Jaderná elektrárna ušetří miliony tun emisí skleníkových plynů

Jediné jaderné zařízení o výkonu 1000 MW dokáže ve srovnání s plynovou elektrárnou srovnatelného výkonu ušetřit 2,5 milionů tun emisí CO2 za rok. Vyplývá to ze zprávy zpracované pro britskou vládu, kterou čeká definitivní rozhodnutí o výstavbě nových jaderných elektráren. „Nové jaderné elektrárny nám mohou významně pomoci dosáhnout vytyčených cílů naší energetické politiky,“ vyjádřil se ministr průmyslu Alistair Darling.

Britská vláda v čele s premiérem Tony Blairem, který je novým příznivcem jaderné energie, nechala vypracovat odbornou studii o budoucnosti energetiky včetně možností snižování emisí v průmyslu ve Velké Británii. Právě průmysl je označován jako největší globální zdroj skleníkových plynů. Británie tak reaguje na výzvu vyjádřenou v Kjótském protokolu, podle které má tato ostrovní země snížit množství vypouštěných emisí o 12,5 %, tj. přibližně o 60 mil. tun CO2 v období mezi roky 2008 až 2012. Závěry zpracované studie potvrzují významnou roli jaderné energie v energetickém mixu země.

Pokud by byla kapacita jaderné energetiky zvýšena o 6000 MW, podařilo by se Velké Británii snížit roční množství emisí oxidu uhličitého zhruba o 15 milionů tun. Redukce tvorby skleníkových plynů by podle zprávy přinesla státu úsporu v emisních povolenkách CO2 téměř 1,4 miliard liber na každých 1000 MW navýšené jaderné kapacity za dobu 40ti let provozu elektrárny.

Závěry této zprávy podpořila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ta zveřejnila výsledky srovnání různých energetických zdrojů podle vyrobeného množství emisí CO2. Energie z jádra se v tomto srovnání zařadila mezi výrazně ekologičtější způsoby výroby. Zatímco jaderná energetika v celém produkčním řetězci vygeneruje 11 až 22 gramů CO2 na kWh vyrobené elektřiny, vyšplhala se tato hodnota u větrných elektráren až na hranici 37 gramů, u biomasy až na 62 gramů a u plynu na 385 gramů. U tradiční výroby energie z uhlí zjistila OECD množství CO2 téměř 755 gramů. Samotná jaderná elektrárna navíc neprodukuje žádný CO2.

V následujících několika desetiletích jaderná energetika o své výsadní postavení nejčistšího zdroje téměř jistě nepřijde, přestože je třeba připustit, že s úbytkem dobře dostupného uranu budeme muset vydávat více energie a emisí při jeho těžbě. Současné ověřené celosvětové zásoby kvalitního uranu jsou však dostatečně vysoké. Vyplývá to ze zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA), která uvádí, že při průměrné současné spotřebě této suroviny by známé zásoby vystačily nejméně na dalších 85 let. Opomenout nelze ani dlouhodobý vývoj jaderných technologií čtvrté generace, které v budoucnu zajistí lepší využití uranu jako paliva.

Pokud by byly vyčerpány zásoby kvalitního uranu, existují další zdroje surovin využitelných jako palivo pro jaderné elektrárny, tvrdí vědci. Palivem jaderných elektráren v budoucnu se může stát thorium, jehož bohaté zásoby vlastní Austrálie. Při průměrné současné spotřebě dvou miliard barelů ropy denně by australská ložiska thoria mohla vystačit na dobu 6000 let.
Thorium je šetrnější vůči životnímu prostředí; poločas rozpadu jeho radioaktivního odpadu je významně nižší než u uranu. Dá se tedy očekávat, že první prototypy reaktorů na thoriové palivo budou ve světě postaveny do roku 2014.

Zdroj: Informační servis ČNS

zpět na úvodní stránku