Růst politické podpory jaderné energie – angažovanost jaderných odborníků je nezbytnou podmínkou

Úvodník 17. čísla (červenec 2007) zpravodaje ENS NEWS od šéfredaktora Marka O´Donovana přeložil Miroslav Kawalec.

Když se zeptali Alberta Einsteina, co pro něj znamená politika, odpověděl: „Rovnice jsou pro mne důležitější, protože politika je záležitost současného okamžiku, ale rovnice jsou něco, co je tady bude stále.“ Kdyby tady byl Einstein dnes, měl by mnoho příležitostí rozjímat o věčnosti a nevšímat si takových světských záležitostí, jako jsou radikální politické reformy nebo vytváření koaličních vlád. Mohl by však stále ještě snižovat význam politiky? Neovlivní to, co se stane dnes, budoucnost jaderné vědy?

Pro některé z nás jsou prostě věda s politikou neslučitelné; raději se držíme vědy, než bychom se angažovali v politických záležitostech. Pro jiné, kteří se snaží ovlivnit politické debaty, aby zajistili lepší pozici vědy a výzkumu, je však tato činnost důležitá a mnoho z nás aktivně ovlivňuje politiky, vyjadřuje se k našim záležitostem a angažuje se v politickém životě.

Diskuse o tom, zda věda a machiavellismus (jako umění politiky) jsou slučitelné nebo se vzájemně vylučují, může být předmětem neformálního filosofického semináře, ale my dnes nechceme sklouznout na tuto akademickou cestu. Zvažujme pravdivost následujícího tvrzení: změna evropského politického klimatu může významně ovlivnit budoucí tempo a směr vědeckého výzkumu, technického rozvoje, vzdělávání a výcviku. Může velmi silně ovlivnit budoucí generace vědců.

Nové politické úvahy, týkající se orientace a financování výzkumu, budou mít na nás bezprostřední vliv. Budou nově definovány priority a stanoveny nové termíny. Tyto politické úvahy značně ovlivní celkový rámec, v němž se pohybujeme, a také všechny souvislosti. Nejsme jistě všichni svou přirozenou povahou „politická zvířata“, jak tvrdil Aristoteles, ale není lepší aktivně se zúčastnit než jen pasivně pozorovat? Být raději v pohybu, než jen netečně stát?

Pokud budeme hrát aktivnější roli v politickém procesu, budeme mít větší šanci, aby o naší věci bylo slyšet a aby vlády soustředily svou pozornost na ty záležitosti, které my považujeme za prioritní. Když naši věc nebudeme obhajovat my, tak kdo jiný? Můžeme raději zkoušet a snažit se ovlivnit věci zevnitř, než je pasivně pozorovat zvnějšku.

Není apolitičnost beze vší pochyby nesprávná volba – dokonce i pro ty, kteří si myslí, že mohou stěží něco ovlivnit? Ať se nám to líbí nebo ne, apolitičnost je prostě špatné řešení.

A jaké jsou konkrétní politické události poslední doby, které mění politickou mapu Evropy?

V prvé řadě mandát, který dali francouzští voliči „občanu Sarkozymu“, je dobrá zpráva pro celý jaderný sektor. Všechny dlouhodobé pochybnosti o angažovanosti Francie v oblasti využívání jaderné energie v případě vítězství socialistky Segolene Royalové byly přesvědčivě odeslány do hlubinného podzemního úložiště, ať už se nachází kdekoliv. Program Evropského
tlakovodního reaktoru (EPR) nyní pluje pod plnými plachtami v průzračně modrých vodách.

Za Lamanšským průlivem, ve Velké Británii, přijala vláda radikální rozhodnutí posoudit nezbytnost zahájení výstavby nových jaderných zdrojů. Toto rozhodnutí se opírá o pragmatické zhodnocení situace, kdy vlastní energetické zdroje se zmenšují a rovněž je zapotřebí podniknout nezbytné kroky, aby byly splněny cíle pro redukci emisí CO2. Nový ministerský předseda, Gordon Brown, vyjádřil svou plnou podporu tomuto rozhodnutí, stejně jako to učinil jeho předchůdce Tony Blair. Velcí hráči, jako EDF a Westinghouse již podnikají potřebné kroky pro získání výhodné pozice, která by jim zajistila podpis lukrativních kontraktů na výstavbu nových jaderných elektráren ve Velké Británii.

