Do roku 2030 se zdvojnásobí světová poptávka po elektřině!

Podle Světové rady pro energii (WEC) se globální potřeba zdrojů elektřiny během příštích 25 let zdvojnásobí ze současných 3,5 na 7,1 terawatt, což představuje růst 2,4 % ročně. Světové energetické zdroje sice poptávku mohou uspokojit, nikoliv ovšem na současné cenové výši surovin. Emise CO2 mohou v důsledku stoupnout až o 100 %.

V současnosti nemá podle údajů WEC přístup k elektřině více než čtvrtina lidstva, převážně z rozvojových zemí. Nerovnováha je dobře patrná i z údajů o spotřebě elektrické energie: průměrná severoamerická domácnost spotřebuje více než 50krát více elektřiny než průměrná africká domácnost. V Norsku pro představu připadá na jednoho obyvatele asi 25.000 kWh, zatímco v Číně je to dvacetkrát a v Indii dokonce třiapadesátkrát méně. Přitom právě Indie a Čína představují dohromady třetinu světové populace.

WEC si také všímá nepoměru v rozložení strategických energetických surovin. Zatímco uhlí je celkem rovnoměrně rozprostřené po celé planetě, u ostatních fosilních paliv je situace jiná. Saudská Arábie kontroluje 20 % světových zásob ropy, Rusko, Írán a Katar zase dohromady drží asi 60 % veškerého zemního plynu. Pro západní civilizaci, která je na energii, potažmo elektřině životně závislá, přitom tyto státy podmínku stabilního, předvídatelného partnera spíše nesplňují. Protože je energetika sektorem veskrze globálním, v němž rozhodnutí na jednom konci světa může ovlivnit během několika dnů či hodin dění na konci druhém, upozorňuje WEC na nutnost řešit budoucnost energetiky pokud možno v koordinaci. Podle předpokladů Mezinárodní agentury pro energii (IAE) se bude nárůst spotřeby energie z 90 % odehrávat v rozvojových zemích (přičemž Indie a Čína představují 50 %), které si však odhadovanou investici ve výši USD 5,2 biliónů (5 200 000 000 000 dolarů) nebudou moci dovolit.

IAE také vypracovala model podílu jednotlivých energetických surovin v roce 2030. Podle jejího scénáře se zdvojnásobí spotřeba uhlí a ztrojnásobí spotřeba plynu. O 50 % procent se zvýší využití vodních zdrojů a o 800 % ostatních obnovitelných zdrojů. Přesto celkový podíl obnovitelných zdrojů vzroste z dnešních 19 % jen asi na 25 %. Ropa zůstane na stejné výši jako dnes, její celkový podíl na výrobě se tedy oproti současnosti sníží. Pokud by totéž platilo pro jadernou energii, emise CO2 do ovzduší by v důsledku stouply o 70 – 100 %. Již nyní ušetří jen v Evropské unii jaderné elektrárny asi 700 miliónů tun CO2 ročně, tedy stejně, kolik ročně vypustí všechna soukromá auta členských států.

Zdroj: Informační servis ČNS

zpět na úvodní stránku