Finové postaví pátý jaderný blok, úvahy směřují i k šestému

Od roku 1980 jsou ve Finsku v provozu 4 jaderné bloky o instalovaném výkonu 2656 MWe, které pokrývají 27 % poptávky po elektřině. Za 5 let by měl v lokalitě Olkiluoto začít pracovat pátý finský blok o výkonu 1600 MWe a úvahy investorů směřují i k bloku šestému.

České jaderné odborníky o tom informoval 30. června na přednášce v hotelu Praha, kterou pořádalo České jaderné fórum, generální ředitel finského jaderného dozoru profesor Jukka Laaksonen. Ten přítomným odborníkům detailně vysvětlil legislativní postup schvalování projektu, způsob licenčního řízení ve Finsku, úlohu jaderného dozoru a dostalo se i na některé technické údaje k připravovanému jadernému bloku.

Se čtyřmi provozovanými finskými bloky (Lovisa 2 x 488 MWe typu VVER uvedeny do provozu v letech 1977 a 1980 a Olkiluoto 2 x 840 MWe s uvedením do provozu v letech 1978 a 1980), byla velmi dobrá zkušenost a faktor jejich využití je cca 90 %. Proto se již v roce 1991 pokusila finská vláda prosadit záměr výstavby dalšího jaderného bloku. "Avšak v roce 1993 finský parlament těsnou většinou hlasů rozhodl o zamítnutí záměru. Toto rozhodnutí poslanců proběhlo za silného lobování odpůrců, bez diskuse opřené o budoucí potřebu elektřiny v zemi a s argumentací o nahrazení budoucí potřeby alternativními zdroji," uvedl Laaksonen. Jak se však v následujících letech ukázalo, tak tato argumentace nebyla zcela korektní. V průběhu let 1993-2001 vzrostla spotřeba elektřiny ve Finsku o 25 %. A větrné elektrárny, na které bylo v diskusi o novém bloku na začátku 90 let poukázáno jako na velkou šanci, se na výrobě nyní podílejí pouze 0,6 %. Naopak dovoz elektřiny především z Ruska a Norska dosahuje 15,5 %. S těmito fakty začalo v roce 1998 druhé "politické" kolo k prosazení záměru na vybudování pátého finského jaderného bloku. "V první fázi proběhlo posuzování vlivu záměru na životní, které realizuje vláda. Ta v lednu 2002 přijala kladné stanovisko k výstavbě nového jaderného zdroje, které na rozdíl od roku 1993 v květnu 2002 ratifikoval i finský parlament," říká Jukka Laaksonen.

Těmto zásadním rozhodnutím předcházela veřejná projednávání v obcích v okolí budoucí lokality. Jejich základem bylo stanovisko finského jaderného dozoru, které bylo vydáno v lednu 2001. Ve něm se objevila i řada doporučení dozoru ke zlepšení projektu s ohledem na vědecký pokrok v jaderném průmyslu. A zcela nově se v posudku po 11. září 2001 v reakci na tragédii v New Yorku, objevila i část věnovaná odolnosti bloku proti pádu dopravního letadla, či napadení biologickými zbraněmi. I proto budou mít stěny vnější části kontejmentu tloušťku 1,8 metru a vnitřní plášť bude tlustý 2,2 metru. Projekt řeší i zabránění průniku rozstříklého leteckého paliva do ventilačního systému bloku. Finský parlament přistoupil k posuzování záměru velmi zodpovědně, když z 15 výborů se jich 8 záměrem zabývalo. Na svá jednání si poslanci zvali odborníky k nejrůznějším oblastem záměru. Takže ještě před projednáváním záměru v parlamentu mělo více jak 50 % poslanců velmi detailní informace. "Na rozdíl od roku 1993 proběhl v parlamentu velmi demokratický proces s pragmatickým průběhem, očištěný od jednostranného lobingu. Vládu i parlament velmi uspokojilo pozitivní hodnocení jaderné bezpečnosti, způsob financování projektu výhradně ze soukromých zdrojů a především dobrý vliv provozu jaderného bloku na nezvyšování vypouštěných emisí do ovzduší. Odpůrci záměru sice použili stejné argumenty jako v roce 1993, tj. volit cestu omezení spotřeby elektřiny, obnovitelných zdrojů, ale po zkušenostech s praktickým naplněním těchto argumentů tentokrát neuspěli. Vždyť Finsko například očekává další vzrůst spotřeby elektřiny do roku 2010 o 15 %," doplnil Laaksonen.
Před ratifikací záměru parlamentem bylo mínění veřejnosti pro a proti naprosto vyvážené 50:50. Avšak průzkumy po jeho ratifikaci parlamentem ukázaly, že pro rozvoj jádra ve Finsku se přiklání 55 % obyvatel a proti je jen 31 %. Pozitivní ohlasy získal záměr i v komentářích sdělovacích prostředků. "V celém procesu šlo především o předávání dostatku informací veřejnosti i politikům. Musí se však volit způsob předávání informací, tak aby lidé cítili, že rozhodnutí a jejich vyhodnocení je na nich. Nesmí cítit, že je někdo jednostranně ovlivňuje a někam tlačí. Finové se svou mentalitou nemají rádi, když je někdo manipuluje a myslím, že podobná je i mentalita lidí ve vaší republice," uvedl zkušenost z informovanosti veřejnosti ve Finsku v souvislosti s prezentací záměru nového bloku Jukka Laaksonen.