V Belgii probíhají rozhovory s cílem vytvořit novou koaliční vládu. Yves Leterme, vůdce Vlámských křesťanských demokratů, který je horkým favoritem na funkci předsedy vlády, se již vyjádřil ve prospěch revize belgického rozhodnutí odstoupit od využívání jaderné energie (nuclear phase-out). Dokud však není dosaženo dohody o složení nové vlády, budou pokračovat dohady o tom, zda se bude Belgie řídit doporučením Komise 2030 (komise belgických expertů k problematice využití jaderné energie v energetickém mixe Belgie) a „odstoupí od politiky odstoupení“, tj. zruší původní rozhodnutí o ukončení využívání jaderné energie. Jedna věc je však jistá, a sice ta, že vědecká komunita v Belgii musí dát co nejdříve o sobě vědět, musí ji být slyšet a musí se snažit získat respekt veřejnosti.

Mezitím v Evropském parlamentu zaujali po volbách v projaderném Bulharsku a Rumunsku svá místa první balkánští poslanci.

Řada projaderných poslanců v Evropském parlamentu chce mít větší vliv na politické diskuse v EU a usiluje o to, aby se jaderná věda a výzkum mnohem více zviditelnily jak na evropské, tak i na národních úrovních.

Pokud jde o EU, pak znovuobjevení jaderné energie jako energetického zdroje, které je klíčovým prvkem „Energetické politiky pro Evropu“, vedlo k vytvoření „Technologické platformy udržitelné jaderné energie“ (SNETP) a způsobilo, že program výzkumu jaderného štěpení se stal v rámci EU předmětem vzrůstajícího zájmu.

Jaderná energie již není tabuizována a neocitá se na okraji hlavního proudu politického myšlení. Je proto vhodná doba na to, aby se komunita evropských vědců chopila iniciativy a zúročila situaci, kdy se jaderná energie znovu dostala do centra energetické politiky EU.

V situaci, kdy je EU mnohem příznivěji nakloněna jaderné energii, kdy stále více vlád ve státech, jež dříve přijaly rozhodnutí o odstoupení od využívání jaderné energie, uvažuje o „odstoupení od politiky odstoupení“ a naopak
zvažuje rozšíření počtu jaderných bloků, kdy vlády ve státech, které nevyužívaly
jadernou energii uvažují o výstavbě jaderných elektráren, by bylo chybou nevyužít otevření nové šance pro jaderný výzkum, která nebyla v posledních dvou desetiletích nikdy větší.

Investice do využívání jaderné energie však vyžadují větší finanční zdroje než jen ty, které jsou přímo potřebné pro podporu a udržení jaderné renesance. Pokud se totiž jaderná renesance má stát skutečně dlouhodobě udržitelnou, je rovněž životně důležité mnohem více investovat do lidských zdrojů, využití lidského talentu, tj. do získávání a podpory současné a budoucích generací vědců. To jsou oblasti, o nichž musíme diskutovat. S příznivějším politickým větrem, který dnes vane napříč Evropou a jehož je jaderné oživení přirozenou součástí, je zapotřebí chopit se příležitosti, neboť nemusíme mít v budoucnu už nikdy lepší šanci protlačit vědu včetně jaderné na jedno z nejvyšších míst pořadu politických jednání.

Číslo 17 (červenec 2007) elektronického zpravodaje ENS NEWS začíná proto slovem prezidenta ENS profesora Franka Deconincka, který naléhá na vědce, aby komunikovali efektivněji s širokou veřejností a zbavili sami sebe stereotypního dojmu, že všichni lidé chodí v práci v bílých pláštích a žijí v intelektuální věži ze slonoviny odloučeni od reality. Nezapomínejme přitom na to, že také www stránky Evropské nukleární společnosti nejsou určeny pouze odborníkům, ale rovněž široké veřejnosti!

Zdroj: ENS News, přeložil Miroslav Kawalec

zpět na úvodní stránku