Atom nahradíme těžko, myslí si Evropané

Nahradit atomovou energetiku snadno nebo velice snadno obnovitelnými zdroji a úsporami nelze. Myslí si to 45 % z více než 25 tisíc dotázaných ve všech 27 zemích Evropské unie, zjistil první průzkum veřejného mínění (Eurobarometr), věnovaný vztahu Evropanů k jaderné energii. Opačný názor zastává 41 procent respondentů.

Pozoruhodný rozdíl zaznamenali analytici mezi Německem, které realizuje plán likvidace jaderné energetiky (Ausstieg) a Francií, kde tři čtvrtiny dodávek proudu pocházejí z atomových elektráren, na jejichž dodávkách je životně závislá například Itálie. Dvě třetiny Němců se obávají, že to nebude příliš snadné, a optimisty je pouze třetina dotázaných. Naproti tomu více než polovina Francouzů je přesvědčena, že takový obrat bude snadný, a třetina na něj hledí s pochybnostmi.

Více než polovina respondentů Eurobarometru se domnívá, že rizika využívání atomové energie převažují nad výhodami. Za její přednost považují v první řadě snižování energetické závislosti (69 %) a stabilní a levné dodávky proudu (50 %), teprve na třetím místě figuruje se 46 procenty to, že atomové zdroje neprodukují skleníkové plyny, a neohrožují tedy zemské klima.
Současně však více než čtvrtina dotázaných připouští, že nemá vůbec informace o bezpečnosti jaderných elektráren, a polovina si stěžuje na nepříliš dobrou informovanost.

Další informace:

Na dotazníky odpovídalo 25 031 obyvatel evropské sedmadvacítky. V Česku položila agentura AISA 16 otázek Eurobarometru celkem 1072 osobám starším 18 let. Polovina dotázaných Čechů, nejvíce ze všech zemí (průměr EU činí 33 %), soudí, že výhody jaderné energetiky převažují nad riziky. Na exkurzi v jaderné elektrárně bylo 9 procent dotázaných, což odpovídá evropskému průměru. Třetina dotázaných, tedy téměř třikrát více než průměr unie, žila nebo žije v padesátikilometrové vzdálenosti od jaderné elektrárny. Nejvíce informací na dané téma získávají Češi z televize (88 %), rozhlasu (42) a zhruba po třetině z deníků, časopisů a internetu (bylo možno zvolit několik odpovědí).

Jaderná energetika se v současné době podílí na světové produkci elektřiny šestnácti procenty a tento podíl ani přes její současnou renesanci neporoste, uvádějí prognózy Mezinárodní energetické agentury (IEA). Poptávka po proudu stoupá totiž na Zemi rychleji a využití klasických fosilních zdrojů, především uhlí, je daleko snazší než nasazení technologicky vyspělé atomové technologie.

Jaderná elektřina představuje v Evropě téměř třetinu dodávek proudu. Na kontinentě se v 18 zemích provozuje celkem 196 reaktorů, téměř polovina světového parku atomových bloků, dalších šest (tři v Rusku, po jednom ve Finsku, Francii a Rumunsku) se staví, uvádějí statistiky Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Rusko plánuje výstavbu dalších osmi, Bulharsko, Slovensko a Ukrajina po dvou a Finsko jednoho reaktoru.
Oxid uhličitý, jehož emise vyvolávají skleníkový efekt, hrozící Zemi změnami klimatu, vzniká při nasazení všech energetických zdrojů; do ovzduší se CO2 vypouští při výrobě a konečné likvidaci zařízení, těžbě paliva, produkci elektřiny i ukládání odpadů. Při započtení všech emisí za tento tzv. celkový provozní cyklus daného zdroje i tzv. externích nákladů vyjadřujících dopady provozu na životní prostředí dopadají nejlépe vodní a jaderná energetika (viz tabulky).

Množství celkových emisí CO2 podle zdrojů
(celkový provozní cyklus, v g/kWh)
Hnědouhelný 1151,5
Kamenouhelný 948,1
Paroplynový 431,9
Fotovoltaický 176,4
Velký vodní 40,1
Jaderný 33,2
Větrný 19,6
Pramen: GEMIS

Náklady na výrobu jedné kilowatthodiny
(podle technologií, v US centech)

Externí/Finanční/Celkové
Uhlí 2,0/5,0/7,0
Nafta 1,6/4,5/6,0
Plyn 0,36/3,5/3,9
Vítr 0,22/6,0/6,2
Voda 0,22/4,5/4,7
Atom 0,04/3,5/3,5
Pramen: ExternE

Nejlevnější investici v energetice představují plynové zdroje pracující v kombinovaném cyklu. Náklady na instalovaný kilowatt činí 500 až 900 dolarů. Postavit se dají za dva až tři roky. V dražších uhelných přijde jeden kilowatt na 1000 až 2000 dolarů a v jaderných na 1500 až 2500 dolarů. Doba výstavby se v obou případech pohybuje kolem pěti let.

Evropské elektrárny
(výroba v miliardách kWh, 2004)
Uhelné 2 387,2
Jaderné 1 209,8
Vodní 666,9
Ostatní obnovitelné 137,6
Celkem 4 401,5
Pramen: WEC

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku