Pár haléřů na úložiště stačí

Na astronomickou částku 26,9 miliard dolarů (zhruba 550 miliard Kč) přijde vybudování prvního hlubinného trvalého úložiště použitého jaderného paliva v nevadském kopci Yucca Mountain. Oznámilo to americké ministerstvo energetiky. Jaderné reaktory v USA, jejichž počet od roku 1973 stoupl na 103, dodaly za stejnou dobu do sítě 17 biliónů kilowatthodin elektřiny, uvádí ministerská energetická informační agentura EIA. V ceně každé se tedy náklady na konečné úložiště projeví 0,16 centy, tj. necelými čtyřmi haléři.

Nevadské úložiště se bude otevírat v březnu 2017, informoval ředitel Úřadu pro radioaktivní odpad (OCRWM) Edward Sproat. Původně mělo mít kapacitu 77 tisíc tun použitého jaderného paliva, nejnovější ekologická stude ministerstva energetiky mluví už o 105 tisících tun. Veškeré náklady na konečnou likvidaci veškerého radioaktivního zařízení včetně ukládání odhadl Sproat před pěti lety na 58 miliard dolarů (1,2 biliónu Kč), což znamená v přepočtu na jednu vyrobenou kilowatthodinu přibližně osm haléřů.

Ve speciálních bazénech u reaktorů a meziskladech v amerických jaderných elektrárnách i mimo ně se doposud nashromáždilo 57 tisíc tun použitého radioaktivního paliva o celkovém objemu zhruba 3 000 m3. Každoročně ho přibývají 2,4 tisíce tun uvádí EIA. České jaderné elektrárny Temelín a Dukovany vyprodukují za rok kolem 80 tun, tedy zhruba čtyři krychlové metry použitého paliva.

Další informace:

První geologické studie pro výstavbu trvalého úložiště použitého jaderného paliva v nevadském Yucca Mountain vznikly v roce 1978. Souhlas prezidenta George Bushe (staršího) s jeho vybudováním nese datum 23. července 1982. Definitivní licenci na jeho zřízení vydá americký jaderný dozor NRC 30. září 2008 a od té chvíle se začne bezprostřední příprava prostorů pro ukládání kontejnerů s použitým palivem. Dohledu NRC podléhají všechny práce počínaje výstavbou speciální železnice v říjnu 2009 přes testy před zahájením provozu v roce 2016 až po otevření v březnu 2017, kdy se do úložiště zavezou první kontejnery z nejstarších jaderných reaktorů uvedených do provozu už v 60. letech minulého století.

Provozovatel dvou českých jaderných elektráren Temelín a Dukovany, společnost ČEZ, odvádí na tzv. jaderný účet z každé vyrobené kilowatthodiny pět haléřů. Loni tak přispěla celkem 1,3 miliardami Kč a zůstatek na něm se podle představitelky Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Lucie Steinerové přiblížil devíti miliardám korun. Do ukončení provozu dukovanské a temelínské elektrárny (zhruba v roce 2045) se na tomto blokovaném účtu nashromáždí bezmála 60 miliardám korun.

Ze zvláštního účtu se se souhlasem SÚRAO uhradí výdaje na uskladnění použitého paliva a ozářeného materiálu včetně výstavby konečného úložiště. Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a použitým jaderným palivem v ČR schválená před pěti lety předpokládá, že celkové náklady na vybudování a provoz hlubinného úložiště dosáhnou 47 miliard Kč (v cenách roku 1999); vlastní výstavba včetně výzkumu, vývoje a projektu tvoří polovinu této sumy.

Společnost ČEZ dává kromě toho ze zisku každoročně stranou více než miliardu korun na budoucí vyřazování jaderných elektráren z provozu; do zmíněného roku 2045 se nashromáždí nejméně 50 miliard Kč. Z dalšího speciálního účtu se platí výstavba, provoz a vyřazení meziskladů použitého paliva z provozu, dále nákup skladovacích kontejnerů, pojištění jaderné odpovědnosti a přeprava použitého paliva k trvalému uložení. Na tyto účely odvádí ĆEZ navíc z každé kilowatthodiny z Temelína 2,15 a z Dukovan 1,65 haléře.

Náklady na jaderné palivo tvoří v ceně vyrobené elektřiny necelou pětinu. S dalšími přibližně deseti haléři na úplnou likvidaci jaderného zařízení a použitého paliva nepřesáhnou třicet procent ceny vyprodukovaného proudu.

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku