Jak se pojídají hranice

V sobotu 31. března se v Simonetta kulturfabrik hornorakouské obce Helfenberg, www.diekulturfabrik.com konala úvodní akce k sérii kulturních událostí, různým způsobem spojených s osobami signatářů Charty 77. Namátkou jmenujme například Pavla Kohouta, Jiřího Grušu, Ludvíka Vaculíka, Terezu Boučkovou a Václava Havla.

Kulturní fabrika Simonetta je umístěna v neutěšeném prostředí bývalé továrny, kam její provozovatelé umístili nejnutnější vybavení pro pořádání výstav a provozování koncertů.

Pořadatelé se rozhodli zahájit svou kulturní aktivitu, nazvanou „požírači hranic“, poněkud atypicky panelovou diskusí na nejžhavější téma česko-rakouských vztahů – jaderná elektrárna Temelín. Za společným stolem se sešla různorodá skupina diskutérů: šéfredaktor hornorakouské ORF Johannes Jetschgo jako moderátor, spisovatel Josef Haslinger, hornorakouský poslanec Rudolf Anschober, spisovatel Pavel Kohout, politolog Anton Pelinka, reaktorový fyzik Helmuth Böck, vedoucí zahraničního oddělení jihočeského kraje Ladislav Fňouka, jaderný fyzik František Janouch a „rizikový vědec“ Wolfgang Kromp. Celá diskuse, natáčená ORF, byla vedena pouze v němčině, což přítomným členům výboru ČNS poněkud stěžovalo její sledování. Takováto skutečnost je u podobných přeshraničních aktivit poněkud nezvyklá.

Cílem účastníků bylo identifikovat možné příčiny rakouského odporu vůči JE Temelín a upozornit na možné důsledky tohoto sporu, včetně jeho přerůstání do nacionalistické roviny a spuštění nové železné opony na naší jižní hranici. Wolfgang Kromp opakoval známé a mnohokrát vyvrácené výhrady o nepřípustné kombinaci ruské a americké technologie, nebezpečném souběhu vysokoenergetických potrubí na kótě 28,8 m a nedostatečné kvalifikaci pojistných ventilů. Profesor Janouch uvedl argumenty o trvale rostoucí spotřebě elektřiny v obou zemích, závislosti Rakouska na dovozu elektřiny v objemu roční produkce jednoho temelínského bloku a nízké četnosti bezpečnostně relevantních událostí na Temelíně ve srovnání například s francouzskými jadernými elektrárnami. Stejně tak bylo poukázáno na celosvětově rostoucí počet nových jaderných elektráren, které jsou ve stavbě nebo ve fázi přípravy.

Ladislav Fňouka upozornil na skutečnost, že ačkoli zastupitelstvo jihočeského kraje odhlasovalo v roce 2004 svůj nesouhlas s dostavbou ETE a umístěním podzemního úložiště, krajské orgány nemají na bezpečnost ETE přímý vliv, je kraj přesto trestán blokádami hraničních přechodů.

Profesor Pelinka opakovaně upozornil na paradoxní rozpor v chování rakouských odpůrců jaderné energie, kteří bojují proti Temelínu, zatímco jaderné elekrárny v ostatních sousedních zemích je nechávají vcelku chladnými. Temelín se zdá být zástupným problémem česko-rakouských vztahů a vnitřní rakouské politiky. Nevyhnul se ani bolavému místu nevyřešené nacistické minulosti našeho jižního souseda. Bohužel se mu nedostalo uspokojivé odpovědi.

V obecenstvu bylo přítomno celé spektrum diváků. Většina místních pozorně naslouchala diskusi a reagovala nezaujatě. Nicméně několik přítomných se nedokázalo zdržet občasného hlasitého vykřikování. Pobavení v sále vyvolal jeden z přítomných „atomgegnerů“ tvrzením o spontánní účasti hornorakouských školáků na blokádě hranic. I přes to je třeba vyzdvihnout velmi slušnou a korektní atmosféru, o kterou se zasloužili pořadatelé výběrem diskutérů i přítomní diváci svou tolerancí. Zkušenosti českých účastníků z podobných akcí v Rakousku obsahují i dramatičtější zážitky.

Po necelých třech hodinách a natočení obligátních rozhovorů pro média se promrzlé obecenstvo, novináři i panelisté rozešli do svých domovů.

Na závěr nezbývá než konstatovat, že přes nespornou snahu mnoha zúčastněných zůstává hranice mezi Rakouskem a Českou republikou stále na svém místě. Doufejme, že chystané výstavy a umělecké produkce čeká větší úspěch.

Radek Svoboda

zpět na úvodní stránku