Šéf ČEZu: I mě štve účet za proud

Šéf společnosti ČEZ Martin Roman vysvětluje, proč chce stavět elektrárnu v Německu a proč chce dál zvedat cenu energie pro lidi i podnikatele. Je první osobností v nové rubrice MF DNES o úspěšných a vlivných lidech v českém byznysu, v které se každý týden dozvíte o jejich plánech.

Málokterý manažer v republice má tak složitou pozici. Pod jeho řízením má firma největší zisky v historii a patří k nejúspěšnějším ve střední Evropě. Přesto na něj skoro všichni nadávají. Musí mu totiž platit za elektřinu, která je dražší a dražší.

"Taky mě štve, kolik platím za elektřinu. Ale musíme se chovat tržně," konstatuje generální ředitel a předseda představenstva ČEZ Martin Roman.

Nezbývá tedy než si doma u elektrických kamínek přiškrtit kohoutek a hřát se spíše tím, že pod Romanovým vedením chce být ČEZ jedničkou na trzích s proudem v celé střední a jihovýchodní Evropě.

Měřeno hodnotou akcií firmy, která je nyní přes 420 miliard korun, už se jeho firma probojovala na špici. A to zase hřeje Martina Romana a jeho čtyřčlenný tým v představenstvu, který má v rámci motivačního programu nárok na akcie společnosti v celkové hodnotě zhruba jedné miliardy.

Proč tedy elektřina zdražuje, když se firmě tak daří? "Protože zdražuje všude ve světě. A to hlavně proto, že se prodává za ceny, za které se nedá vyrobit. Růst proto musí," říká Roman.

"Když si dneska někdo vezme projekt, že postaví novou elektrárnu, tak zjistí, že se mu to nevyplatí. A to nejde do nekonečna," varuje. Podle něj hrozí, že elektřiny nemusí být v budoucnu dostatek.

Ceny držíme na uzdě

Ceny proudu v Česku přitom podle Romana ČEZ drží na uzdě. "V roce 1992 stála elektřina pouze o jedenáct procent méně v nominální hodnotě než v roce 2005. V této republice není žádná jiná věc, která by za třináct let zdražila jen o tak málo procent. A když si do toho započtete inflaci, tak reálná cena klesla na polovinu," říká.

Záhada poklesu ceny proudu, který jinak spotřebitelům téměř každoročně zdražuje, je hlavně v tom, že ČEZ mluví o výrobní ceně, tedy o ceně takzvané silové elektřiny, která se dříve určovala jinak než nyní.

"Chodit takto do minulosti je dosti účelové," upozorňuje místopředseda Energetického regulačního úřadu, který má ceny proudu na starosti, Blahoslav Němeček.

Ceny se podle něj ještě před pěti lety určovaly podle celkových tržeb v energetice, navíc nebyly od ČEZ oddělené přenosové sítě, za jejichž služby se platí. Součástí ceny elektřiny byly dříve i služby za udržování hladkého chodu celé energetické soustavy země.

Přes všechny výhrady je Roman přesvědčen o tom, že ceny proudu jsou v Česku nejnižší ve střední Evropě a jejich růst ještě není u konce.

"Německo už má dneska cenu nad hranicí, kdy se vyplatí postavit elektrárnu, což je nad 40 eur za megawatthodinu. My tam dneska nejsme, do toho nám chybí ještě dvacet procent. Nebudeme tam ani příští rok," nastiňuje další vývoj cen elektřiny.

V konečné ceně se velkoobchodní hodnota proudu promítá asi polovinou, spotřebitele tedy čeká kromě lednového 10procentního zdražení ještě jeden takový skok.

"Podle mě je lepší, když je elektřina trošku dražší, než když by měla být k dispozici třeba jen pět hodin denně," dodává Roman.

A elektřina od ČEZ, i přes otevření trhu konkurenci, růst může. ČEZ je s dvoutřetinovým podílem na trhu dominantním výrobcem. I antimonopolní úřad je na něj krátký.

"Existuje judikát, který určuje, co je pro ČEZ relevantní trh. Je to celá evropská soustava UCTE, nikoliv jen Česká republika," říká šéf úřadu Martin Pecina, který si letos došlápl na monopol v plynárenství.

Další Temelín bude

Až se ceny proudu vyšplhají tam, elektrárny, pustí se ČEZ do investic století. Během příštích deseti až patnácti let chce v tuzemsku ČEZ proinvestovat přes dvě stě miliard korun.

