V podunajském Belene vyroste nový Temelín

Na financování výstavby druhé bulharské jaderné elektrárny se může podílet i ČEZ

Výstavba jaderné elektrárny v podunajském Belene se znovu naplno rozběhne už v příštím roce. Oznámila to bulharská národní energetická společnost NEK.

V areálu vzdáleném 7,5 kilometru od rumunských hranic a 25 kilometrů západně od Sviščova na severu Bulharska se poprvé koplo do země v roce 1987, po celá 90. léta minulého století stavba stála. Nádoba a další zařízení reaktoru, které dodala plzeňská Škodovka, sice Bulhaři zaplatili, avšak pro nový projekt se nevyužijí.

Dva bloky s modernizovanými reaktory VVER-1000/V446, tedy obdobu současného Temelína, dodá za čtyři miliardy eur (112 miliard Kč) konsorcium ruského Atomstrojexportu a francouzsko-německého Framatomu. První proud dodá nová elektrárna do sítě v roce 2014. V obdobné čínské elektrárně Tchien-wan na břehu Čínského moře uvádí ruská firma v současné době do provozu druhý blok, potvrdila informační síť NucNet.

Bulharská elektrárenská společnost NEK informovala, že ruský dodavatel bude financovat první rok výstavby formou půjčky. Nyní s francouzskou bankou BNP Paribas dojednala úvěr na 250 miliónů eur a podíl na financování nabízí i strategickým investorům až do výše 49 procent veškerých nákladů. Očekává, že zájem projeví česká elektrárenská společnost ČEZ, italský ENEL, španělská Iberdola, německý E.on, francouzský EdF, belgický Tractebel a ruský RAO.
Nová jaderná elektrárna v Belene nahradí čtyři bloky dukovanského typu VVER-440 v Kozloduji odstavené postupně v roce 2002 a loni na základě úmluvy o bulharském vstupu do Evropské unie. Provozovaly se 24 až 28 let a podle domácích i zahraničních odborníků z jaderné energetiky byly v dobré technické i ekonomické kondici. Země, která v důsledku toho a rostoucí spotřeby přichází o pozici čistého vývozce elektřiny a hrozí jí nedostatek proudu, chce rozvojem jaderné energetiky obnovit pozici klíčového hráče na balkánském energetickém trhu.

Další informace:

V soutěži o dodávku dvou jaderných bloků do Belene jen těsně neuspělo české společenství Škoda Alliance stavějící na spolupráci s americkým Westinghousem a německým Hochtiefem. „Česká republika stále ještě zůstává jednou z mála zemí na světě, která dokáže vyrobit jaderný reaktor a postavit jadernou elektrárnu,“ poznamenává Jiří Žďárek z Ústavu jaderného výzkumu v Řeži.

Druhá bulharská jaderná elektrárna začala vznikat ve stejné době jako temelínská. O jejím vybudování se rozhodlo v roce 1984, stavět se začalo o tři roky později. Kvůli politickým změnám se celý projekt zmrazil a poslední desetiletí minulého století se v Belene nic nedělo. Úvahy o obnovení projektu přišly během jednání o vstupu Bulharska do Evropské unie. Sofia souhlasila s tím, že v roce 2002 uzavře první dva a loni další dva z celkem šesti jaderných bloků v Kozloduji. Rok po vládním usnesení o dostavbě byl loni uzavřen tendr, v němž Rusové nabídli, že postaví dva tisícimegawattové bloky za cenu o sto miliónů eur nižší než čeští konkurenti (3,997 miliardy eur).

Bulharsko vyrobilo loni 45 miliard kWh elektřiny, uvádějí statistiky národní energetické společnosti NEK. Jaderné zdroje dodaly dvě pětiny, tepelné dokonce bezmála polovinu veškerého proudu, zbylých jedenáct procent připadlo na vodní zdroje. Domácí produkce dosáhla 45 miliard kWh, z nichž osm miliard se vyvezlo. Dva kozlodujské bloky odstavené poslední loňský den vyráběly ročně přes šest miliard kilowatthodin.

Při privatizaci bulharské energetiky získala loni tuzemská elektrárenská společnost ČEZ tepelnou elektrárnu ve Varně o výkonu 1260 MW. Za zdroj dodávající dnes zhruba čtvrtinu bulharského proudu zaplatila více než 206 miliónů eur; dalších téměř 100 miliónů eur použije na šestinové navýšení základního kapitálu. Celková investice do Varny tak přesáhne 8,5 miliardy Kč.

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku