1954: Cesta od bomby k první jaderné elektrárně

Před padesáti lety, přesně 27. června 1954, byla zprovozněna první jaderná elektrárna na světě. Podařilo se to vědcům ve městě Obninsk nedaleko Moskvy v tehdejším Sovětském svazu.

Začátkem roku 1943 se začali na kopec nad novomexickým městem Albuquerque stěhovat vojáci a tajuplní lidé v civilu. Los Alamos se stalo střediskem nejlepších vědců Spojených států i Evropy, kteří utekli před Hitlerem. Za nejpřísnějšího utajení tam vyvíjeli atomovou bombu, jejíž pomocí chtěli uspíšit konec druhé světové války v Evropě, případně i v Tichomoří. Třebaže řešili neobyčejně složité problémy, které měly vést k vytvoření nejstrašlivější zbraně na světě, občas se zamýšleli i nad využitím atomu pro mírové účely - jako zdroje energie.
Po skončení války se většina fyziků z Los Alamos rozprchla do jiných laboratoří, kde se především věnovali základnímu výzkumu hmoty. Část z nich však dál pokračovala ve vývoji zbraní o ještě větší síle.
VSSSR měli na tomto poli zpoždění. Už v průběhu války ho začali dohánět pomocí špionů, kteří dodávali informace od levicově zaměřených lidí z Los Alamos a z dalších tajných laboratoří. Díky tomu mohli Sověti tuhle propast rychle dohnat a snížit ji na čtyři roky.

Cesta k elektřině

Příklon k hledání mírového využití gigantické síly atomu nastal u obou velmocí přibližně ve stejnou dobu - zatímco datum rozhodnutí americké Atomové komise známe, o rozkazu sovětského diktátora Josifa Stalina přesně nevíme. Ovšem to, že dal šéfovi svého vojenského atomového výzkumu Igoru Kurčatovovi příkaz ke stavbě jaderné elektrárny v Obninsku, je všeobecně známo.
Nicméně vývoj atomových reaktorů pro výrobu energie šel dvojí cestou. Týkal se zařízení k výrobě elektřiny nejen pro města, nýbrž i pro pohon atomových ponorek, lodí, letadel, raket a dalších strojů.
První atomovou elektrárnu na světě spustili ve městě Obninsk nedaleko Moskvy 27. června 1954. Pět let dodávala elektřinu do sítě a potom začala sloužit vědcům. „Tato elektrárna se stala experimentální vědeckou základnou, na níž se ověřovaly jednotlivé prvky konstrukce a kde se vychovávaly nové kádry energetiků,“ napsal profesor Vasilij Jemeljanov, který byl šéfem vládního úřadu pro atomovou energii, v roce 1979. „Po spuštění první atomové elektrárny jsme zahájili práce na vybudování elektráren mnohem výkonnějších. V roce 1958 byly v SSSR dány do provozu první bloky sibiřské atomové elektrárny, jejíž kapacita dnes přesahuje 600 megawattů.“
Bohužel reaktor v Obninsku byl předchůdcem typu RBMK, který namontovali v elektrárně v ukrajinském Černobylu. Řada jeho nevhodných vlastností potom umožnila, aby následkem špatného experimentování obsluhy na jaře 1986 vybuchl.
Také v USA a hlavně ve Velké Británii se pustili do budování jaderných elektráren. Dokonce Sověty v jejich širokém využívání brzy předhonili. Navíc jejich fyzici spolu s lékaři začali pokusně využívat některá atomová zařízení k léčbě zhoubných nádorů. Paleta těchto metod se poměrně rychle rozšířila.
Ovšem jaderné reaktory nevyrábějí jenom elektřinu, ale některé typy přeměňují běžný uran na plutonium. A tento prvek, který se díky svému krátkému poločasu v přírodě prakticky nevyskytuje, je nejefektivnější jadernou výbušninou - náplní pro atomové bomby. Proto ho v průběhu studené války obě supervelmoci vyrobily ohromné množství, pro které nyní hledají mírové uplatnění.

Podmořské loďstvo

Kromě toho válečné námořnictvo SSSR a USA vyžadovalo od vědců, aby jim postavili atomové ponorky. Admirálové předpokládali, že tato plavidla budou výkonnější, mohou zůstat déle na moři a ponořovat se do větších hloubek než ponorky na klasický dieselelektrický pohon. To se také potvrdilo.
Tady získali prvenství Američané, jejichž Nautilus začal brázdit oceány už začátkem roku 1954. Nicméně Sověti postupně vybudovali největší jaderné podmořské loďstvo na světě.
Atomové reaktory rovněž poháněly některé obchodní a válečné lodě i ledoborce.
V padesátých a šedesátých letech byli američtí a sovětští vědci velmi optimističtí rovněž v dalších směrech. Předně se pokoušeli vyrobit atomové motory pro rakety. Nakonec poznali, že je to příliš velký oříšek, a proto tento výzkum přerušili. Nicméně vybrané radioaktivní izotopy pro pohon různých zařízení, pro diagnostiku materiálů a podobně se běžně používají.
V létě 1955 se konala pod záštitou OSN v Ženevě první mezinárodní konference o mírovém využití atomové energie. Třebaže se členové delegací z Východu a Západu snažili o velkou obezřetnost, neboť poodkrývali závoje tajemství dosud spjaté s vojenským výzkumem, některé zkušenosti z vývoje atomových elektráren si vyměnili. A hlavně spolu mluvili o další velké perspektivě - o stavbě termonukleárních elektráren, které by spalovaly vodík. Byli velmi optimističtí - věřili, že se problémy podaří vyřešit během 20 let. Avšak jak se stále hlouběji nořili do tajů termonukleární reakce, tak přicházeli na další a další složitosti. Dodnes neexistuje ani pokusná termonukleární elektrárna, výzkum pokračuje a zasvěcenci doufají, že prototyp takového laciného zdroje elektřiny by mohl být spuštěn okolo roku 2070.

Obavy, tragédie a realita

První větší havárie postihla atomovou elektrárnu v říjnu 1957 ve Windscale v Británii. Druhá přišla až v březnu 1979 v Harrisburgu v USA. Naštěstí nikoho neozářily. Největší katastrofou byl výbuch elektrárny v Černobylu poblíž Kyjeva na jaře 1986. Radioaktivní mrak, který exploze vyvrhla, obletěl celou Evropu. Hasiči a záchranáři, kteří se snažili uhasit její požár, zahynuli na následky ozáření. Postiženi byli rovněž obyvatelé okolních oblastí Ukrajiny a Běloruska.
Pod praporem děsu z Černobylu dnes bojují proti atomovým elektrárnám ekologičtí aktivisté. Ve skutečnosti je tato energetika mnohem bezpečnější než výroba elektřiny z jiných zdrojů. Černobyl můžeme považovat za výjimku.
Nejvíc jaderných elektráren nyní mají USA (104), následuje Francie (58) a Japonsko (53). Dnes se vyrábí přes 16 procent veškeré elektřiny ve 440 reaktorech. Po kratším útlumu vyvolaném Černobylem se nyní chystá série staveb dalších. V USA chtějí do roku 2020 vybudovat řadu reaktorů o celkovém výkonu 50 000 MW tedy jako 25 Temelínů. Čína má v plánu přes 30 000 MW, Japonsko 21 000MW, Indie 20 000MW, Jižní Korea 9000 MW a Finsko 1600 MW. Samozřejmě tyto reaktory budou spolehlivější než dnešní.
Okolo roku 2030 začne výstavba zcela nové generace energetických reaktorů s uzavřeným cyklem. Jejich předností bude vysoká bezpečnost, spolehlivost a láce. Během provozu využijí veškeré zdroje, takže odpadů zůstane velice málo, navíc zneužití produktů štěpné reakce bude vyloučeno.

***

Milníky atomového věku

* 12. prosince 1942: italský fyzik Enrico Fermi spustil v americkém Chicagu první jaderný reaktor

* 16. července 1945: Američané vyzkoušeli atomovou bombu

* 6. srpna 1945: americké letadlo svrhlo atomovou bombu na japonské město Hirošimu

* 25. prosince 1946: sovětský fyzik Igor Kurčatov spustil v Moskvě první jaderný reaktor v SSSR

* 6. října 1947: Atomová komise USA dává příkaz ke zkoumání možností, jak využívat k mírovým účelům jadernou energii

* 29. srpna 1949: první pokusný výbuch atomové bomby v SSSR

* 15. února 1951: atomový reaktor v USA použit k léčbě nádorů

* 14. června 1952: začala stavba první americké atomové ponorky

* 1. listopadu 1952: Američané vyzkoušeli na zemi první vodíkovou bombu, která byla tak těžká, že ji neuneslo letadlo

* 12. srpna 1953: první pokusný výbuch vodíkové bomby svržené z letadla uskutečnili v SSSR

* 21. ledna 1954: americká ponorka Nautilus vyplula na vodu

* 27. července 1954: spuštěna první atomová elektrárna na světě ve městě Obninsk jihozápadně od Moskvy o výkonu 5 MW

* 23. května 1956: britská atomová elektrárna dodala do sítě první elektrický proud - je to první zařízení toho druhu na Západě

* 25. srpna 1956: v leningradských loděnicích (dnes Petrohrad) začali stavět atomový ledoborec Lenin

* 1. července 1958: první sovětská atomová ponorka, označovaná na Západě jako třída November, zahájila plavbu.

* 21. července 1959: vyplula atomová obchodní loď Savannah (USA)

* 15. října 1959: první soukromá atomová elektrárna v USA ve státu Illinois byla připojena do rozvodné sítě

* 20. prosince 1959: atomový ledoborec Lenin vyplul na moře

* 25. prosince 1972: spuštěna první čs. atomová elektrárna v Jaslovských Bohunicích na Slovensku

Zdroj: Karel Pacner, MF Dnes

zpět na úvodní stránku