Čína chystá jadernou revoluci

Do roku 2020 plánuje Čína postavit na 30 nových jaderných reaktorů, jejichž kapacita bude zhruba dvojnásobkem výkonu kontroverzní přehrady Tři soutěsky. Zastánci reaktorů PBMR (modulární reaktor s kuličkovým keramickým palivem) tvrdí, že právě tento typ nabídne zemi vycházejícího slunce levnou, bezpečnou a snadno dostupnou energii.

Konsorcium tvořené výrobcem energie Huaneng, pekingskou univerzitou Tsinghua a státní firmou Čínské jaderné inženýrství a výstavba (CNEC) si ke stavbě vybralo lokalitu u města Weihai na severovýchodním pobřeží provincie Shandong. Univerzita Tsinghua, známá svými vazbami na Technologický institut v americkém Massachusetts (MIT), již několik let na předměstí Pekingu úspěšně provozuje zkušební PBMR reaktor o výkonu 10 MW. Desítky experimentů potvrdily domněnku amerického chemika Farringtona Danilese, který již ve čtyřicátých letech minulého století radil použít v reaktorech uranové palivo uzavřené v keramických kuličkách („pebbles“, odtud Pebble Bed Modular Reactor) a na chlazení netečné plyny jako helium. Tento typ reaktorů má podle Danielese potenciál způsobit v jaderné energetice revoluci.

„Čína má podle státní koncepce do roku 2050 mít kapacitu 300 gigawattů elektřiny z jádra – tedy padesátkrát tolik co nyní. V takovém případě si nemůžeme dovolit incidenty typu Three Mile Island nebo Černobyl. Potřebujeme nový bezpečnější design reaktoru,“ říká Wang Dazhong z Institutu jaderné energie univerzity Tsinghua. Právě PBMR reaktory splňují zásadní požadavky čínských odborníků. Jejich největší předností je „inherentní bezpečnost“ založena na fyzikálních zákonech. U PBMR reaktorů se ani při výpadku všech podpůrných mechanismů nemůže stát, že by nádoba reaktoru praskla, explodovala či se roztavila. Naopak je navržena tak, aby bez mechanické asistence teplo nejen neakumulovala, ale přímo ztrácela. Díky použití inertních plynů v chladícím systému nehrozí hromadění páry. Reaktor pracuje za vyšší teploty, čímž se automaticky zvyšuje účinnost reaktoru.

Také Frank Wu z CNEC vítá snahu postavit právě PBMR reaktor. Podle plánů společnosti by stavba mohla začít již v roce 2007. Oproti konvenčním reaktorům jsou PBMR velikostí asi pětinové a skládají se z jednotlivých dílů podobně jako obrovské Lego. To zkracuje dobu výstavby a výrazně snižuje investice. „Odlehlé regiony ve fázi přechodu z agrární společnosti na průmyslovou si budou moci objednat jeden malý reaktor a přídavné zařízení. Pokud jim poptávka po energii poroste, budou moci přidávat do systému další a další reaktory,“ vysvětluje Wu. Mnohé regiony by se tak vyhnuly velkému zadlužení s nejistou návratností investic.

Miliardová populace a rychlý ekonomický a industriální růst kladou na čínskou energetiku stále větší nároky. Čína spotřebuje odhadem 10 % veškeré světové energie, na obyvatele však desetkrát méně než Spojené státy, které se snaží dohonit. Stoupající životní úroveň jejích obyvatel je noční můrou světových odborníků na energetiku a ekologii. Již nyní je Čína největším světovým spotřebitelem uhlí a zároveň druhým největším spotřebitelem ropy. Její vzrůstající hlad po surovinách začíná ovlivňovat ceny na světových trzích. Přestože automobil vlastní odhadem jen 2,5 % lidí v zemi, bude doprava podle odborníků z čínského Státního úřadu pro ochranu životního prostředí letos zodpovědná za tři čtvrtiny veškerého znečištění vzduchu. Již nyní se sedm z deseti nejznečištěnějších měst na světě nachází v Číně.

Zdroj: Informační servis ČNS

zpět na úvodní stránku