15. výročí založení NucNetu

ve dnech 26.9. – 28. 9. proběhlo v Praze několik akcí spojených s oslavou 15. výročí založení agentury NucNet. Na programu bylo nejdříve zasedání představenstva agentury, poté se konalo setkání s médii. Druhý den proběhlo odborné sympózium na téma „Communication excellence – maximising the information mix for a sustainable nuclear future“ a poslední den měli účastníci možnost podívat se do Temelína. Nechci se v následujících řádcích zabývat popisem průběhu akce, ale chtěl bych se zaměřit na některé nosné myšlenky a principy, které nám někdy v běhu všedních dnů unikají a které se díky tomuto setkání opět objevily v plné naléhavosti.

Čím vlastně NucNet měl být?

NucNet byl založen před 15 lety při Evropské nukleární společnosti jako organizace mající za úkol poskytovat korektní, ověřené informace o mimořádných událostech z oblasti jaderných oborů laické i odborné veřejnosti, zejména za pomoci médií. Založení NucNetu bylo odezvou na černobylskou havárii, ve velké míře jako reakce na vytvoření neobjektivního mediálního obrazu tohoto neštěstí a jeho následné zneužití v boji proti jaderné energetice.

Jak je dnes NucNet vnímán?

Bohužel, NucNet je dnes vnímán spíše jako běžná informační agentura, jako desítky dalších. Dle mého názoru je to způsobeno tím, že, bohudík, jaderná neštěstí nepřicházejí, a tak agentura funguje v tomto „období míru“ jako tématicky zaměřená, avšak jinak organizace zcela srovnatelná s jinými mediálními agenturami. Tento stav je však třeba vidět jako přípravu a udržování kondice pro situaci „válečnou“. Stane-li se něco, pak jediným rychlým spolehlivým zdrojem informací je pouze NucNet.

Jaké jsou jedinečné vlastnosti NucNetu?

1. Jednu výjimečnou vlastnost NucNetu jsem zmínil již výše. Je to schopnost téměř okamžitě získat, zpracovat a rozšířit ověřené a korektní informace o mimořádných událostech v jaderných oborech.

2. NucNet má stálé kontakty na odborníky, nazval bych je „lidi přímo od pramene“, od kterých dostává informace a se kterými konsultuje korektnost informací před jejich publikováním.

3. Za svou dobu existence si NucNet vybudoval pověst odpovědného, důvěryhodného a rychlého informačního zdroje.

4. Informace jsou zpracovávány v dostupných databázích a lze tak rekonstruovat vývoj různých událostí či dohledat v čase zapadlou informaci.

5.Rychlost publikování pravdivých informací z oboru je jedinečná.

Někdy si bohužel jaderný průmysl neuvědomuje dosah škod, které může způsobit to, že mediální prostor, hladový po atraktivních událostech, „nasaje“ v případě jakýchkoliv problémů v jádře informace, které jsou zkreslené, nepravdivé. Důsledky jsou zřejmé.

Uvedu příklad:
Černobyl. Tato katastrofa nabyla mediálně nesmírných rozměrů. Na její vrub se přičetly statisíce obětí, rakoviny lidí po celé Evropě atd. Troufám si tvrdit, že mediální obraz černobylské havárie přispěl výrazně k recesi jaderné energetiky v Evropě, k jejímu zastavení v Rakousku, Itálii a k výraznému omezení v Německu. Dopady tohoto mediálního obrazu cítíme dodnes a jsou viditelné v mnoha oblastech našeho života. Ať je to ekonomika, politika, či mezilidské vztahy. V případě Česka chci zmínit například následné vytvoření mediálního obrazu o zlém Temelínu a o ošklivých Češích v Rakousku !?! Jaká je však realita? OSN prokázalo, že počet obětí je o několik řádů menší, než si většina lidí myslí. Radiační dopady na lidi a přírodu jsou zásadně menší, než jak to líčili Greenpeace a další aktivisti. Osobně jsem toho názoru, že neobjektivní mediální obraz způsobil v součtu více škod, než havárie samotná.

Druhý příklad opačné polarity:
Incident v JE Pakš. Díky rychlému a přesnému informování NucNetu o této události byl mediální obraz ve světě velmi blízký realitě a nevyvolal téměř žádnou hysterickou reakci. Naproti tomu v samotném Maďarsku, kde nebyla domácí média informována včas přes NucNet, se dostaly do médií nepřesné, zkreslující a nepravdivé informace, které se poté velmi špatně korigovaly a způsobily zbytečný neklid ve společnosti.

Jak vidím budoucnost NucNetu?

Myslím, že se NucNet musí držet svého původního poslání. Připomínat je svým zákazníkům. NucNet má své odlišnosti od ostatních mediálních agentur a na nich musí trvale stavět, jinak by mohl trpět zbytečným konkurenčním bojem a ve stínu komerčních informačních zdrojů zaniknout i se svým výjimečným posláním.

Václav Hanus

zpět na úvodní stránku