V Evropě je v provozu nový jaderný reaktor

Na druhém bloku rumunské elektrárny Cernavoda se poprvé rozběhla štěpná reakce

Deset let po prvním začalo v rumunské jaderné elektrárně Cernavoda spouštění druhého bloku. V jeho těžkovodním reaktoru CANDU kanadské konstrukce, identickém s prvním 706megawattovým, nastartovali začátkem tohoto týdne poprvé štěpnou reakci. Komerční provoz bloku začne v září. Od tohoto okamžiku se jaderná elektřina bude podílet na celkové rumunské výrobě proudu 18 procenty, oznámila národní společnost Nuclearelectrica.

Rumunsko už začalo připravovat v Cernavodě (100 km východně od Bukurešti) výstavbu dalších dvou jaderných bloků; začne se v příštím roce. První proud mají dodat do 64 měsíců, tedy v roce 2013, předpokládá atomový koncern.

Po odstavení čtyř reaktorů VVER-440 ruské výroby, jímž Brusel podmínil letošní přijetí Bulharska do Evropská unie, zbudou v podunajském Kozloduji jen dva tisícimegawattové bloky, a plánované dva tisícimegawattové reaktory z Ruska se v té době budou teprve stavět. Rumunsko tak po svém sousedu může převzít roli klíčového hráče na balkánském energetickém trhu, soudí místní analytici.

Další informace:

Těžkovodní reaktory CANDU 6 (zkratka Canada Deuterium Uranium) se zásadně liší od temelínských a dalších tlakovodních. Jako palivo používají přírodní uran v tyčích umístěných ve 380 vodorovně uložených trubicích. Chladí je těžká voda proudící pod nízkým tlakem. Získané teplo vyrábí ve výměnících páru pro pohon turbín.
Budování jaderné energetiky zahájilo Rumunsko v roce 1982, výstavbu dvou bloků v Cernavodě však přibrzdily politické změny na prahu 90. let. První se uváděl do provozu až v roce 1996, dalších bezmála 11 roků si vyžádalo dokončení druhého. Další dva bloky se budou stavět za účasti soukromého kapitálu. Každý přijde na téměř 800 miliónů eur (23 miliard Kč). Cernavodský projekt počítá s celkem pěti reaktory třetí generace. Jaderné palivo pro podunajskou elektrárnu vyrábí závod Nuclearelecriky v Pitešti.

Stejnou technologii dodala společnost AECL (Mississuaga, Ontario, www.aecl.ca) do všech pěti kanadských jaderných elektráren, kde je v současné době v provozu 18 bloků o celkovém výkonu 13 360 megawattů. Produkují podle statistik MAAE sedminu kanadského proudu. Vybaveno je jí také všech šest indických jaderných elektráren se třinácti reaktory (2450 MW); další čtyři se budou uvádět do provozu letos a napřesrok. Čtyři reaktory CANDU běží v jihokorejské elektrárně Wolsong (2779 MW), po dvou v čínském Čchin-šanu (provincie Če-ťiang, 1300 MW) a Argentině (1005 MW, třetí se buduje) a po jednom v Pákistánu (137 MW, dva se staví) a zatím ještě v Rumunsku.

Při náhradě docházející ropy vodíkem může „vedoucí úlohu“ sehrát jaderná energetika. „To byl klíčový důvod, proč se naše elektrárenská společnost stala členem Kanadské vodíkové asociace (CHA),“ vysvětlil pro mezinárodní informační síť NucNet Duncan Hawthorne, šéf ontarijské firmy Bruce Power. Mezi jadernou energií a vodíkem existuje přímá vazba, neboť „bezemisní palivo lze vyrábět už dnes z proudu, který produkují atomové elektrárny mimo špičku“. Bruce Power provozuje ve stejnojmenné lokalitě dvě jaderné elektrárny o celkovém výkonu 6610 megawattů. Každou tvoří čtyři reaktory CANDU na přírodní uran moderovaný těžkou vodou; v provozu je nyní šest bloků, zbývající dva dlouhodobě odstavené chce společnost znovu uvést do provozu.

Poslední dubnový den se poprvé rozběhla štěpná reakce v tlakovodním reaktoru druhého bloku čínské jaderné elektrárny Tchien-wan v provincii Ťiang-su na břehu Žlutého moře. Oba tisícimegawattové bloky temelínského typu (VVER-1000) zkonstruovalo a dodává Rusko. Výstavba prvního začala v říjnu 1999, v září 2000 se začal stavět i druhý. Do čínské sítě přichází proud z Tchien-wanu od loňského 12. května, druhý ho začne dodávat letos v červenci.

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku