Veřejné slyšení dalo prostor domácí i zahraniční veřejnosti

Ve středu 24. srpna ve 22:43 hodin večer, tedy po téměř 8 hodinách diskuse, ukončil Václav Obluk mezistátní veřejné projednávání vlivů dočasného skladu vyhořelého paliva elektrárny Temelín na životní prostředí. Do 10 dnů bude vypracován zápis z této diskuse a zaslán všem oprávněným osobám a organizacím.

Ministerstvo životního prostředí by do 30 dnů po obdržení zápisu mělo vydat k záměru své stanovisko. U mezistátního posuzování lze však tuto lhůtu přiměřeně prodloužit. Ve stanovisku budou zohledněny i písemné a ústní připomínky z průběhu veřejného projednání.

Posouzení záměru bylo historicky prvním mezistátním posuzováním projektu na území ČR. Proto přímo na pódiu divadelního sálu KD Metropol v Českých Budějovicích seděli zástupci Rakouska a Německa a v hledišti byly další dvě desítky rakouských občanů se zástupci Horního Rakouska, Dolního Rakouska a Spolkové země Salcbursko. Českou část veřejnosti reprezentovali zástupci obcí, státních úřadů, protijaderných organizací i obce Temelín, na jejímž katastrálním území se stavba připravuje, a asi stovka dalších českých zájemců o tuto problematiku. Ti všichni dostali v diskusi prostor pro své připomínky. „Máme dostatek času a v sále je řada odborníků schopných zodpovědět váš dotaz,“ nabádal k diskusi moderátor veřejného projednávání Václav Obluk. Této možnosti od 20 hodin do závěru projednávání využilo 8 českých a 3 zahraniční zájemci z řad veřejnosti. Všem bylo na místě přítomnými odborníky odpovězeno.

Suchý sklad je vyzkoušený projekt

Již před připomínkami veřejnosti proběhl pětihodinový diskusní blok, ve kterém svá úvodní slova přednesl zpracovatel dokumentace Ing. Petr Mynář, zpracovatelka posudku Doc. Ing. Věra Křížová DrSc. Ta uvedla, že se ve svém posudku musela vypořádat se 110 připomínkami k dokumentaci, které obsáhly 30 tématických okruhů. „Závěrem našeho posudku je doporučení ministerstvu životního prostředí k vydání souhlasného stanoviska k záměru. To, před dnešním veřejným projednáním, současně vymezuje provozovateli 65 podmínek v osmi oblastech projektu,“ zdůraznila závěr stanoviska Křížová. Dále konstatovala, že si nechala vypracovat celou řadu posudků k možným přeshraničním vlivům skladu. „Lze konstatovat, že vliv záměru nepřekračuje státní hranice,“ uvedla Věra Křížová.
Za žadatele, tedy společnost ČEZ, seznámil, jasně a srozumitelně, veřejnost s projektem šéf projektového týmu výstavby skladu vyhořelého paliva Ing. Jan Coufal. „ČEZ se rozhodl pro jeden, v současné době, z nejlepších způsobů skladování vyhořelého paliva. Suchý sklad s kontejnery pro přepravu a skladování. S tímto způsobem jsou v zahraničí dobré zkušenosti. Například sousední Německo staví v současné době u svých elektráren 12 skladů, ze kterých je pět téměř stejných s tím, který chceme stavět na Temelíně. V České republice již s tímto způsobem skladování máme výborné desetileté zkušenosti v Dukovanech, kde je od roku 1995 v provozu sklad pro 600 tun paliva a příští rok tam začneme provozovat sklad s kapacitou 1340 tun. Nepřipravujeme tedy v Temelíně nic, co by bylo nevyzkoušené,“ vysvětlil Coufal.
„Suché skladování v kontejnerech je v souladu s přijatou vládní koncepcí a doporučením Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Ve spojitosti s kontrolou technických požadavků českého jaderného dozoru jde o široce akceptovatelnou a spolehlivou technologii s výrazně nízkým rizikem,“ tvrdí zpracovatel dokumentace Ing. Mynář.
Vlastní sklad s kapacitou 1370 tun by měl být v uzavřeném areálu elektrárny na katastrálním území obce Temelín připraven do roku 2014. „Zastupitelstvo obce záměr společnosti ČEZ projednalo a tento způsob uložení vidí jako nejbezpečnější na dobu 40-60let. Při projednání jsme neshledali žádný vliv, který by negativně ovlivnil život v obci,“ konstatoval starosta obce Temelín Stanislav Helige.

Téma večera-terorismus a letadlo

Největší prostor ve druhé části veřejného projednání využili zástupci rakouského Spolkového ministerstva pro vodu, ovzduší a zemědělství a německého Spolkového úřadu pro ochranu proti záření. Ve svých rozsáhlých vystoupeních přednesli svá velmi propracovaná stanoviska, které lze shrnout do dvou témat. Terorismus, tedy především problematika pádu velkého letadla na sklad, a stanovení konkrétního typu kontejneru. „Náš spolkový ministr si přál, aby se veřejné projednávání uskutečnilo v Rakousku. Toto přání stále trvá,“ doplnil další téma Dr. Baumgartner z rakouského spolkového ministerstva.
Čeští odborníci se v odpovědích snažili na všechny otázky zástupců Rakouska a Německa poctivě a detailně odpovědět. Je paradoxem, že v okamžiku, kdy čeští odborníci odpovídali oficiálnímu zástupci rakouského ministerstva, tak začali protestovat jeho krajané, kterým se již v 19:30 zdálo jednání příliš dlouhé. Skupina asi 12 Rakušanů následně i sál opustila s komentářem, že jsou zdaleka a musí jet domů. Své příležitosti bohužel nevyužili, i když s délkou jednání museli počítat. Vždyť projednávání německých skladů v Mnichově za účasti rakouské veřejnosti v dubnu 2004 trvalo 10 hodin, tedy ještě o 2 hodiny déle než toto projednání.
„Pravděpodobnost pádu letadla s hmotností nad 2 tuny, s ohledem na umístění stavby mimo hlavní letecké koridory, četnosti přeletu těchto velkých letadel a statistice nehodovosti nad českým územím, vychází na frekvenci, že taková událost může nastat jednou za 10 miliónů let. Proto podle české legislativy není nutné uvažovat v dokumentaci pád velkého letadla na sklad. Přesto si společnost ČEZ nechala na tuto alternativu zpracovat studii. Závěry jsou obsaženy v posudku a říkají, že je prakticky vyloučeno, aby v důsledku útoku velkého dopravního letadla došlo k radiační mimořádné situaci, která by si vyžádala opatření na ochranu osob,“ vysvětlil tuto problematiku Ing. Karel Brzobohatý z projektového týmu ČEZ pro výstavbu skladu.

Typ kontejnerů-červená nit diskuse

Jako červená nit se celým jednáním táhl požadavek oponentů na uvedení přesného typu kontejneru. Zástupci ČEZ, ale i zpracovatelé dokumentace a posudku opakovaně uvedli, že v této fázi není takto přesná specifikace potřebná, a naopak by provozovateli bránila zakoupit ten nejmodernější výrobek na trhu. „Typ obalových souborů je českou legislativou jednoznačně dán. Jsou to dvojúčelové kontejnery určené jak pro přepravu, tak skladování. Zhotovitel kontejneru pro Temelín musí uspět v licenčním řízením u Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a získat typové schválení podle zákona. Jedině takový zhotovitel může dodávat typové kontejnery pro sklady vyhořelého paliva v našich jaderných elektrárnách,“ vysvětlil veřejnosti Jan Coufal.
„Tato diskuse o konkrétním výrobku nás provází od posuzování skladu v Dukovanech, tedy již více jak 10 let. Požadavky na kontejnery zcela přesně popisuje česká legislativa, podle které bude probíhat licenční proces. Je na provozovateli, aby vybral takového výrobce, který všechny tyto požadavky naplní a při licenční řízení doloží našemu úřadu. Jestliže by již v současné fázi projednávání šel ČEZ s konkrétním typem kontejneru, tak by se de facto připravil o možnost využít kontejner s tím nejmodernějším technickým řešením,“ doplnila filozofii výběru předsedkyně SÚJB Ing. Dana Drábová.
V této souvislosti požádal zástupce vlády Dolního Rakouska o upřesnění životnosti kontejneru, která je v dokumentaci uváděna na 60 let. „Tady se prolínají dvě věci. První je komerční životnost kontejnerů, kterou bude v rámci výběrového řízení požadovat ČEZ od výrobců. Tam může požadovat záruky životnosti třeba na 60 nebo třeba 100 let. My jako dozorný orgán však kontejnerům obnovujeme licenci na mnohem kratší dobu a provozovatel musí doložit v jakém technickém stavu se kontejner nachází. V Dukovanech, kde na území naší republiky stojí od roku 1995 první kontejnery s vyhořelým palivem, dáváme licenci na 5 let a po této době musí ČEZ znovu doložit parametry kontejneru pro prodloužení licence na další období. Takže tzv. garantová životnost výrobcem je jednou věcí, ale doložení všech parametrů kontejneru v provozu našemu úřadu probíhá opakovaně v mnohem kratších intervalech,“ vysvětlila Dana Drábová.

Veřejné projednávání v Českých Budějovicích proběhlo ve velmi poklidné a korektní atmosféře. Především oficiální zástupci Německa a Rakouska přednášeli své námitky velmi věcně, opravdu věcná byla ale a i drtivá většina všech ostatních návrhů. Bohužel u některých stále platí slova šéfa Jihočeských taťků Jiřího Tyce: „V sálu vidím řadu lidí, kteří se zúčastňují všech podobných jednání týkající se elektrárny Temelín. Vznášejí své dotazy, ale nejsem přesvědčen, že chtějí slyšet odpovědi.“
Všechny poznatky z veřejného projednání nyní musí docentka Věra Křížová, zpracovatelka posudku, zapracovat do návrhu stanoviska a ministerstvo životního prostředí vydat oficiální stanovisko k záměru.

Václav Brom

zpět na úvodní stránku