Jaderný comeback v Německu?

Vítězství pravicové koalice CDU-CSU v německých volbách znovu otevírá citlivou otázku využívání jaderné energie. Křesťanští demokraté avizovali již dlouho před volbami, že v případě úspěchu budou tlačit na změnu zákona přikazujícího uzavření jaderných elektráren do 15 let. Nucená spolupráce s SPD ale může návrat jádra na scénu německé energetiky zpomalit.
Bývalý středo-levicový kabinet Gerharda Schrödera prosadil na nátlak menšího koaličního partnera Strany Zelených zákon, podle něhož musí všech 17 jaderných elektráren ukončit provoz do roku 2020. Jaderná energie přitom tvoří asi 30 procent německého energetického mixu, tedy druhou největší část po uhlí (50 procent). CDU v čele s novou kancléřkou Angelou Merkelovou, která v letech 1994 až 1998 vykonávala funkci ministryně pro životní prostředí, považuje zákon za málo flexibilní a ráda by jej přepracovala.
Ve světle německých závazků z Kjótského protokolu, dává Křesťanským demokratům za pravdu řada institucí. Specialistka na energetiku z Německého institutu pro ekonomický výzkum DIW Berlin Claudia Kemfertová považuje za společensky přijatelné prodloužit fungování jaderných elektráren, pokud splní přísné bezpečnostní kritéria: „Nemluvíme přece o nových elektrárnách. Delší životnost nám ale pomůže překlenout časový příkop, než plně nastoupí nové technologie, například čisté uhelné elektrárny.“ Také Federace německého průmyslu BDI by ráda odstoupení od jaderné energie posunula alespoň o dalších deset let.
Nová vláda ale bude mít ztíženou pozici pro vyjednávání. Po těsném vítězství „obětovala“ CDU kvůli kancléřství osm ministerstev druhé SPD, mezi nimi i resort životního prostředí. Pravděpodobný budoucí ministr Sigma Gabriel se zatím k otázce oživení jaderné energetiky staví velmi rezervovaně. A to i přesto, že rostoucí cena zemního plynu nutí většinu populace přemýšlet o vhodnosti opustit jadernou možnost. V Německu se cena elektřiny zvedla za poslední tři roky o 38 procent a další zdražování je pravděpodobné. CDU ještě před volbami oznámila, že začne snižovat vládní podporu obnovitelných zdrojů, která deformuje trh s elektřinou. Národní obchodní komora DIHK dokonce apeluje na politiky, aby přehodnotili vedoucí úlohu Německa v implementaci kjótských závazků. Podle komory povede rigorózní snižování emisí CO2 spojené s rostoucími cenami elektřiny ke konkurenčnímu znevýhodnění německých podniků. Energeticky náročná výroba, například hliníkárny a chemický průmysl, už se začala přesouvat do zahraničí.
Do roku 2020 bude v Německu potřeba asi 20.000 MWe jako náhrada za dosluhující uhelné elektrárny. Pokud by jaderné elektrárny byly opravdu odstaveny, požadavek se zdvojnásobí. V každém případě ale bude nutné dokončit průzkumy v solném dole Gorleben, o němž se uvažuje jako o budoucím možném úložišti radioaktivních odpadů. Krajská vláda Dolního Saska, v jehož katastru důl leží, je myšlence nakloněna.

Zdroj: Informační servis ČNS

zpět na úvodní stránku