Slovinsko a Litva postaví nové reaktory

Urychlená výstavba jaderných zdrojů má odvrátit hrozbu nedostatku elektřiny

Stavební povolení už za dva roky, začátek výstavby o pět let později a v roce 2017 zahájení komerčního provozu, předpokládá harmonogram budování druhého bloku slovinské jaderné elektrárny Krško. Na tiskové konferenci v nedaleké Brežici to oznámil ministr hospodářství Andrej Vizjak. Bez bližších podrobností o dodavateli a výkonu nového reaktoru pouze sdělil, že investiční náklady dosáhnou dvou miliard eur (56 miliard Kč).

Ještě rychleji hodlají postupovat Litevci. Na místě dvou ignalinských reaktorů černobylského typu, uzavíraných na základě dohody o vstupu země do Evropské unie, má vyrůst nejpozději do roku 2015 nová elektrárna. Společný projekt všech tří pobaltských postsovětských republik má přijít na 2,5 miliardy až čtyři miliardy eur (70 miliard až 112 miliard Kč). Speciální zákon o výstavbě jaderného bloku hodlá předložit ministr hospodářství Vytas Navickas do litevského parlamentu už po Novém roce.

S výstavbou nových jaderných zdrojů počítá rovněž česká energetická koncepce do roku 2030. Schvalovací řízení a samotná výstavba trvají ve všech zemích přibližně stejně. Odhaduje se, že v Česku od rozhodnutí o tom, že se postaví nový reaktorový blok, až po spuštění uplyne více než desetiletí – a první proud by tak do sítě mohl dodat až na prahu třetí dekády nynějšího století.

Slovinský i litevský program mají společného jmenovatele – prohlubující se nedostatek elektřiny. Sedmisetmegawattový reaktor v Kršku, který postavil a koncem roku 1981uvedl do provozu americký Westinghouse, pokrývá slovinskou spotřebu proudu ze čtyřiceti procent. Už nyní musí Slovinsko elektřinu dovážet, když se o produkci Krška musí dělit napůl s Chorvatskem, spoluinvestorem z dob jugoslávské federace. Provoz prvního bloku v Kršku se plánuje do roku 2023.

Litva je po uzavření prvního ignalinského bloku odkázána na dovoz elektřiny z Ruska. Tato závislost se ještě prohloubí po plánovaném odstavení druhého reaktoru ještě v této dekádě. Pobaltské země se chtějí výstavbou nové elektrárny této strategické závislosti zbavit nebo ji alespoň minimalizovat.

Další informace:

Výstavba jugoslávské jaderné elektrárny v Kršku začala v roce 1975. První proud dodala do sítě 2. října 1981 a od Nového roku 2003 je sedmisetmegawattový blok dodaný na klíč americkým koncernem Westinghouse v komerčním provozu. Od spuštění do konce minulého roku vyprodukovala elektrárna na břehu Sávy 105 387,2 miliard kWh proudu, v posledních pěti letech dodává do sítě pět miliard kWh ročně, uvádějí statistiky Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).

Dva třináctisetmegawattové reaktorové bloky v ignalinské elektrárně pokrývaly více než dvě třetiny domácí spotřeby proudu a Litva se tak řadila na druhé místo na světě. První blok se stavěl více než šest let a proud začal dodávat na Silvestra 1983. Do uzavření o jedenadvacet let později vyrobil 124 934 miliard kWh, v průměru více než 6 miliard kWh ročně. Druhý blok je v provozu od roku 1987 a doposud dodal do sítě téměř 120 tisíc miliard kWh, uvádějí statistiky Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Konečné uzavření je dohodnuto na rok 2009.

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku