Jaderná energetika v Asii

Asijské země nyní sázejí zejména na rozvoj jaderné energetiky. Týká se to zvláště pak Číny, Indie, Japonska a Jižní Koree. Do roku 2010 chtějí tyto země dát do provozu celkem 20 jaderných reaktorů.

Asie hasí energetickou žízeň jádrem

Zatímco Evropa začíná diskutovat o tom, že rozvoj jaderné energetiky je nezbytný a i země jako jsou Německo a Švédsko znovu zvažují svůj dříve ohlášený odchod od jádra, rozvíjející se asijské ekonomiky mají jasno.

Čína, Indie, Japonsko a Jižní Korea pustí do konce roku 2010 do provozu 20 jaderných reaktorů s celkovým výkonem 16 125 megawattů. Uvádí to zpráva londýnské WNA (World Nuclear Association), podle které se roční růst spotřeby energie v těchto zemích v posledním desetiletí pohybuje od 4,3% v Číně po 9% v Jižní Korei. Všechny tyto země přitom předpokládají další růst – Čína až 16% ročně.

Jihovýchodní Asie tak už dnes v praxi realizuje myšlenku uznávaného světového průkopníka hnutí zelených Jamese Lovelocka, který nedávno veřejně prohlásil : „Chceme-li udržet při životě naši civilizaci, neexistuje k jaderné energetice rozumná alternativa.“

***

Čína, která v roce 2003 vyráběla z jádra pouze 2,2% své celkové produkce energie, má největší plány rozvoje jaderné energetiky. Do roku 2020 chtějí Číňané vybudovat především v příbřežních oblastech, které jsou vzdáleny od ložisek uhlí, ale mají rychle se rozvíjející ekonomiku, 26 reaktorů a dosáhnout celkového instalovaného výkonu v jaderných elektrárnách 36 000 MW. O podíl na tomto ambiciózním čínském plánu se ucházejí americký Westinghouse s reaktory typu AP 10000, evropská Area s EPR 1600 i ruský Atomstrojexport s VVER 1000 a VVER 1500.

V Indii představuje současná produkce 534 mld kWh téměř dvojnásobek spotřeby z roku 1990 (!) a očekává se, že do roku 2020 se oproti současnosti dále ztrojnásobí. Polovina elektřiny se vyrábí z uhlí, ale zásoby jsou limitované, proto Indie plánuje dosáhnout v r. 2050 25% výroby z jádra, což by bylo 100 krát více než dnes. Indie má vlastní zásoby uranu, výrobu těžké vody, malý rychlý množivý reaktor a bude se stavět velký. Vyvíjí technologie zpracování thoria, kterého má velké zásoby.

Japonsko, které první jaderný reaktor uvedlo do provozu v roce 1966 a od roku 1973 považuje rozvoj jaderné energetiky za národní strategickou prioritu, je dnes díky své technologické úrovni v čele světového vývoje v oblasti mírového využívání jaderných technologií. V r. 1998 byl spuštěn malý prototyp plynem chlazeného reaktoru, který vloni dosáhl 950°C, což umožňuje jeho použití pro termochemické procesy a např. pro výrobu vodíku. V r. 2015 se očekává spuštění jaderné elektrárny vyrábějící pomocí tepla z reaktoru 1000 m3 vodíku za hodinu.

Jaderná energetika je národní strategickou prioritou i pro Jižní Koreu, která dováží 97% energie.Podle plánu z r. 2000 se má k současným rozestavěným čtyřem jaderným reaktorům postavit do roku 2015 dalších osm. Mezi rozestavěnými reaktory je i Korean Next-Generation Reactor vyprojektovaný v r. 1999. Má zvýšenou bezpečnost a životnost 60 let. První jednotka o výkonu 1400 MW se staví v Shin Kori , start se očekává v r. 2011.

Marie Dufková

zpět na úvodní stránku