Jádro prý může nahradit ropu

Trend zdražování ropy jako hlavního energetického zdroje vyvolává diskusi, čím by tato surovina šla v budoucnu nahradit. Zastánci jaderné energetiky tvrdí, že by náhradou mohl být vodík, vyráběný v jaderných elektrárnách. Ten by se dal využívat jako palivo a stal by se i náhradou benzinu. "Jestliže chce být Česko v co největší míře energeticky soběstačné a využívat vodík jako pohonnou látku v dopravě, nezbývá nám nic jiného než další rozvoj jaderné energetiky," tvrdí náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina. Jaderné elektrárny, neprodukující takzvané skleníkové plyny, jsou podle něj ze všech energetických zdrojů nejvhodnější k tomu, aby část své elektřiny využívaly k rozkladu vody právě na vodík a kyslík.
Většina produkce vodíku nyní vzniká "neekologickou" petrochemickou cestou, tedy zplynováním uhlí, jehož zásoby navíc ubývají. "Pro budoucnost světové energetiky neexistuje jiné řešení než využívání jaderných zdrojů jak pro výrobu elektřiny, tak k výrobě vodíku," tvrdí Pecina. Pokud si ČR podle něj dokáže udržet svůj jaderný program, může být v budoucnu energeticky soběstačná prakticky s jedinou výjimkou, a to je dovoz uranu.
Tento názor podporují i další zastánci takzvané atomové lobby. Jaderné zdroje mohou svou přebytečnou kapacitu využít právě k údajně ekologické výrobě vodíku. Teoreticky mají stejnou možnost i vodní elektrárny, jejichž provoz je však závislý na momentálních přírodních podmínkách.
"Elektřina se nedá skladovat. Jestliže ale vyrobíme z přebytků vodík, získáme vlastně takovou energetickou konzervu," řekl prezident České nukleární společnosti Václav Hanus. Ve světě navíc podle něj vznikají ještě účinnější technologie, opět ale spojené se štěpením atomu. "V Japonsku už od dubna funguje testovací vysokoteplotní reaktor, schopný termochemické výroby vodíku," řekl Hanus. Voda se tak rozkládá pomocí vysokých teplot. Už v roce 2015 by podle Hanuse chtěli Japonci zahájit průmyslovou výrobu.
Do výzkumu využití vodíku jako pohonné látky, nahrazující benzin, naftu, zemní plyn i letecké palivo, hodlá přitom Evropská unie investovat v letech 2002 až 2006 přes 300 milionů eur. Spojené státy na stejný výzkum věnují 100 milionů dolarů ročně.

Politické tlaky

O vodíku hovořil nedávno jako o energetické látce budoucnosti i americký prezident Bush. Využití této látky v dopravě však zatím naráží na některé technické problémy při konstrukci automobilů či výstavbě čerpacích stanic a dostatečné kapacitě výrobních jednotek.
"To jsou však otázky do budoucna určitě dobře řešitelné. Masovému využívání vodíku určitě brání také některé ekonomicko-politické tlaky," domnívá se Hanus. Odpůrci jaderné energetiky argumentují tím, že výroba vodíku v jaderných zařízeních znamená jen vytloukání klínu klínem. "Žádný stát na světě ještě nemá zcela vyřešenu otázku konečné likvidace vyhořelého jaderného paliva. A přesto už se mluví o nutnosti stavět další atomové elektrárny," řekla místopředsedkyně Strany zelených Dana Kuchtová.
I když Zelení podle ní vodík jako náhradu ropy a zemního plynu podporují, těžko mohou podporovat jeho výrobu v zařízeních, která zase zatěžují životní prostředí skladováním nebezpečného odpadu.

Zdroj: Lidové noviny

zpět na úvodní stránku