Osm gramů versus čtvrt tuny

Osm gramů použitého jaderného paliva ročně vznikne v Česku v přepočtu na jednoho obyvatele. Vyplývá to z informací provozovatelské společnosti ČEZ. Při roční výměně se totiž nahrazuje čtvrtina (v Temelíně) nebo dokonce jen pětina (v Dukovanech) obsahu jednotlivých reaktorů. Celkem se z nich vyvezou 4 m3, tedy množství odpovídající krychli o hraně 1,6 metru.

Ze zmíněných osmi gramů jaderného paliva se vyrobilo 2600 kilowatthodin elektřiny, když průměrná tuzemská domácnost spotřebuje 3000 kWh. Uhelné elektrárny na stejné množství proudu spálí v přepočtu na obyvatele 2,6 tuny hnědého uhlí a do ovzduší vypustí stejné množství skleníkového plynu CO2. Před zahájením těžby se v uhelných lomech přemístí, opět v průměru na obyvatele, osm krychlových metrů zeminy. Dále se při odsiřování zplodin použije 200 kg vápence, na skládkách skončí 0,65 kubíku popílku.

V členských zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), společenství třiceti nejvyspělejších států planety včetně Česka, se rok co rok vyprodukuje 300 miliónů tun průmyslového toxického odpadu. Na jednoho obyvatele jich tak připadá v průměru čtvrt tuny. Radioaktivní odpad v něm tvoří jen jedno procento. V jaderných elektrárnách, medicínských, průmyslových a dalších zařízeních ho ročně vznikne 81 tisíc m3, informovala Světová nukleární agentura WNA. Použité jaderné palivo z nich tvoří pouhá tři procenta.

Další informace:

Co se uloží pod zem?

Množství odpadů, které má být v hlubinném úložišti umístěno, nebude příliš vysoké. Jaderné elektrárny Dukovany a Temelín vyprodukují během svého provozu dohromady přibližně 3000 tun použitého paliva. Pokud by se podařilo prodloužit jejich životnost na 40 let, byla by hmotnost ozářeného uranu kolem 3800 tun (200 m3). Spolu s odpady z demontáže jaderných reaktorů a dalšími dlouhodobými radionuklidy z průmyslu a lékařství by celkový objem vysoce aktivních odpadů určených pro hlubinné úložiště neměl překročit 10 tisíc m3.
Pramen: SÚRAO

Program výstavby trvalých úložišť použitého jaderného paliva
Belgie začne kolem roku 2025
Česko: vyhledávání lokality pozastaveno, schváleno do roku 2025, v provozu od roku 2065
Čína: vyhledávání lokality skončí do roku 2020, uvedení do provozu po roce 2050
Finsko: buduje se v okolí Olkiluota, do provozu v roce 2020
Francie: lokalita Bure (Lotrinsko) se má schválit v roce 2015, v provozu od roku 2025
Indie: lokalita se hledá
Japonsko: vyhledávání lokality do roku 2025, v provozu od roku 2035
Jižní Korea: zatím jeho výstavbu neplánuje
Kanada: vyhledávání lokality od roku 2009, plánované uvedení do provozu v roce 2025
Německo: uvažuje se o využití nynějšího meziskladu v Gorlebenu, po roce 2025
Rusko: vyhledává se lokalita na Kolském poloostrově
Španělsko: hledá se lokalita, rozhodnutí po roce 2010
Švédsko: zájem mají dvou místa
Švýcarsko: analýzy skončí kolem roku 2020
USA buduje: se v Nevadě (Yucca Mountain)
Velká Británie: zkoumají se geologické podmínky a nároky
Pramen: OECD, MAAE, SÚRAO

Co obsahuje palivo vyvezené z lehkovodních jaderných reaktorů (temelínského typu)?
95,6 procenta uranu (přes 90 procent izotopu 238)
2,9 procenta stabilních štěpných produktů
0,9 procenta plutonia
0,3 procenta cesia a stroncia (štěpné produkty)
0,1 procento jódu a technecia (štěpné produkty)
0,1 procenta štěpných produktů s dlouhou dobou rozpadu
0,1 procenta minoritních aktinidů (americium, curium, neptunium)
Pramen: WNA

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku