Osobnosti a názory - Mohamed ElBaradei

Nezaujatost a nezávislost, to jsou dva pilíře občanské služby.

Dr. Mohamed ElBaradei, generální ředitel Mezinárodní atomové agentury, nositel Nobelovy ceny, se narodil v Káhiře v roce 1942. Jeho otec byl předsedou egyptské advokátní komory. Vystudoval na Káhirské universitě a doktorát získal na New York University School of Law. Je držitelem řady prestižních čestných titulů.

Dlouho pracoval ve službách egypstké diplomacie, později v OSN v Institutu pro vzdělávání a výzkum a také jako profesor na New York University School of Law. Od roku 1984 je vysokým funkcionářem v Mezinárodní atomové agentuře ve Vídni (IAEA). V červnu 2005 byl již potřetí zvolen generálním ředitelem IAEA.
Jak zopakoval při svém zvolení, i nadále hodlá posilovat dva hlavní principy a hodnoty mezinárodní občanské služby: Nezaujatost a vysokou nezávislost. Za nejdůležitější faktory pro všechny aktivity Agentury považuje globalizaci, bezpečnost a rozvoj. “Já a moji kolegové uděláme vše pro to, abychom zabránili šíření jaderných zbraní a růstu chudoby.”, prohlásil na tiskové konferenci.
ElBaradei nepodceňuje každodení praxi: “Rád bych urychlil spolupráci (IAEA s partnery). Někdy bývá dosti pomalá, zvláště při poskytování dokumentů a informací.” V informování veřejnosti je velmi otevřený. Z jeho veřejných zpráv o práci IAEA jsou převzaty i následující odstavce a citace k některým tématům:

Írán:
“Dodatečné úsilí musíme věnovat ztracené důvěře ve věcech Íránu, abychom vybudovali transparentní vztah a posílili vzájemnou důvěru… Těším se na pokračování dialogu mezi Iránem a EU. Dalším úhelným kamenem bude mezinárodní úsilí ke zlepšení fyzické ochrany jaderných materiálů a v boji proti terorismu.”

Ve věci Iráku:
"Jsem hluboce znepokojen téměř každodenními zprávami o zmatcích a škodách v jaderných zařízeních a z toho vyplývajícím potenciálním ohrožením radiační bezpečnosti a ztrátou kontroly nad jadernými materiály. Zprávy vypovídají mj. o vyprazdňování obsahu kontejnerů a o jejich použití pro domácí účely, o demontáži radioaktivních zářičů bez jejich stínění… Máme morální odpovědnost…“

O Severní Koreji pro BBC v roce 2003:
„Myslím, že s nimi (se severní Koreou) nemůžeme souhlasit... Způsob, jakým vyřešíme otázku Severní Koreje bude pro budoucnost velmi důležitý.“

Rozvojové země:
„Jaderná energie může být v rozvojových zemích klíčovým hráčem. IAEA by měla hrát ústřední roli v oblasti rozvoje pro rozvojové země… Očekává se, že projekt IAEA „Inovativní jaderné reaktory a palivové cykly“ sehraje klíčovou roli v podpoře rozvojových zemí, jež chtějí využívat jadernou energii.“

Budoucnost jaderné energie:
“Obraz budoucnosti zůstává nadále neostrý… Všechny indikátory ukazují, že rostoucí spotřeba energie, bezpečnost energetických dodávek a rizika změny globálního klimatu vyvolávají potřebu větších investic do jaderné energetiky. …to vše může podstatnou měrou ovlivnit podíl jaderné energie v budoucím energetickém mixu.”

Emise uhlíku
”Problém je, že žádný obnovitelný zdroj není sto kapacitně pokrýt potřeby elektrického základního zatížení a nahradit velké klasické elektrárny, zdá se nepravděpodobné, že by větrné zdroje mohly zásobit mega-města zítřka.”

Jaderná bezpečnost:
„Jádro Dohody o nešíření jaderných zbraní lze shrnout do dvou slov: „Bezpečnost“ a „rozvoj“. Vítám, že všichni sdílejí tyto dva cíle: Rozvoj pro všechny, pomocí pokročilých technologií; a bezpečnost pro všechny cestou omezení a odstranění nukleární hrozby.
...
S politováním konstatuji, že ne všechny země Dohody o nešíření jaderných zbraní byly schopny odsouhlasit zintenzivnění implementace této dohody a namísto toho vyzývaly k reformě globálního systému jaderné bezpečnosti.“

Technologie a inovace
„...jaderné elektrárny patří k nejbezpečnějším a nejrobustnějším průmyslovým zařízením na světě. Malé a střední reaktory umožňují škálovatelnost investic, lépe vyhovují elektrickým sítím v rozvojových zemích a jsou mnohem výhodnější pro řadu účelů, jako je dálkové vytápění nebo odsolování mořské vody.“

Ochrana jaderných zařízení:
”Září 2001 v USA skutečně vedlo k přehodnocení bezpečnosti ve všech průmyslových sektorech, včetně jaderného. Stále ještě mnohé je třeba vykonat, aby všechna opatření odpovídala současné zranitelnosti a bezpečnostním požadavkům.”

Globální energetická nerovnováha spotřeby:
“V Ghaně se spotřebuje 300 kilowatt na jednoho člověka za rok, v Nigérii 70 kW, což odpovídá jedné osmiwattové žárovce na jednoho občana. S tím kontrastuje Francie se svými 7300 kW a ve Skandinávii to je ještě více.”

Růst energetické spotřeby:
“…tři faktory: Růst životního standardu v rozvojových zemích, pokračující populační růst a neustálá expanze nových produktů a nových technologií, které zvyšují kvalitu života a spotřebovávají další energii.”

Výstavba nových elektráren
“Čína plánuje zvýšit svou jadernou kapacitu ze současných 6,5 gigawatů na 36 GW v roce 2020. Indie plánuje desetinásobek výkonu v roce 2022 a stonásobek v polovině století. Rusko plánuje zvýšení z 22 na 40 – 45 GW do roku 2020. Americký dozor vydal vloni 30 povolení k prodloužení provozu, každé z nich na 20 let”.

Mohamed ElBaradei má ve svém okolí mimořádný kredit. Zahraniční politika USA by byla raději viděla změnu to tomto postu. Někteří z možných nástupců však byli ochotni nabídku kandidatury přijmout jen s podmínkou, že nebudou soutěžit s Mohamedem ElBaradeiem. Podpora Atomové komise při jeho poslední volbě generálním ředitelem byla jednohlasná; přijal to se skromností jemu vlastní. Za takových okolností pak i zdánlivě banální věta: „Budem I nadále s členy agentury pracovat na tom, abychom viděli svět bez jaderných zbraní.”, zanechává pocit něčeho, o co stojí za to usilovat.

František Kostiha

zpět na úvodní stránku