Bush: Je čas začít stavět nové jaderné elektrárny

Americký prezident George Bush otevřel debatu o výstavbě nových jaderných reaktorů. Spojené státy by podle něj měly bezpečnou a čistou jadernou energii podporovat, pokud nechtějí zůstat závislé na zahraniční ropě.
Prezident George Bush načrtl minulý týden na návštěvě v Ohiu možnou podobu nové státní energetické koncepce. Ta by měla splňovat čtyři základní principy: musí být šetrná k životnímu prostředí a zároveň být efektivní, měla by podpořit domácí produkci, diverzifikovat energetické zdroje a konečně také modernizovat energetickou infrastrukturu. Podle Bushe je současná míra americké závislosti na zahraničních energetických surovinách do jisté míry problémem národní a ekonomické bezpečnosti Spojených států. „Proto je důležité využít naše vlastní energetické možnosti způsobem šetrným k životnímu prostředí,“ řekl Bush. Společně s novým ministrem pro energetiku Samuelem W. Bodmanem jmenoval Bush tři hlavní pilíře strategie, jak toho dosáhnout. Kromě kontroverzního plánu otevřít ropné vrty v přírodní rezervaci na Aljašce zmínil také využití moderních technologií při zplyňování uhlí a výstavbu nových jaderných elektráren.
Právě poslední ze zmíněných bodů přivítali zástupci jaderně-energetického průmyslu jako klíčový signál k budoucímu vývoji tohoto odvětví. Příznivý vývoj pro jádro zatím naznačovala pouze aktivita jaderného regulačního úřadu NRC, který v roce 2000 začal prodlužovat reaktorům provozní licence ze 40 let na 60. Úřad již prodloužil životnost třetině z více než stovky jaderných reaktorů, navýšení licence se očekává u 85 zařízení. Možnost výstavby nových reaktorů však byla doposud pro Bushovu administrativu přehlíženým tématem. Ve své řeči ale prezident stanovil důležitou roli jaderné energie v budoucím energetickém mixu jednoznačně: „Amerika si od roku 1970 neobjednala žádnou jadernou elektrárnu. Je čas začít opět stavět,“ řekl.
Pro širší využití jaderné energie ve Spojených státech hovoří hned několik faktorů. V současnosti dováží Amerika přes polovinu ropy ze zahraničí, zvyšuje se také její závislost na dovozech zemního plynu. Spojené státy jsou zároveň největším znečišťovatelem ovzduší skleníkovými plyny z globálního hlediska, doposud přitom odmítají připojit se k iniciativě Kjótského protokolu. Podle Ústavu jaderné energie (NEI) ušetřily americké jaderné elektrárny v roce 2004 vypuštění 700 miliónů tun CO2 do ovzduší, což odpovídá emisím všech osobních automobilů ve Státech. Ministerstvo Energetiky (DOE) také spočítalo, že pokud by Amerika chtěla snížit emise CO2 o 3 %, musela by do roku 2012 nejen prodloužit licenci všem stávajícím jaderným elektrárnám, ale navíc postavit třicet nových. Během příštích dvaceti let má totiž v Americe podle předpokladů ministerstva stoupnout poptávka po elektřině až o polovinu.

Zdroj: Informační servis ČNS

zpět na úvodní stránku