Reakce Miroslava Kawalce, viceprezidenta ČNS, na článek "Větrné elektrárny mají šanci. Ale na moři" (HN 22.9.2005)

Vážený pane doktore,
v článku "Větrné elektrárny mají šanci. Ale na moři", který vyšel v HN včera, tj. 22.9.2005, je uveden nepravdivý údaj o podílu jaderných elektráren na výrobě elektřiny v Německu. Jde o větu: "V Německu letos poprvé překročí podíl elektřiny z ekologických zdrojů hranici šesti procent, což je více, než pro celkovou bilanci dodávají jaderné elektrárny." Ve Spolkové republice Německo totiž již řadu let překračuje podíl jaderných elektráren na výrobě elektrické energie 30% a bude tomu tak i v roce 2005 (pokud si dobře vzpomínám na údaje, které uveřejnila EU, v r. 2004 to konkrétně bylo kolem 34%). V případě, že by takového podílu dosáhly větrné elektrárny, byla by síť bez udržování velmi nákladných a často neekologických (uhlí, topný olej, plyn - vše emituje při spalování CO2) náhradních zdrojů neregulovatelná, neboť změny rychlosti větru mají náhodný charakter, bývají často velmi rychlé a ve velkém rozmezí, což platí nejen na pevnině, ale i na moři (výkon větrné elektrárny přitom závisí na třetí mocnině rychlosti větru). Navíc často fouká v době, kdy je nízká spotřeba elektrické energie a je nutno při dodávce elektřiny do sítě z větrných elektráren omezovat běžící elektrárny, což výrobu dále prodražuje. Pokud pan Jürgen Trittin nevyzkoumá, jak ve větrných elektrárnách vyrobenou elektrickou energii skladovat pro využití v době špičkové spotřeby, bude jeho tvrzení o konkurenceschopnosti jen výkřikem do tmy.
Srdečně Vás zdraví

RNDr. Miroslav Kawalec
viceprezident České nukleární společnosti

zpět na úvodní stránku