"Říkám, že mojí rodinou je Rakousko"

Rozhovor s šéfkou rakouské diplomacie Benitou Ferrero-Waldnerovou o sousedství, Temelínu a Hofburgu.

Rakouská ministryně zahraničí Benita Ferrero-Waldnerová přirovnává v rozhovoru pro MF DNES vztahy Rakouska s Českou republikou ke vztahům dvou dobrých sousedů. Respektuje rozhodnutí dostavět Temelín, ale do budoucna mu moc šancí nedává. V rozhovoru také vysvětlila, proč by se chtěla stát rakouskou prezidentkou.

* Jak byste zhodnotila vztahy mezi Rakouskem a Českou republikou? Jak bude vypadat sousedská politika Vídně po 1. květnu?

Vztahy mezi našimi zeměmi lze velice dobře přirovnat ke vztahům mezi dvěma dobrými sousedy. Žijeme vedle sebe, máme mnohé společné zájmy a mnoho společného jsme prožili. Přirozeně existují také témata, na něž máme rozdílné názory. V takových případech si ale sedneme společně a věcně diskutujeme, jak je to u dobrých sousedů běžné. Dobré sousedství, či spíše partnerství mezi Českou republikou a Rakouskem není důležité jenom proto, že se již za několik týdnů staneme členy stejné evropské rodiny. Chceme nadále prohlubovat regionální partnerství a jsem přesvědčena, že obě země v rámci EU budou ještě více profitovat z dobrých vztahů.

* Vládní partner FPÖ kvůli Benešovým dekretům a Jaderné elektrárně Temelín vedl silnou protičeskou kampaň. Má snad naše přátelské vztahy zastínit minulost?

V první linii musíme hledět společně do budoucnosti. Na straně druhé bychom ovšem neměli ignorovat to, co se stalo v minulosti, protože přítomnost bez minulosti nemá budoucnost, jak jednou hezky řekl francouzský historik Braudel. V posledních měsících jsme nicméně viděli, že je možné vést diskusi o naší minulosti na věcné úrovni. Co mne však obzvláště těší, je skutečnost, že právě lidé v příhraničních regionech již dávno začali společně hledět kupředu. Například v Dolních Rakousích se mnozí občané začali učit česky. České a rakouské obce již také plánují společné oslavy na hranici u příležitosti rozšíření EU. To jsou přece tak báječné příklady toho, jak lidé optimisticky hledí do budoucnosti!

* Česká vláda kategoricky odmítla odstavení Jaderné elektrárny Temelín. Jak by podle vás mohl vypadat kompromis, který by akceptovaly obě strany?

Respektujeme skutečnost, že podle mezinárodního a evropského práva podléhá rozhodnutí o národní energetické politice národní suverenitě. Každý stát tak může sám rozhodnout, zda jadernou energii využije k výrobě elektrického proudu, či nikoli. Jsme však přesvědčeni o tom, že jadernou energii nelze sladit s principy a prioritami trvalého a udržitelného vývoje v této oblasti. Česká strana na setkáních přichází s argumenty, které hovoří pro jadernou energii. V této zásadní otázce si tedy jen stěží dovedeme představit kompromis. Pokud se ale stát rozhodne využít atomovou energii, musíme vyžadovat maximální bezpečnost a zabránit tomu, aby rozhodnutí jiného státu ohrozilo zdraví našich občanů či trvale poškodilo životní prostředí.

Zdroj: MF Dnes

zpět na úvodní stránku