Požadavky zelených rozbíjejí ekonomiku

V roce 2004 vláda přijala Státní energetickou koncepci s výhledem do roku 2030, která patří k pilířům hospodářské politiky ČR. Je výrazem odpovědnosti státu za vytváření podmínek pro spolehlivé a dlouhodobě bezpečné dodávky všech druhů energií pro občany a podniky za přijatelné ceny.

Zároveň vytváří podmínky pro efektivní využití energie, které nebude ohrožovat životní prostředí a bude v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. Je založena na maximální nezávislosti na zahraničních zdrojích. Po mnoha ekonomických a ekologických studiích, kladném posouzení vlivů na životní prostředí, představuje koncepce vyváženou kombinaci obnovitelných zdrojů, uhlí, jádra a plynu. Dovedu si představit postupné navyšování podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie ze současných 5 % až na 20 %. To však bude záviset zejména na vývoji potřebných technologií.

Návrhy Strany zelených v energetice, které prosadila do koaliční dohody, jsou ekonomickým nesmyslem, který nepomůže ekologii, zvýší nezaměstnanost a je důkazem odborného nepochopení energetické politiky státu. Argumentace zelených, že je možné uhlí a jadernou energii nahradit obnovitelnými zdroji, je naprosto zavádějící. Pro příklad lze uvést, že zajištění výroby 6000 MW, o které bychom přišli, kdybychom neobnovili dosluhující tepelné elektrárny, by představovalo pěstování energetických rostlin na ploše zhruba jedné třetiny území státu. Stejně tak zajištění stejného výkonu větrnými elektrárnami představuje nesmírně nákladnou výstavbu zhruba 9000 těchto zařízení narušujících krajinu, které snad nelze na území ČR vůbec postavit.

Obnovitelné zdroje proto zůstanou vždy pouze doplňkovým zdrojem energetického hospodářství a nelze jimi zajistit soběstačnost státu. Pokrytí energetických potřeb státu výrazným dovozem zemního plynu je gólem do vlastní branky. Spalováním a těžbou plynu unikají do ovzduší nejvýznamnější skleníkové plyny, jako je metan a oxidy dusíku. Kde je však tolik propagovaná ochrana atmosféry? A to již ani nehovořím o dalším významném ekonomickém zatížení občanů a podniků, protože při dovozu plynu není žádná garance výše ceny. Navíc, s ohledem na vývoj ve světě, lze předpokládat, že ceny plynu jako strategické suroviny rozhodně v budoucnu dále porostou.

Zásoby uhlí, které se budou neustále snižovat, jsou zajištěny zhruba do roku 2030. Nejkvalitnější uhlí na dole ČSA na Sokolovsku bude vytěženo již v roce 2015. Naprosto klíčovým požadavkem všech budoucích investorů při nezbytné obnově bloků tepelných elektráren v rozsahu zhruba 6000 MW je ale zajištění zásob uhlí na 50 až 60 let, což je reálná doba jejich životnosti. Bez uhlí nelze v ČR nadále zajistit dodávky elektřiny a tepla.

V případě, že nebude zajištěn dostatek tuzemského uhlí a ve výhledu nedojde k rozvoji jaderné energetiky s uvažovanými dvěma novými bloky, stane se ČR plně závislá nejen na dovozu plynu a ropy, ale i elektřiny. Výsledkem bude zvýšení energetické závislosti státu a dojde k výraznému zvýšení cen energií pro všechny. Doprovodným jevem budou ekonomické problémy a snížení konkurenceschopnosti našich průmyslových podniků oproti ostatním státům Evropské unie. Požadavky zelených proto představují nereálný program, který jde proti trendu nastoupené energetické politiky Unie.

Zdroj: Právo, Milan Urban

zpět na úvodní stránku