Evropané a jaderná bezpečnost

V polovině února zveřejnila Evropská komise výsledky rozsáhlého průzkumu veřejného mínění na téma „Evropané a jaderná bezpečnost“. Studie byla provedena v období října a listopadu 2006 ve všech členských státech EU i nově přistupujících zemích Bulharsku a Rumunsku s celkem 27 084 respondenty.

Dotazy směřovaly do pěti základních oblastí:

- Obecné vnímání jaderných otázek z hlediska přínosu jaderné energetiky a její budoucnosti
- Jaderná bezpečnost a vnímání rizik spojených s provozem jaderných elektráren
- Znalosti veřejnosti v oblasti jaderné energetiky a jaderné bezpečnosti
- Informovanost veřejnosti o jaderné energetice a jaderné bezpečnosti ve vztahu k nejdůvěryhodnější zdrojům informací
- Míra zapojení veřejnosti do procesu rozhodování v oblasti jaderné bezpečnosti a jaderné energetiky

V zájmu zajištění co nejreprezentativnějších výsledků byly skupiny dotazovaných posuzovány/rozděleny nejen podle věku, pohlaví, dosaženého vzdělání nebo zaměstnání, ale i na základě toho, zda šlo o osoby, které již nějakou jadernou elektrárnu navštívily nebo žijí v okruhu do 50 km od ní, příp. zda jde o respondenty věnující se problematice jaderné energetiky nebo alespoň takové osoby znající. Dalším faktorem braným při výzkumu v úvahu byla skutečnost, zda jde o zemi provozující jaderné reaktory, příp. s jakým procentem zastoupení v celkové energetické produkci.

Z průzkumu vyplývá, že Evropané jsou relativně pozitivní v otázce přínosu jaderné energetiky:

69% souhlasí s její významnou rolí při snižování energetické závislosti
19% nesouhlasí
(v ČR 77% pro, 20% proti)

50% uznává její vliv na snižování a stabilitu cen energií
32% neuznává
(v ČR 49% souhlasí, 43% nesouhlasí)

46% oceňuje její přínos v boji proti globálnímu oteplování
31% je proti
(v ČR 56% respondentů vidí přínos, 27% nesouhlasí)

Nejpříznivěji se k přínosům jaderné energetiky vyjadřovali občané zemí provozujících jaderné elektrárny.

V otázce, zda může být jádro jednoduše nahrazeno obnovitelnými zdroji a energetickými úsporami, nelze najít jednoduchou souvislost s „národním“ postojem a provozováním jaderných elektráren v zemi, neboť se ukazuje, že negativní odpověď převažuje nejen v zemích jádro využívajících, ale např. i v Rakousku, které je jeho tradičním odpůrcem - (56% Rakušanů vidí v „úsporách a nahrazování jaderné energetiky“ problém, 31% je opačného názoru). V rámci EU považuje 45% respondentů absenci jádra za komplikaci, opačný názor sdílí 41%). Překvapivý je postoj Francie (produkuje necelých 80% energie z jádra), kde převažuje názor, že nahrazení by takový problém nepředstavovalo.

Odpovědi na dotaz, co se veřejnosti vybaví jako první, když se řekne jaderná energetika, nevyzněly pro jádro příliš pozitivně, neboť ve většině zemí převážila obava z jejího rizika nad jejími přínosy. Výhody jaderné energetiky se promítly do reakcí pouze ve Švédsku, ČR, Slovensku a Finsku.

Většina respondentů bez zřejmé souvislosti s tím, zda jde o zemi jádro využívající nebo nikoli, vnímá jadernou energetiku jako rizikovou oblast. Překvapuje např. veřejné mínění ve Francii, kde tento názor zastává 65% (v ČR 52%). Na druhé straně zejména respondenti ze zemí mající jaderné elektrárny jsou přesvědčeni, že provozovat jaderné elektrárny bezpečně je možné. (v EU si to myslí 59% respondentů, přičemž v ČR 76% , nejnižší důvěru v bezpečné provozování mají obyvatelé Řecka 35%, Kypru 33%, Rakouska 28% a Malty 27%)

To není případ evropského názoru na úložiště radioaktivních odpadů, které podle větší části respondentů nemůže být provozováno bezpečným způsobem (opačné- kladné- stanovisko zastává 9 států EU, včetně ČR). Značnou nedůvěru budí i u zemí, jejichž vlády již vydaly o finálním ukládání odpadů rozhodnutí a v nichž jádro představuje důležitou složku energetické produkce (Německo, Francie).
Největší hrozbu pro jaderné elektrárny představuje dle většiny respondentů terorismus a zároveň převládá názor, že jaderné materiály nejsou dostatečně chráněny proti možnému zneužití.

