Historie začátků projektování jaderné techniky u nás
(Chemoprojekt 1955-1988)

Přesně před 50 roky došlo v našem oboru "jaderná technika" k významnému přelomu - byla podepsána známa smlouva se SSSR o využívaní jaderné energie k mírovým účelům. To mělo za následek obrat v podpoře u nás do té doby spíše trpěného výzkumu v oboru "jaderná fyzika" a příliv zájmu, finančních prostředků a náboru lidí do tohoto tehdy náhle velmi atraktivního a sledovaného vědeckého odvětví.
K zabezpečení náhle narostlých požadavků na projektování, přípravu a realizaci nových staveb-ních kapacit nového odvětví nařídil tehdy 1. náměstek ministra chemického průmyslu ing. Jan Neumann, jeden z vůdčích duchů jaderného programu, řediteli tehdejšího státního ústavu CHEMOPROJEKT aby zřídil ve svém podniku nové odborné středisko jaderné techniky – útvar s komplexním profesním vybavením, pracoviště které zaměstnávalo asi 90 pracovníků, převážně velmi mladých a zaujatých nezvyklými úkoly a týmovou prací.
Prvým úkolem bylo vyprojektování nového Ústavu jaderné fyziky "na zelené louce" v Řeži u Vltavy severně od Prahy (přes 90 objektů, náklad 400 mil. tehdejších korun). Projektování i výstavba pokračovala nezvyklými tempy, a již v září 1957 byl uveden do provozu výzkumný reaktor s výkonem 2 MWt, dodaný spolu s cyklotronem 25 MeV ze SSSR Následovaly projekty již vlastní koncepce – "horké laboratoře", urychlovač částic Van de Graaff 1 MeV, později fyzikální model pro energetické aktivní zóny - reaktor TR0 a mnohé specializované laboratoře.
Rozvoj pokračoval velkými projekty a výstavbou dalších výzkumných ústavů – výzkumné základny ŠKODA u Plzně, Ústavu jaderných paliv v Praze na Zbraslavi, Ústavu pro výzkum radioizotopů v Praze-Hostivaři.
Citlivých otázek zpracování a ukládání radioaktivních odpadů se týkaly projekty centrálního úložiště odpadů Richard u Litoměřic, úložiště odpadů VAO v Řeži a zejména velká úložiště sudů s odpady pro jaderné elektrárny Dukovany a Mochovce, vč. linek na bitumenování či betonování odpadů. Pro přepracování paliva z rychlých reaktorů byly navrženy a vyrobeny fluorizační linky FREGAT. Obor chemie zastupovaly projekty tří velkých úpraven uranových rud na tzv. žlutý koláč u Mydlovar, v Dolní Rožínce a ve Stráži pod Ralskem.
Kromě rozsáhlých projektů se dále zpracovávalo nespočet menších akcí – ozařovny, laboratoře, průmyslové aplikace, systémy odpadů atd. Za ukázkové se dodnes považují projekty t. zv. univerzitních výukových reaktorů - VR-1 pro jadernou fakultu ČVUT v Praze-Holešovicích a VR-1B pro Technickou univerzitu v Bratislavě. Výstavba druhého byla po roce 1989 pozastavena. Činnost Střediska jaderné techniky probíhala v létech 1955 až 1988 – tedy 33 let. K lednu 1989 bylo administrativně rozpuštěno a pracovníci přešli do běžných profesních středisek.
Dnes se Chemoprojekt jako akciová společnost specializuje na vybrané chemické technologie, jadernou technikou se nezabývá.

Ing. Igor Chochlovský, Ing. Miroslav Ďurčík

zpět na úvodní stránku