České odborníky rovněž zajímal aspekt mezistátního posuzování záměru. Podle generálního ředitele finského jaderného dozoru nepředložila žádná ze sousedních zemí negativní oficiální stanovisko. Přes internet, prostřednictvím kterého bylo možno připomínky zasílat, přišlo několik negativních reakcí od organizací, které však mají odpor k jádru v popisu práce. "Asi máme štěstí, že Finsko nesousedí s Rakouskem jako vaše republika," s úsměvem a v nadsázce připomněl Laaksonen naše, celé Evropě známé, "jaderné" patálie s jižním sousedem.

Průběh realizace záměru Po politickém rozhodnutí mohla finská energetická firma TVO začít připravovat stavební záměr a stavebního povolení by se měla dočkat v polovině příštího roku. Ale již v květnu 2002 měla TVO připraveny podklady pro výběr dodavatele bloku. V říjnu 2003 padla volba lokality Olkiuloto a za dodavatele byla vybrána firma Framatome ANP, která nabídla dodávku tlakovodního bloku typu EPR o výkonu 1600 MWe. Harmonogram prací předpokládá zahájení hlavních stavebních prací v květnu 2005, první dodávku elektřiny do sítě na konci roku 2008 a zahájení komerčního provozu o rok později."Ale již nyní v lokalitě probíhají zemní práce při kterých bylo přemístěno 500 tisíc kubíků zeminy. Připravuje se armatura základové desky a firma Framatome již nakoupila tlakovou nádobu reaktoru, parogenerátory a provedla výběr svých subdodavatelů," doplnil Jukka Laaksonen.
Ten specifikoval i současnou úlohu dozoru. Ten nyní provádí prověrku dokumentace a konzultuje s dodavateli způsob řešení bezpečnostních otázek. A co je zajímavé, tak inspektoři dozoru nyní již pracují u dodavatelů komponent a například byli přítomni při odlévání tlakové nádoby. Po získání stavebního povolení a rozjezdu stavebních prací na hlavních objektech začnou inspektoři finského jaderného dozoru ihned pracovat přímo na lokalitě. "Po vydání rozhodnutí vlády a jeho ratifikací parlamentem vzrostl ve Finsku velký zájem investorů o rozvoj jádra. Dá se očekávat, a takové hlasy se ozývají, že po získání stavebního povolení a realizaci bloku se investoři začnou ucházet i o stavbu šestého finského bloku," naznačil další možnou cestu finské jaderné energetiky generální ředitel jaderného dozoru profesor Jukka Laaksonen.

Zdroj: Portál ČEZ

zpět na úvodní stránku