U otázek, týkajících se dostatečného zajišťování jaderné bezpečnosti příslušnou legislativou a činností státního dozoru, u většiny respondentů ze zemí provozujících jaderné elektrárny převládalo kladné stanovisko, překvapivý je postoj „nejaderných“ zemí Lucemburska a Řecka, kde bylo přes 60% dotazovaných s příslušnou legislativou a výkonem státního dozoru nespokojeno. (nad 70% spokojených respondentů bylo ve Finsku, Švédsku, ČR, Slovensku a Slovinsku)

Důvěra v provozovatele jaderných elektráren je vysoká v zemích s jadernou energetikou, tradičně negativní je postoj Lucemburska, Řecka a Rakouska.

Při sondování znalostí o úrovni znalostí o situacích v jednotlivých státech byli respondenti dotazování na základní přehled o stavu v zemi (provozované jaderné elektrárny, budoucnost/ případné vyloučení jaderné energetiky, rozhodnutí vlády ke konečnému ukládání radioaktivních odpadů, zda je jaderná elektrárna jediným uživatelem radioaktivních materiálů a zda je třetina energie spotřebované v EU vyráběna z jádra) se ukázalo, že lepší přehled mají obyvatelé zemí, které jaderné elektrárny provozují. (nejlépe informovaní byli respondenti z Finska 74% , Německa 70%, ČR 70%, Francie 66%, Belgie 65% a Švédska 65%)

Nejvíce informováni o bezpečnosti jaderných elektráren se cítí obyvatelé zemí jádro využívající. Za hlavní zdroj informací jsou považována média, která ovšem dle většiny respondentů neposkytují dostatečné a vyvážené informace, které by umožnily nezávislé vytvoření úsudku. Ani poskytování informací dětem ve školách nebylo zhodnoceno příliš lichotivě (62% Evropanů jej označilo za nedostatečné).

V otázce důvěryhodnosti zdrojů informací v otázkách jaderné bezpečnosti ve většině zemí převážila důvěra ve vědce následované nevládními organizacemi a dozornými orgány. Nejdůvěryhodnější institucí v ČR je státní dozor 51%, následovaný MAAE 40% a vědci, V Rakousku jsou vnímány nejdůvěryhodněji nevládní organizace 41%, následované státním dozorem. Za zmínku zde stojí i 17% důvěryhodnost informací od „přátel a rodiny“

Většina respondentů se domnívá, že EU by se měla aktivně podílet na harmonizaci příslušné legislativy v jednotlivých členských státech a koordinovat spolupráci na expertní úrovni. Zejména nové členské státy pak upřednostňují ponechání zákonodárné moci/řízení na národní úrovni.

Pouze jeden z pěti Evropanů by chtěl být přímo zapojen do rozhodovacího procesu v otázce národní energetické koncepce/strategie. Nejvíce dotazovaných zejména z nových členských států by ponechalo rozhodování na kompetentních orgánech a překvapivě ve Francii převažoval názor upřednostňující zapojení nevládních organizací.

Výsledky průzkumu lze shrnout do následujících závěrů:

Po prostudování výsledků výzkumu lze konstatovat, že nejvíce jádru nedůvěřují ti respondenti, kteří mají nedostatek informací nebo nižší vzdělání.

Pozitiva jaderné energetiky jsou více vnímána v členských zemích, které provozují jaderné elektrárny a výrazněji v těch, jejíž obyvatelé jsou více informováni.

Otázka možnosti náhrady jaderné energetiky alternativními zdroji energie zůstává nezodpovězena, převažuje názor o nereálnosti této náhrady.

Jsou vnímána jaderná rizika, avšak převažuje názor, že lze jaderné zařízení provozovat bezpečně, projevuje se většinová spokojenost nad „jadernou legislativou a dozorem členských zemí EU“.

Veřejnost získává nejvíce informací z médií (především TV), avšak považuje je za méně objektivní, respondenti jednotlivých členských států jsou značně diferencováni při odpovědi na otázku, které subjekty jim dávají skutečně objektivní informace. V kontextu s vědomostmi respondentů jsou pro informovanější zdrojem objektivních informací převážně vědci a státní jaderné dozory, u méně informovaných převažují spolu s vědci nevládní organizace.

Pro zvídavější odkaz na stránku Eurobarometru, kde si můžete tuto zprávu přečíst celou :
http://ec.europa.eu/public_opinion/index_en.htm

Marek Bozenhard

zpět na úvodní stránku