Britský i zahraniční jaderný průmysl si brousí zuby na trh ve Spojeném království

Zpráva britského ministra průmyslu Alistaira Darlinga zdůrazňující důležitost jaderných zdrojů v boji za energetickou nezávislost země a proti klimatickým změnám je pro britský i světový jaderný průmysl vítaným signálem toho, že trh ve Spojeném království je k mání.

Ještě v roce 2003 vláda Tonyho Blaira ve své energetické koncepci označovala jaderné zdroje jako „neatraktivní volbu“ a sázela především na rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů. Protijaderná sdružení tehdy symbolicky zvonila jádru umíráčkem. Po třech letech je všechno jinak – premiér do letošní zprávy o energetice protlačil jadernou alternativu i přes odpor některých svých vlastních poslanců jako ideálního partnera obnovitelným zdrojům. „Toužebným přáním se svítit nedá,“ vzkazují politici odpůrcům jádra. Pokud prý vláda nepodnikne rozhodné kroky a nevyšle jasný signál investorům, bude Británie do 15 let dovážet 90 procent veškeré energie. „Tohle není záležitost buď-anebo, musíme využít všeho, co máme k dispozici,“ obhajoval opětné zahrnutí jádra do energetického mixu Tony Blair.

Británie má přes dvacet jaderných elektráren, z nichž nejstarší je v provozu více než čtyřicet let. Společně dodávají asi pětinu veškeré energie. Přestože se u některých uvažuje o prodloužení provozu, většinu z nich bude potřeba nahradit novými zdroji během příštích dvou dekád. Zatímco Strana zelených prosazovala jako náhradu obnovitelné zdroje v čele s větrnými elektrárnami v pobřežních vodách, vládnoucí labouristé se nezřekli ani výstavby nových jaderných zdrojů. Jaderný průmysl rozhodnutí přivítal s tím, že čím dříve bude vláda schopná od všeobecné veřejné debaty přejít k načrtnutí konkrétních podmínek pro investice, tím lépe. Generální ředitel Asociace výrobců elektřiny David Porter upozornil, že jako každé odvětví potřebuje i jádro jasné informace: „Zdá se, že dobře informovaní lidé zapomínají, že to není vláda, kdo buduje a provozuje elektrárny, ale naši členové.“

S nadšením přivítaly změnu vládní politiky vůči jádru zahraniční jaderné společnosti. Francouzská Areva, jež postavila čtvrtinu všech reaktorů na světě, se plánuje ucházet o britský trh se svým nejnovějším projektem, reaktorem třetí generace EPR. První svého druhu již staví ve Finsku, další nejspíše vyroste ve Francii, v Británii by prý mohl EPR stát již v roce 2017. O místo na výsluní ovšem bude možná muset bojovat s dalšími dvěma reaktory: americkým AP 1000 od firmy Westinghouse a kanadským ACR 1000. Také další společnosti si brousí zuby zakázky ve výši až dvacet miliard liber: francouzská EDF, americký General Electric či japonský Mitsui.

Silným konkurentem, schopným nabídnout na britskému trhu moderní projekty, bude nově vznikající jaderný gigant Atomprom, který zahrne všechny podniky působící v civilním jaderném sektoru v Rusku. Jeho součástí budou například producent jaderného paliva TVEL, výrobce jaderných reaktorů Atomstrojexport a další společnosti.

Novou energetickou politiku premiéra Blaira, která bere zpět do hry jadernou energii, příznivě vnímá celý britský průmysl. Za „korektní“ toto rozhodnutí označila Konfederace britského průmyslu; Federace zaměstnavatelů ve strojírenství vládu pochválila za „odvážné uchopení jaderné kopřivy“. Asociace jaderného průmyslu, jež zaměstnává na 40 000 lidí, krok vlády uvítala jako dobrou zprávu. Tyto i další organizace však zároveň apelují na politiky, aby urychleně podnikli další nezbytné kroky k zajištění energetické soběstačnosti země: je potřeba především podpořit investice do výzkumu a vývoje, jež zůstávají jedněmi z nejnižších v Evropské Unii.

Zdroj: Informační servis ČNS

zpět na úvodní stránku