Vychází český překlad publikace shrnující důsledky havárie v Černobylu

První české vydání souhrnného přehledu výsledků práce „Černobylského fóra“ o následcích černobylské havárie nese název „Dědictví Černobylu: Zdravotní, ekologické a sociálně-ekonomické dopady; doporučení vládám Běloruska, Ruské federace a Ukrajiny“. Jedná se o představení výsledků rozsáhlých studií, které vypracovala skupina vědců a odborníků za podpory mezinárodních institucí. Cílem jejich práce bylo zhodnocení a vyčíslení následků katastrofy a na základě odborných hypotéz provedení odhadu případných budoucích dopadů. Součástí této práce jsou i doporučení adresovaná vládám nejvíce postižených zemí.

Černobylská havárie představuje bezesporu největší jadernou katastrofu, ke které kdy v historii jaderné energetiky došlo. Přestože již od tragédie uplynulo téměř 20 let, slovo „Černobyl“ stále vyvolává emoce u většiny lidí. Neštěstí v Černobylu nepoznamenalo jen obyvatele žijící v jeho okolí, ale také negativně ovlivnilo smýšlení velké části veřejnosti o jaderné energii. Poskytnout dostatek objektivních a vědecky, odborně podložených informací, které mohou vysvětlit řadu dosud nezodpovězených otázek je hlavním úkolem nové publikace.

„Na události v Černobylu bychom měli nahlížet pokud možno bez emocí a hodnotit je podle faktů. K havárii tehdy došlo nikoliv v běžném provozu reaktoru, ale během prováděného experimentu. Obsluha se dopustila řady fatálních chyb, zejména vyřazení všech bezpečnostních opatření. Dnešní typy reaktorů se v mnoha ohledech zásadně odlišují od tehdy použitého typu. V období po Černobylu se mezi veřejností rozšířilo mnoho mylných informací, které měly za následek silné protijaderné názory,“ vyjádřil se k černobylské havárii prezident České nukleární společnosti, Václav Hanus. „Cílem publikace, kterou v nejbližších dnech vydá Česká nukleární společnost, je překlenout propast plnou mýtů a polopravd o důsledcích havárie a poskytnout české veřejnosti co možná nejúplnější obraz současné situace,“ dodal Hanus.

Studie začíná popisem havárie a sledu událostí, které následovaly bezprostředně po explozi reaktoru. Politika bývalého Sovětského svazu vedla k nedostatečnému poskytování informací obyvatelstvu. Tato skutečnost podle autorů způsobila hlubokou nedůvěru veřejnosti k oficiálnímu zpravodajství a také vedla k přičítání mnoha zdravotních problémů radiaci.

Velká pozornost je v textu věnována zdravotním důsledkům havárie. Obtížnost práce vědeckých pracovníků spočívala zejména v nesnadném odhalování skutečných příčin onemocnění konkrétních osob. V úvahu bylo nutno brát celkově nižší životní úroveň i úroveň místní lékařské péče u obyvatel postižených oblastí v porovnání se standardem běžným v západoevropských zemích.
Expertní skupina Černobylského fóra dále odhaduje ekologické důsledky včetně radioaktivního úniku a ukládání radionuklidů v živých organismech. Zpráva obsahuje současnou zjištěnou úroveň kontaminace měst, zemědělských i vodních ploch v nejvíce postižených místech na území Ruska, Běloruska a Ukrajiny. Zajímavý je jeden ze závěrů vědeckého hodnocení: v uzavřených oblastech došlo díky vyloučení průmyslových a jiných lidských aktivit k regeneraci přírody a k rozšíření některých živočišných a rostlinných druhů, které člověk jinde již dávno vytlačil.
Samostatnou kapitolu tvoří otázka demontáže sargofágu nad poškozeným černobylským reaktorem a nakládání s radioaktivním odpadem. Publikace uvádí, že v nejbližších letech bude vystavěna nová bezpečnější schránka, která umožní vyjmutí a uložení radioaktivního materiálu.

Odborníci se dále snažili odhalit míru sociálního dopadu havárie na obyvatele nejvíce zasažených zemí. Ve studii jsou vyčísleny částky, které státy ročně vynaloží na vypořádání se s černobylskou havárií: na tyto účely věnuje Ukrajina 5-7 % státních výdajů a Bělorusko okolo 6 %. Z kontaminovaných oblastí bylo evakuováno zhruba 350 000 osob. Psychologické výzkumy odhalily, že pro mnohé přesídlené osoby znamenala ztráta domova a přesun do nového prostředí velké trauma. Mnoho z těchto lidí se potýká s nezaměstnaností a má problémy se integrovat do nové společnosti. Převážně starší lidé se dokonce vrací do svých někdejších domovů, což ovlivňuje věkový průměr obyvatelstva zasažených oblastí.
Neméně zajímavé jsou výsledky výzkumu veřejného mínění mezi obyvateli žijícími v kontaminovaných oblastech. Lidé postrádají kvalitní informace o havárii a zdravém způsobu života. V rozporu k tomu převažuje silná nedůvěra veřejnosti vůči úřadům a institucím.
Další část publikace tvoří doporučení expertního týmů vládám nejvíce postižených zemí. Jedná se obecné pokyny v oblasti zdravotní péče, monitoringu životního prostředí a také ekonomické a sociální politiky.

Výsledky studie byly poprvé zveřejněny na konferenci Černobylského fóra, které se konalo 6.9.2005 ve Vídni. Černobylské fórum je sdružení agentur OSN, jako jsou Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA), Světová zdravotnická organizace (WHO), Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), Program OSN pro rozvoj (UNDP), Program OSN pro životní prostředí (UNEP), Vědecká komise Spojených národů pro účinky atomového záření (UNSCEAR), Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (UN-OCHA). Dále jsou členy fóra Světová banka a vlády Běloruska, Ruska a Ukrajiny.

Zdroj: Informační servis ČNS

zpět na úvodní stránku