Reakce na článek
Okamžik ropného probuzení

Pane Macháčku,
k Vašemu článku mám následující připomínky:

1) Těší mne skutečnost, že považujete Temelín za důležitý pro naši energetickou bezpečnost. Pak si ale jistě uvědomujete, že jejím největším ohrožením je Strana zelených, jejíž někteří členové ho chtějí stejně jako rakouská protijaderná hnutí odstavit hned a ostatní postupně (spolu s Dukovany) podle německého vzoru (Atomausstieg). Pak je ovšem otázka paliva nepodstatná, neboť Temelín žádné palivo potřebovat nebude.

2) Netěší mne, že znovu zneklidňujete čtenáře ohrožením energetické bezpečnosti ČR budoucí dodávkou jaderného paliva pro Temelín ruskou firmou TVEL. TVEL se velmi snažil, aby předložil nejlepší nabídku a vyhrál výběrové řízení. Pokud by z politických důvodů Rusko jakkoli ohrozilo spolehlivé dodávky jaderného paliva, několik světových výrobců (třeba Westinghouse, který doposud toto palivo dodával) tento kontrakt velmi rádo převezme a palivo zajistí. Vzhledem k tomu, že Temelín potřebuje pro oba bloky za rok cca  50 tun jaderného paliva (to je jeden, max. dva železniční vagóny), které je navíc možné nakoupit na řadu let dopředu a vytvořit tak na rozdíl od ropy a zemního planu skutečně dlouhodobé strategické rezervy, žádného ruského politika určitě nenapadne, že by tím mohl ČR politicky vydírat. Pokud to snad někdo z politiků tvrdí, mám (a to přitom nejsem žádný rusofil, který by ruským politikům nekriticky věřil) vážné obavy o jeho duševní zdraví.

3) Pokud by politikové naslouchali vědcům a nebyli hříčkou v rukou ropných a plynových magnátů, alespoň vyspělé země by už dávno místo ropy masívně používaly minimálně pro pohon vozidel vodík v palivových článcích (tj. bez produkce skleníkových plynů), který by byl vyráběn pomocí elektrického proudu z moderních jaderných elektráren s tlakovodními reaktory (jako je např. EPR, který se staví v Olkiluoto ve Finsku a začíná se stavět ve Flamanville ve Francii) nebo přímo termochemickou reakcí v nových vysokoteplotních jaderných reaktorech (v obou případech opět bez produkce skleníkových plynů). Biolíh, bionafta, biomasa jsou jen málo účinné náhražkové cesty politiků, kteří nemají odvahu prosadit zásadní řešení a odsouvají jej do budoucna, aby neohrozili své zvolení v příštím volebním období.

Miroslav Kawalec

zpět na úvodní stránku