Téměř dvě desítky zemí uvažují o vstupu do jaderného klubu

Zprávy o přehodnocení politického názoru na jadernou energii zaznívají z různých zemí čím dál častěji. Zatímco některé státy začínají revidovat dřívější rozhodnutí postupně jaderné elektrárny nechat dožít bez výstavby nových, jiné zvažují využití jádra zcela nově. V seznamu zemí, které by rády vstoupily do jaderného klubu, jsou jak vyspělé ekonomiky, tak rozvojové státy.

V současné době využívá jadernou energii 31 států, tedy asi jedna šestina světa. Vzhledem k technické i ekonomické náročnosti výstavby jaderných elektráren není divu, že více než dvě třetiny ze 442 reaktorů, které nyní ve světě fungují, se nacházejí v Evropě (bez Ruska), v Severní Americe a v Kanadě. Přesto je v dnešní době nejvážnějším hráčem na poli jaderné energie Asie – výstavba nových elektráren tu probíhá ohromujícím tempem. Také z přehledu států uvažujících o začlenění jádra do svého energetického mixu, který zveřejnila Světová jaderná asociace (World Nuclear Association – WNA), je patrná převaha Asie (8 zemí). Probouzet se ale začínají i Afrika (3 země) a Jižní Amerika (2 země), v Evropě po jádru pokukuje pět zemí, soupis uzavírají Austrálie a Nový Zéland.

Plány zatím bezjaderných zemí zapojit do výroby energie i nukleární energii jsou v různých fázích vývoje. Zatímco v Irsku či v Austrálii se příklon k jádru zatím jen nenápadně naznačuje v podobě studií doporučujících vládám zařadit jadernou energii do jednání o energetických koncepcích, Bělorusko, Turecko a Vietnam letos odsouhlasily začátek výstavby nových reaktorů. Ankara plánuje uvést první komerční reaktory do provozu v roce 2012, Minsk chce jadernou elektrárnu připojit k síti v roce 2015, Vietnam o dva roky později.

Noví zájemci o jadernou energii

Austrálie – Tři čtvrtiny energie získává z uhlí, tedy za cenu vysokých emisí CO2. Po více než třicetiletém bojkotu jaderné výstavby vláda začíná o této možnosti uvažovat. Podle výsledků nejnovější studie by v roce 2050 mohla Austrálie mít až 25 reaktorů.

Bangladéš – Patří mezi země s nejnižší spotřebou elektřiny na obyvatele: 110kWh (v ČR 5520kWh). Téměř 90 % energie získává ze zemního plynu. Loni podepsala Bangladéš memorandum o jaderné spolupráci s Čínou.

Bělorusko – Chtělo by omezit svou energetickou závislost na Rusku. V současnosti dováží z Ruska 90 % veškerého plynu – jediná jaderná elektrárny by podle vládních výpočtů ušetřila až USD 400 milionů a snížila cenu elektřiny o téměř pětinu.

Chile – Přes polovinu elektřiny získává z vody. Země je ale také silně závislá na dovozu plynu z Argentiny. Z důvodů častých zemětřesení na jihu země by případná jaderná elektrárny musela být umístěna na severu.

Egypt – V poslední době aktivně oprašuje plány z 60. a 70. let na výstavbu jaderné elektrárny na odsolování mořské vody. Partnery hledá Egypt především v Rusku a Číně. Vláda prezidenta Mubaraka počítá s výstavbou osmi reaktorů.

Indonésie – Průmyslový růst kolem 10 % ročně zvyšuje nároky na výrobní kapacity a země trpí častými výpadky elektřiny. Výstavbou jaderných elektráren chce země uvolnit ropu a zemní plyn, z nichž získává 45 % energie, na vývoz.

Irsko – Polovina energie pochází ze zemního plynu, třetina z uhlí, 13 % z ropy. V úvahu přicházejí především menší reaktory, protože export elektřiny z ostrova je komplikovaný.

Itálie – Jediná země skupiny G8 bez jaderné energie; cena elektřiny je kvůli vysoké závislosti na ropě a plynu o 45 % vyšší než průměr EU; Itálie dováží 16 % své spotřeby, především z jaderné Francie.

Kazachstán – Jadernou zkušenost už má: do roku 1999 zde fungoval rychlý reaktor na výrobu elektřiny a odsolování. V současnosti získává země 95 % energie z fosilních paliv. Ve spolupráci s Ruskem chce začít stavět malé a střední reaktory.

Malajsie – Země je bohatá na ropu – 93 % energie pochází z fosilních paliv. Původně vláda plánovala výstavbu jaderných elektráren po roce 2020, letos však energetičtí odborníci doporučili plány urychlit.

Nigérie – Nejlidnatější země Afriky má zoufalý nedostatek energetických kapacit: zatímco v roce 2007 by poptávka měla přesáhnout 10.000 MWe, současné možnosti výroby jsou asi čtvrtinové. Vláda by chtěla situaci řešit výstavbou dvou 1000MWe reaktorů.

Nový Zéland – Největší podíl získává z vodní energie. Plány na výstavbu jaderných bloků zhatilo objevení zemního plynu a uhelných ložisek v roce 1972. Spotřeba elektřiny na obyvatele je poměrně vysoká (9000kWh/rok) a stále stoupá.

Polsko – Země získává 97 % elektřiny z uhelných elektráren, z nichž mnohé budou muset být z ekologických důvodů brzy odstaveny. Vláda zdůrazňuje nutnost v budoucnu diverzifikovat energetické portfolia.

Portugalsko – Má vysoký podíl vodní energie (20 %), ale série suchých lét donutila zemi zvýšit dovoz elektřiny. Z jaderné elektrárny na pobřeží Atlantického oceánu by díky úzce propojené elektrické síti těžilo i Španělsko.

Sýrie – Na 90 % energie získává země z fosilních paliv, hlavně z ropy a zemního plynu. Nárůst cen strategických surovin na trhu otevřel debatu o možné výstavbě jaderné elektrárny.

Thajsko – Podle prognóz poroste v příštích dvaceti letech poptávka po elektřině o 7 % ročně. Země získává téměř tři čtvrtiny energie ze zemního plynu, rostoucí ceny suroviny ji ale nutí ohlížet se po jiných zdrojích.

Tunisko – Téměř veškerou energii získává z ropy a plynu. Vláda zvažuje výstavbu 600MWe reaktoru na odsolování mořské vody.

Turecko – Spotřeba elektřiny roste v zemi v průměru o 8 % ročně. Vláda chce snížit závislost na ruském plynu (dodává dvě třetiny) výstavbou tří jaderných elektráren. První, demonstrační, reaktor (100MWe) by měl vyrůst na pobřeží Černého moře.

Venezuela – Je pátým největším vývozcem ropy na světě, přitom dvě třetiny energie získává z vodních elektráren. Plán na výstavbu jaderné elektrárny je zatím ve fázi úvah. V zemi jsou údajně i zásoby uranu.

Vietnam – Téměř dvě třetiny energie získává z vodních elektráren. Poptávka po elektřině se má v příštích deseti letech téměř zdvojnásobit, vláda proto plánuje výstavbu jaderných 2000MWe. Zájem účastnit se výstavby již projevila Jižní Korea.

Jaderné reaktory ve světě (k září 2006)
Činné reaktory 442
Reaktory ve výstavbě 28
Plánované a objednané reaktory 62

Zdroj: Informační servis ČNS

zpět na úvodní stránku