Rusko sází na jadernou energetiku

Elektrárenské zdroje o výkonu 30 tisíc megawattů (patnáct Temelínů) uvedou do konce tohoto desetiletí do provozu v Rusku. Znamená to spouštět každoročně více než 6000 MW. „Důraz budeme klást na jaderné, uhelné a vodní zdroje,“ uvedl k tomu před časem ruský ministr průmyslu a energetiky Viktor Christěnko. Význam plynových bude klesat, dodal.

V následujícím pětiletí se má rozvoj ruské energetiky dále urychlit, přičemž prioritou zůstane jaderná energetika. Christěnko předpokládá, že do roku 2015 posílí ruskou energetickou síť 70 700 megawattů. Ve stejném období se odstaví zastaralé plynové zdroje o výkonu 15 tisíc a uhelné o výkonu 2500 megawattů.
V roce 2030 stoupne podíl jaderných zdrojů na výrobě elektřiny ze současných šestnácti na 25 procent, oznámil šéf Federální atomové agentury Rosatom Andrej Kirijenko. Výstavba čtyřiceti nových jaderných bloků během příštího necelého čtvrtstoletí přijde na 70 miliard dolarů (60 miliard eur, kolem 1,7 biliónu Kč), informovala světová informační síť NucNet.

Struktura ruské atomové energetiky se přitom zásadně promění. Vedle tlakovodních reaktorů VVER nové generace se začnou ve velkém stavět rychlé množivé, které si samy „vyrábějí“ palivo. Stanou se tak podle ředitele Vědecko-výzkumného ústavu jaderných reaktorů v Dimitrovgradu na střední Volze (1100 kilometrů jihovýchodně od Moskvy) Alexandra Byčkova druhým pilířem ruské atomové energetiky a její palivový cyklus se uzavře.
V první řadě totiž „spálí“ nebezpečný, vysoce radioaktivní odpad ze současných reaktorů. Zlikvidují jeho nejnebezpečnější a nejdlouhodobější složky, kvůli kterým by se muselo skladovat v trvalém úložišti statisíce let, a navíc využijí energii uranového paliva až na dvacet procent oproti běžným nejvýše pěti procentům. Zásoby uranu tak vystačí na staletí, podstatně déle než nyní odhadovaných 50-70 let.

Další informace:

Vědecko-výzkumný ústav jaderných reaktorů v Dimitrovgradu na střední Volze se zabývá vývojem reaktorů už téměř půlstoletí. Na šedesátimegawattovém rychlém reaktoru BOR-60 se od roku 1969 řeší zásadní problémy vývoje dnes už klasických atomových reaktorů temelínského typu i perspektivních množivých a využívá se také při výzkumu termojaderné fúze.

U vzniku tohoto zařízení stály i československé vědecké týmy vedené profesory Františkem Dubšekem a Oldřichem Matalem z brněnské techniky. Materiálový a technický výzkum prováděný v Brně a Ostravě pro jaderně-energetickou technologii patřil od 60. let minulého století k evropské špičce. Výsledky a dlouhodobé zkušenosti výzkumných týmů vedených z brněnské techniky se ověřovaly na parních generátorech reaktorů BOR-60. Tato zařízení vyvinutá a vyrobená v českých podnicích mají za sebou přes 120 tisíc provozních hodin bez jediné netěsnosti a připomínky uživatele, uvádí vědecký pracovník Ústavu jaderného výzkumu v Řeži Miloslav Hron.

Vědecko-výzkumný ústav atomových reaktorů v Dimitrovgradu má v Rusku obdobné postavení jako řežský Ústav jaderného výzkumu u nás. Provozuje šest reaktorů různých typů, na kterých se testují materiály a palivo pro energetická zařízení, vyvíjejí radioaktivní léčebné preparáty a ekologicky čisté technologie pro řadu dalších hospodářských odvětví. Podrobnosti viz www.niiar.ru (rusky i anglicky).

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku