Výběr zpráv ze sítě NucNet - 2. týden 2005

Vyřazení 1. bloku JE Ignalina z provozu

Litevská jaderná elektrárna Ignalina vyřadila natrvalo z provozu svůj 1. reaktorový blok (RBMK 1500) k termínu 31. prosince 2004. První blok této elektrárny byl uveden do provozu v r. 1983 a byl následován druhým v r. 1987. Jedná se o bloky RBMK s největší výkonem na světě – původně 1380 MWe, který však byl později po rekonstrukci snížen na 1185 MWe. Oba bloky dodávaly do litevské energetické sítě cca 80% elektřiny. Odstavení 1. bloku JE Ignalinská bylo dohodnuto již před několika lety jako podmínka pro vstup Litvy do EU a dle této dohody 2. blok čeká stejný osud v r. 2009. EU poskytla Litvě počáteční finanční kompenzaci ve výši 315 mil. EUR na vyřazování JE z provozu a dalších 1052 mil.EUR má vyplatit postupně do r. 2013.

Tsunami a jaderné elektrárny

Živelná pohroma v jihovýchodní Asii (zemětřesení a vlny tsunami) zasáhla také pobřežní oblasti Kalpakkam a JE Madras v Indii. Ztráty na životech se týkaly i 5 zaměstnanců Státního úřadu pro atomovou energii Indie (Department of Atomic Energy) v jejich domovech. Jaderná elektrárna Madras však byla bezpečně odstavena a nedošlo k žádnému úniku radioaktivních látek do ŽP. Na lokalitě jsou dva reaktorové bloky v provozu a staví se další blok prototyp rychlého množivého reaktoru (fast breeder). Staveniště bylo z části zatopeno, 2. blok JE Madras (PWR, 155 MWe) byl řízeně odstaven jakmile se zvýšila hladina v sání chladící vody z moře. 1. blok JE Madras je v dlouhodobé odstávce na celkovou rekonstrukci zařízení již od srpna 2003. Hladina vody nedosáhla úrovně HVB, ale zatopila pouze část budovy centrální čerpací stanice, bez podstatného vlivu na bezpečný chod elektrárny. Systémy chlazení zůstaly všechny provozuschopné a událost byla kvalifikována jako INES 0. Jakmile pominulo nebezpečí vln tsunami, tak po provedené inspekci byl 2. blok dne 2.1.2005 opět uveden do provozu. Podobná situace je na staveništi nové JE Kudankulan (2x 1000 MWe) nedaleko města Kanyakumari, kde hladina vod zůstala hodně pod úrovní elektrárny a nezpůsobila žádné poškození. Jaderný dozor Indie NPCIL vydal prohlášení, že jaderná zařízení v Indii jsou pod podrobnou kontrolou a jaderná i radiační bezpečnost je zajištěna.

Polská vláda schválila výstavbu jaderné elektrárny

Polská vláda na svém zasedání 4. ledna 2005 schválila návrh státní energetické politiky na období do r. 2025 a v této souvislosti schválila principiálně výstavbu nové jaderné elektrárny v Polsku s uvedením do provozu v letech 2021-2022. Vláda okamžitě zahájila k tomuto tématu veřejnou diskusi. Pro Polsko je to změna orientace na jadernou energetiku. Důvodem pro toto rozhodnutí je nutná diversifikace primárních energetických zdrojů (omezené zásoby uhlí, limitující infrastruktura zemního plynu, bezpečnostní důvody) a hlavně snížení emisí skleníkových plynů do ovzduší. Jsou to zejména environmentální důvody, které vedou Polsko k této změně politiky. Bez jaderné energetiky nemůže země dostát svým závazkům na snížení emisí. Ministři se dohodli, že i pokud začne proces přípravy výstavby okamžitě, tak to bude trvat nejméně příštích 17 let, což je doba potřebná na povzbuzení investičního zájmu zahrnujícího přípravu politických dokumentů, legislativu, veřejnou kampaň, technologickou přípravu a lidské zdroje. Polská vláda se opírá i o řadu dalších studií a prognóz vč. národního výboru organizace World Energy Council, studií IAEA a Finenergy, která analyzuje potřebu dalších cca 60 000 až 70 000 MW instalovaného výkonu v několika zemích v tomto regionu, vč. Polska během příštích 10 let.

Zdroj: Překlady ze sítě NucNet, Zbyněk Grunda

zpět na úvodní stránku