Čím nakrmit čínského draka?

Čína se za posledních patnáct let změnila z výrobce hraček a levného oblečení ve světovou ekonomickou supervelmoc. Aby se dobře rozjetý stroj nezaseknul, musí Čína masivně investovat do energetického sektoru. V současnosti nemá v Číně až 100 miliónů lidí k dispozici elektřinu.

Měsíc a půl před koncem roku Kohouta oznámila Čína zásadní revizi svého hrubého domácího produktu. Téměř dvacetiprocentní odhadovaný nárůst zemi katapultuje ze sedmého na čtvrté místo největší ekonomiky světa, před Británii a Francii. Čína letos sklízela úspěchy i na dalších frontách: například poslala do vesmíru první kosmonauty a podruhé za sebou vystřídala USA na první příčce světového exportéra informačních a telekomunikačních technologií.
Dravý ekonomický rozvoj ale klade vysoké nároky na energetiku – poptávka po elektřině roste v průměru o 15 procent ročně. Pokud si chce Čína současné tempo růstu udržet, bude muset každých deset let zdvojnásobit výrobní zdroje elektřiny. Kromě tradičních fosilních paliv jako je uhlí a ropa, se proto Čína aktivně angažuje ve výzkumu, vývoji a výstavbě jaderných elektráren a obnovitelných zdrojů energie, především vodních a větrných. Následující přehled shrnuje, jaké energetické překážky čekají čínského draka v blízké budoucnosti.

Uhlí a ropa
Nejdůležitějším primárním zdrojem je v Číně uhlí: dodává téměř tři čtvrtiny energie. Čína je zároveň největším světovým producentem i spotřebitelem uhlí, 40 procent železniční kapacity v zemi je používáno pouze na přepravu miliardy tun uhlí ročně. Čínský důlní průmysl také drží smutný rekord v počtu úmrtí horníků: v roce 2004 jich v práci zemřelo na 6000! Hlavním důvodem jsou výbuchy metanu. Důl Sihe v severní Číně jako první začal metan, agresivní skleníkový plyn, uvolněný dolováním zachytávat a využívat v nedaleké plynové elektrárně. Peníze na projekt, který má kromě zvýšení bezpečnosti horníků také snížit znečištění ovzduší, poskytla formou půjčky Světová banka.
Dalším důležitým zdrojem energie je ropa. Po USA a Japonsku zaujímá Čína třetí místo v její spotřebě – přestože je významným světovým nalezištěm, musí již dnes až třetinu ropy dovážet. Ropa je důležitá nejen pro průmysl. V čínských metropolích již tradiční kola zcela vytlačily automobily a jejich počet neustále roste, ročně téměř o pětinu. Ekonomové se obávají, že další nárůst poptávky po ropě ze strany Číny by mohl cenu suroviny neúměrně zvyšovat.

Jaderná energie
Přestože celkový podíl jaderné energie je pouze kolem dvou procent, patří Čína společně s Indií mezi asijské jaderné draky – od roku 2002 vybudovala šest jaderných elektráren a v příštích 15 letech jich plánuje postavit pětkrát tolik. Do roku 2050 chce mít na 150 reaktorů (pro srovnání, dnes mají nejvíce reaktorů – 103 – Spojené Státy). Výstavba jaderných zařízení se uskutečňuje ve dvou rovinách. Na straně jedné, aby uspokojila naléhavou poptávku po energii, importovala nejdřív Čína komerční reaktory z Ruska, Francie a Kanady, proto se na jejím území nachází několik různých technologických typů. Rozšiřování současných zařízení bude tyto typy samozřejmě respektovat, elektrárny budované na „zelené louce“ by ale již měly být jednoho druhu. Takový záměr se samozřejmě atraktivní pro zahraniční investory – budovat několik reaktorů stejného typu je levnější. Na straně druhé investuje Čína do výzkumu a vývoje vlastní jaderné technologie, založené na německém principu vysokoteplotního oblázkového reaktoru chlazeného heliem (HTR). V roce 2003 byl do sítě zapojen prototyp s výkonem 10 MW, první běžný 200MW reaktor by se měl začít stavět v roce 2007. Výhodou těchto menších reaktorů je jejich stavebnicový modul – mohou se snadno připojovat další zdroje, podle toho, jak roste spotřeba energie v lokalitě.

Obnovitelné zdroje
V současnosti tvoří 18 procent vyrobené energie vodní zdroje. Dvě právě budované přehrady (Tři Soutěsky a Žlutá Řeka) by měly podíl ještě o něco zvýšit. Obě veledíla se setkala s odporem ekologů, politických aktivistů a archeologů – kvůli Třem Soutěskám bylo přesídleno více než milión lidí a voda zaplaví vzácná archeologická naleziště. Vláda ale kromě splavnosti a zamezení pravidelných záplav vypichuje především bez-emisní výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách. Rostoucí znečištění (16 z 20 nejvíce znečištěných měst na světě je v Číně) vedlo také koncem letošního února čínské představitele ke schválení zákona o obnovitelných zdrojích. Čína má vhodné podmínky pro výstavbu větrných elektráren, na pobřeží i ve vnitrozemí. Experti odhadují potenciál větru mezi 500 – 1000 GW, výstavba větrných parků je ale zatím pomalá. Od nového zákona odborníci očekávají významný nárůst větrné energie.

Zdroj: Informační servis ČNS

zpět na úvodní stránku