Austrálie otevírá debatu o jaderné energii

Austrálie je prakticky jedinou rozvinutou zemí západního střihu, která nevyužívá elektřinu vyrobenou v jaderných elektrárnách (domácí nebo importovanou). Hrozba globálního oteplování však v Austrálii vrátila jadernou energii na pořad dne.
Australský Ministr školství, vědy a výchovy Brendan Nelson nenápadně otevřel debatu o jaderné energii v půlce dubna. „I když nemá tato vláda žádný plán uvést jadernou energetiku do provozu, budoucím generacím minimálně dlužíme vyzrálou debatu o všech možnostech, které máme k dispozici,“ uvedl v jednom ze svých projevů. „Jsme součástí jaderného cyklu. V lokalitě Olympic Dam v Jižní Austrálii leží asi třetina světových zásob uranu,“ připomněl Nelson. V zemi bez reaktorové historie bude debata o jádře zajímavá.
Austrálie je z hlediska energetické ekonomiky zemí vyvolenou. Bohaté zásoby mělce uloženého uhlí na severu země a dostatek zemního plynu na jihu a na západě vytvářejí ideální podmínky pro energetickou soběstačnost státu. Uhlí a zemní plyn v současnosti poskytují přes 90 % veškeré energie, zbytek obstarává ropa, vodní a obnovitelné zdroje. Skladba energetického mixu ovlivnila přístup Austrálie ke Kjótskému protokolu (země je světově druhým největším emitentem skleníkových plynů na hlavu) – přestože úmluvu vláda premiéra Johna Howarda podepsala, nehodlá ji v blízké budoucnosti ratifikovat. Australská opoziční strana Labor rozhodnutí kritizuje.
V příštích 15 letech bude muset Austrálie nahradit asi čtvrtinu svých starých tepelných zdrojů, celkem nejméně 8000 MWe převážně uhelných elektráren. Pokud by měly být nahrazeny plynovými zdroji, ušetřily by nové elektrárny asi 25 miliónů tun CO2 ročně. V případě výstavby jaderných elektráren (v tomto případě asi šesti), by úspora činila dvojnásobek.
Pro výstavbu jaderných elektráren hovoří i další fakt. Přestože je počáteční investice do jaderné výstavby poměrně vysoká, jsou elektrárny po spuštění charakteristické velmi nízkými provozními náklady a to včetně paliva. Vývoj cen zemního plynu na světových trzích přitom vzdáleně kopíruje cenu ropy, dlouhodobě tedy cena stoupá. Zatímco zvýšení ceny uranu o 50 procent se odrazí v ceně konečné elektřiny nárůstem o 7 %, u plynu by stejné zdražení paliva znamenalo cenový skok elektřiny o 70 %. Jaderná energie by však v Austrálii nemusela jen vyrábět elektřinu – mohla by se podílet například na odsolování vody pro průmyslové využití.

Zdroj: Informační servis ČNS

zpět na úvodní stránku