárazové převádění proudu zase limitováno.

"Když začne foukat vítr, máme s tím problémy, protože síť je přetěžována," připustil Heinz Kaupa, člen představenstva přenosové soustavy Verbund-Austrian Power Grid (APG) s tím, že přenosová síť má "úzká hrdla". Využití větrné energie proto jako podmínku vyžaduje posílení přenosových kapacit vedení 380 kV, což jsou nemalé investice, shodují se rakouští odborníci.

Jejich názory podpořil i Wolfgang Schröppel z německého Svazu elektroprůmyslu (VDE), podle nějž vyžadují instalované větrné elektrárny pětinásobně více záložních zdrojů než jiné elektrárny. "To snižuje investiční úsporu z větrných elektráren na pouhých deset až 15 procent oproti klasickým elektrárnám," řekl.

Jako extrémní příklad uvedli němečtí specialisté situaci v Severním Porýní-Vestfálsku, kde kvůli nedostatku větru bylo z instalovaných 4600 MW vytěženo pouze 200 MW elektřiny. V celém Německu běží větrné elektrárny z možných 8700 hodin za rok fakticky něco mezi 1600 a 2000 hodinami. Konvenční elektrárny proto nemohou zatím nahradit - spíše naopak.

Energetici poukázali také na to, že během příštích 20 let musí být v EU obnovena třetina kapacit tepelných elektráren, které zastaraly. Nijak nadšeně nekomentovali, že nové předpisy Evropské unie na ochranu povodí řek omezují možnosti výstavby a výkonu vodních elektráren. Jen roční nárůst spotřeby v Rakousku by vyžadoval výstavbu jedné vodní elektrárny stejné kapacity, jako je nejmodernější Freudenau na Dunaji ve Vídni. Štěstím je, že podle odhadů Rakousko nebude příštích 20 let potřebovat novou kapacitu. Přesto by se mělo snažit, aby nynější 70procentní podíl vodních elektráren na národní produkci elektřiny zůstal zachován.

Ani biomasa a bioplyn dohromady nedokáží nahradit úbytek výroby elektřiny, který vyvolá realizace evropských předpisů o vodní energetice: bioelektrárna o výkonu 10 MW vyžaduje ročně na 26.000 kamionů dřevních štěpků, kterých se stejně již v současnosti až čtvrtina do Rakouska dováží. Bez dotací by systém zatím nefungoval, perspektivně však musí být všechny dotace z energetiky odstraněny a systém bioenergie se musí osvědčit sám, míní rakouští energetici.

Zdroj: ČTK

zpět na úvodní stránku