Meziskladování je správnou cestou, vyhořelé palivo bude v budoucnu cennou energetickou surovinou

Palivo, které je vyjmuto z reaktoru jaderné elektrárny, je již dnes cennou energetickou surovinou budoucnosti. Přestože bývá označeno jako vyhořelé, tak si zachovává více než 90 % energeticky využitelného materiálu. Je proto asi lépe mluvit o použitém a dále použitelném palivu.

Proto je použité palivo skladováno v bezpečných kontejnerech v dočasných skladech, kde postupně chladne a čeká 60 i více let na své budoucí využití. V areálu elektrárny Temelín se nyní připravuje vybudování suchého skladu s kapacitou 1370 tun materiálu. Ten by měl začít sloužit v roce 2014 a jeho kapacita odpovídá potřebě dvou temelínských 1000MW bloků pro 30 let provozu. Sklad podobné koncepce s kapacitou 600 tun od roku 1995 bezproblémově funguje v Dukovanech, kde bude v roce 2006 zprovozněn i druhý s kapacitou 1340 tun. Podobnou cestou jde i sousední Německo, které nyní buduje 12 podobných skladů rovněž přímo v areálech svých jaderných elektráren.

Ve středu 24. srpna 2005 proběhne od 15 hodin v divadelním sále KD Metropol České Budějovice veřejné projednávání záměru výstavby dočasného skladu použitého paliva v areálu elektrárny Temelín. Již v roce 2002 byla zpracována studie proveditelnosti.
V roce 2003 předložila společnost ČEZ na Ministerstvo životního prostředí ČR Oznámení o záměru, které prošlo prvním připomínkovým řízením v ČR i v zahraničí. V roce 2004 zpracoval ČEZ dokumentaci EIA, která již zohlednila došlé připomínky. Tato dokumentace byla opět podrobena již druhému veřejnému připomínkování institucemi a veřejností v ČR, Rakousku a Německu. K dokumentaci se vyjádřilo 9 českých dotčených orgánů státní správy a obcí (dohromady 3 připomínky). Své připomínky k dokumentaci podala i 3 česká protijaderně zaměřená občanská sdružení a skupina šesti občanů obce Temelín (dohromady řádově desítky připomínek). Další více než stovka připomínek přišla z Rakouska, kde své výhrady k výstavbě skladu vyjádřilo asi 300 obcí a 25 tisíc osob.

Všechny došlé připomínky zodpověděla, ve svém posudku dokumentace, jeho zpracovatelka Doc. Ing. Věra Křížová. Tu jeho zpracováním a návrhem stanoviska k projektu temelínského skladu pověřilo Ministerstvo životního prostředí ČR. V KD Metropol tak proběhne třetí veřejné připomínkování. V historii ČR jde o první mezistátní projednávání vlivu stavby na životní prostředí podle zákona č.100/2001 Sb.

A nejčastější připomínka k projektu? Není prý znám zhotovitel a typ kontejnerů.

Přesný typ je však jednoznačně dán českou legislativou, a to v úplném rozsahu parametrů zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany či vlivu na životní prostředí. Tyto parametry jsou jediným možným vstupem pro proces posuzování vlivu stavby na životní prostředí z hlediska právního řádu České republiky. Jsou dostatečné nejen pro fázi umisťování skladu, ale i pro následnou konstrukci, výrobu a schvalování kontejneru. Sklad je připravován právě na typ, který splňuje všechny legislativní požadavky, který však může být dodáván různými výrobci. Půjde o dvouúčelové kontejnery určené jak pro skladování tak i pro přepravu. Zhotovitel takového kontejneru pro Temelín musí uspět v licenčním řízením u Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a získat typové schválení podle zákona. Konkrétní zhotovitel kontejneru, stejně jako zhotovitel skladu však bude znám teprve po ukončení výběrového řízení podle příslušného zákona. Ve světě je běžné, že použité palivo v jednom skladu je skladováno v kontejnerech různých výrobců. Provozovateli skladu tak tato praxe umožňuje průběžně nakupovat kontejnery od více výrobců. Ti jsou konkurenčním prostředím a v důsledku neustálého zpřísňování bezpečnostních hledisek nuceni, pokud chtějí na trhu uspět, neustále parametry svých výrobků zlepšovat.

V letech 2004 a 2005 provedla na území ČR agentura STEM k problematice skladu na Temelíně průzkum veřejného mínění. Převážet použité palivo z elektrárny na jiné místo si v roce 2004 nepřálo 58,9 % české veřejnosti a letos v květnu to bylo 59,1 %.

Milan Nebesář

zpět na úvodní stránku