"To nejsou peníze, které bychom neměli. ČEZ má 12 miliard korun odpisů ročně, takže i kdyby neudělal ani korunu zisku, tak z nich je schopen investice hradit," říká pětatřicetiletý šéf ČEZ.

Z celkové sumy podle něj spolkne 110 až 115 miliard korun nová jaderná elektrárna a přes 100 miliard budou stát nové uhelné elektrárny a opravy těch starých. "Analýzy nejsou hotové, ale všude v Evropě vychází, že je rozumné stavět jaderné zdroje. Všechno nasvědčuje tomu, že to u nás bude ekonomické," říká.

Temelín, který přišel na sto miliard korun, přitom pro opakované odstávky a poruchy působí v odborné veřejnosti kontroverzně. Roman to odmítá: "I s poruchami je to mimořádně zisková investice. Dva roky po spuštění do provozu nejsou poruchy nic neobvyklého."

To, jak bude nová elektrárna velká a zda bude v lokalitě Temelín, se podle něj ještě ukáže z analýzy. "Kdy zahájíme celý proces povolování a přípravy stavby, který bude trvat tak pět let, oznámíme začátkem příštího roku," dodává.

ČEZ zvažuje i plynové a obnovitelné zdroje, konkrétní rozpočet na ně nemá. "Nějaké plynové elektrárny určitě budou třeba, není to nereálné," říká Roman. Horší už je to s obnovitelnými zdroji, a to i přes jejich státní podporu. ČEZ zkoumá jeden středně velký projekt vodní elektrárny a zabývá se i větrem.

"Stát to podporuje, takže z podnikatelského pohledu je to skvělý nápad. Ale lidé, kteří tomu rozumí, vědí, jaký je to energeticky absolutní nesmysl," soudí Roman. V Česku jsou podle něj vhodné lokality jen na vrcholcích Krušných hor a na Sněžce. "Jsme v jednání o dvou větrných parcích, jeden je právě v Krušných horách," uvádí.

ČEZ zvažuje i zdroj na spalování biomasy. "Tady jsme opět limitovaní, kolik nám může příroda poskytnout paliva. Loni jsme spálili množství odpovídající 0,2 procenta naší výroby a zruinovali jsme trh s dřevní štěpkou, jejíž cena se zvýšila za rok o sto procent," upozorňuje.

ČEZ na nákupech

Kromě tuzemského trhu láká ČEZ i zahraničí. Po investicích v Bulharsku a Rumunsku se nyní poohlíží v Makedonii, Černé Hoře, Ukrajině a Polsku. Tam však nová vláda privatizaci elektráren zastavila.

"Neumím si představit, že bude polská privatizace zmrazena na celé čtyři roky," nevzdává se Roman. ČEZ má v hledáčku i západní sousedy, především v Německu. "Obecně v každé zemi existuje nějaká příležitost," dodává.

Jakýmá ČEZ na zahraniční projekty rozpočet, podle něj není určeno. "ČEZ není limitován množstvím peněz, nejdůležitější je, aby byl projekt návratný," říká.

Zrozen ředitelem

Jak dlouho se ČEZ a s ním Martin Roman udrží na špici, je těžké předpovídat.
Za půl roku čekají zemi volby a křeslo šéfa polostátní firmy se může zatřást. ČEZ už se však nechal slyšet, že pokud nevyjde privatizace v Polsku, vyplatí ušetřené peníze na dividendách. Stát jako majoritní vlastník se tak může těšit na tučné příjmy a měl by být spokojen.

Jen jednou se politici nad Romanem trochu rozčilili. To když si vedení objednalo napsání hymny ČEZ skladatelskou špičkou Soukup-Osvaldová, kterou si Martin Roman zazpíval před deseti tisíci energetiků v pražské Sazka Areně.

Roman si z budoucnosti vrásky nedělá. Nikdy nebyl ničím jiným než ředitelem - ve Wolf Bergstrasse, Jance Radotín, Škodě Holding a nyní ČEZ. Úspěch mu už před deseti lety předpověděl bývalý šéf amerického obra Lenox, který pomáhal s restrukturalizací Janky.

"Pamatuji si, jak mi říkal: Roman a ti jeho kluci zatím nic moc neumějí, ale jsou inteligentní, pracovití, slušní a jednou z nich bude středoevropská manažerská elita," vzpomíná na slova exšéfa Lenoxu Karel Kop, který byl u výběru Romana na místo ředitele do Janky.

Zdroj: MF Dnes

zpět na úvodní stránku