Hlad lidstva po energiích ještě zesílí

Uspokojit ho dokáže pouze vyvážené využívání všech zdrojů, soudí Světová energetická rada

Současný zápas o energie spíše ještě zesílí. Vyplývá to z prognóz Světové energetické agentury (IEA), které porovnávají předpokládaný růst lidstva a spotřeby. Zatímco do roku 2050 se počet obyvatel Země zvýší o polovinu na bezmála devět miliard, roční spotřeba energetických zdrojů se více než zdvojnásobí a přiblíží se 25 miliardám tun ropného ekvivalentu. Toto astronomické číslo představuje v přepočtu 290 biliónů kilowatthodin, tedy množství, které by všechny české elektrárny vyprodukovaly za 3500 let. Poptávka po elektřině se za stejnou dobu dokonce ztrojnásobí.

„Navrhnout lze nejrůznější způsoby, jak ji uspokojit. Jisté však je, že nezbytné bude využít všechny energetické zdroje,“ konstatuje nejnovější zpráva Světové energetické rady (WEC) o budoucí roli jaderné energetiky v Evropě. Na její tvorbě se podílel i přední odborník elektrárenské společnosti ČEZ Aleš John.

Analýza upozorňuje především na to, že do roku 2030 překročí čtyři pětiny evropských elektráren, především uhelných, hranici třicetiletého provozu a valná část z nich doslouží. „Právě nyní se tedy na desetiletí dopředu rozhoduje, jakým způsobem a za jakých podmínek budeme vyrábět elektřinu. Klíčovými hledisky při rozhodování o nových zdrojích budou nepochybně ekonomická a ekologická kritéria,“ uvádí analýza.

Současné celkové náklady na výrobu jedné kilowatthodiny včetně výdajů na likvidaci zařízení a skladování radioaktivního odpadu činí v jaderných elektrárnách čtyři eurocenty (1,10 Kč); za příznivých okolností, zejména při nízké diskontní sazbě a/nebo velké sériovosti, mohou klesnout až na tři eurocenty (0,85 Kč); zvýšení až na 5,5 eurocentu (1,50 Kč) může vyvolat větší diskont či jednotlivé objednávky. Výdaje na zpracování a likvidaci jaderného odpadu se na této částce podílejí nejvýše jednou desetinou eurocentu (necelé tři haléře) u zdrojů provozovaných šedesát let.

Ve třiceti zemích světa běží podle nejnovějších údajů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) 435 energetických reaktorů. Ročně spotřebují 12 tisíc tun paliva, z něhož je třeba uložit pouhá čtyři procenta štěpných produktů; zbývajících 96 procent paliva lze přepracovat a znovu zavézt do reaktorů. Jaderné elektrárny neprodukují skleníkové plyny, jejichž celková světová produkce dosáhla už 25 miliard tun, poznamenává zpráva WEC.

Další informace:

Světová energetická rada (WEC) založená v roce 1923 je největší nevládní mezinárodní energetickou organizací dnešního světa. Ve svých národních komitétech sdružuje více než 90 zemí včetně nejvýznamnějších výrobců i spotřebitelů energie. V této nekomerční a nezávislé radě akreditované při OSN pracují výrobci, distributoři a prodejci energií, ministři energetiky, národní sdružení, výrobci zařízení a paliva, vládní agentury, výzkumné a akademické instituce, spotřebitelské a ekologické organizace. Její aktivity pokrývají všechny typy zdrojů počínaje uhlím přes topné oleje, zemní plyn, atom a vodu až po ostatní obnovitelné. „Podpořit udržitelnou dodávku a spotřebu energie ve prospěch všeho lidstva,“ zní motto její činnosti. Zabývá se všemi energetickými zdroji počínaje uhlím přes ropu, Jejích aktivit se účastní Více na www.worldenergy.org; Energetický komitét WEC ČR viz www.wec.cz.

Evropské elektrárny
(výroba v miliardách kWh, 2004)

Uhelné 2 387,2
Jaderné 1 209,8
Vodní 666,9
Ostatní obnovitelné 137,6
Celkem 4 401,5
Pramen: WEC

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku