Reflexe k článku „Švédská jaderná elektrárna tají příčinu havárie“
v Hospodářských novinách ze středy 9. srpna 2006

1. Nejde o havárii rektoru, ale o bezpečnostní událost, klasifikovanou na stupnici INES, kterou vydala MAAE (stupně 0 až 7, přičemž sedmička je Černobyl), stupněm 2 vzhledem ke společné příčině poruchy dvou dieselgenerátorů pro náhradní elektrické napájení bloku – jinak by byl klasifikační stupeň dokonce pouze 1. Hovořit v této souvislosti o Černobylu, jak to činí protijaderná hnutí v celé Evropě, je proto zcela nehorázné strašení veřejnosti. Protijaderná hnutí (většinou zelená) od Švédska, přes Německo a Rakousko až po Českou republiku a další země EU, protože nemají nic významnějšího, chopila se této zprávy a známým postupem jak učinit z komára velblouda, snaží se s pomocí některých médií znovu šířit strach z jaderné energie a posilovat odpor k ní mezi obyvatelstvem v reakci na rostoucí podporu jaderné energetiky v mnoha zemích.

2. Nikdo nebyl ohrožen (personál ani obyvatelstvo), nedošlo ani ke zranění nikoho z personálu.

3. Nikdo nic neutajuje, všichni novináři mají přes ČTK přístup ke zprávám informační sítě NucNet, kde je ve zprávách č. 168 (3. srpna 2006) a č. 170 (4. srpna 2006) vše podrobně popsáno. ČNS nabídla odbornou spolupráci, pokud novináři potřebují něco ze zpráv NucNetu vysvětlit nebo upřesnit.

4. Událost na bloku č. 1 JE Forsmark nebyla vyvolána poruchou na jaderné části, nýbrž zkratem na vnějším elektrickém vedení, konkrétně na připojovači k vedení vysokého napětí 400 kV. Tím došlo k odpojení bloku od sítě, což vzhledem k tomu, že není výkon bloku možno využít pro výrobu elektrické energie v generátoru, vede k automatickému odstavení reaktoru. Odstavení proběhlo bez jakýchkoli problémů. Vzhledem k tomu, že odpojením bloku od vnější elektrické sítě a odstavením reaktoru ztratil blok elektrické napájení, potřebné pro chlazení aktivní zóny a řízení odstaveného bloku, zajišťuje systém záložního elektrického napájení automatické nastartování dieselgenerátorů, které dodávají potřebnou elektrickou energii. A zde došlo na bloku č. 1 JE Forsmark k výše uvedené bezpečnostní události, když automaticky nastartovaly pouze dva ze čtyř dieselgenerátorů, zatímco zbývající dva musela nastartovat ručně až obsluha reaktorového bloku. Přitom je však nutno upozornit, že chlazení odstaveného reaktoru bylo více než dost při dvou běžících dieselgenerátorech, neboť plný výkon všech čtyř dieselgenerátorů je zapotřebí pouze v případě složitějších poruch, nikoli při pouhém odstavení reaktoru.

5. Protože předběžné vyšetřování příčin toho, proč nenastartovaly automaticky všechny čtyři dieselgenerátory ukázaly, že by mohlo jít o určitou konstrukční chybu v systému záložního elektrického napájení bloku, zkoumají se z preventivních důvodů stejná zařízení na analogických blocích (varné reaktory) ve Švédsku i ve Finsku, které mají záložní napájení od stejného dodavatele. Blok č. 2 JE Forsmark je v odstávce na výměnu paliva a kontrola záložního napájení bude provedena v rámci této odstávky, bloky č. 1 a 2 další švédské JE Oskarshamn krátkodobě odstavilo pro zmíněnou preventivní kontrolu vedení jaderné elektrárny na základě svého vlastního rozhodnutí. Švédský jaderný dozor takovéto odstavení nevyžadoval!

6. Výrobce a dodavatel záložního systému dodávky elektrické energie prošetřuje možnou konstrukční chybu, detaily však pochopitelně nebude zveřejňovat, neboť tím by ohrozil své postavení vůči konkurenci a zpřístupnil své know-how. Nebo se snad ČSA a firma Boeing podělily s novináři a jejich prostřednictvím s širokou veřejností o výsledky vyšetřování příčiny selhání jednoho motoru letadla ČSA typu Boeing 737, kvůli němuž musel tento letoun s českými turisty letícími z Chorvatska nedávno předčasně přistát v nouzovém režimu s jedním běžícím motorem v Pule? Ví snad někdo kromě příslušných pracovníků ČSA, Boeingu a výrobce leteckého motoru, zda byla příčinou poruchy špatná údržba, konstrukční chyba či nekvalitní výroba motoru? Takovéto informace se k široké veřejnosti dostanou pouze v případě, kdy dojde k havárii, kterou vyšetřují příslušné státní orgány a firmy musí na základě požadavků platných právních předpisů poskytnout všechny požadované údaje.

RNDr. Miroslav Kawalec

zpět na úvodní stránku