Jaderné elektrárny vyrábějí levněji než uhelné či plynové

O polovinu energie ročně více než nyní spotřebuje svět za pouhé čtvrtstoletí. Přes 70 procent přírůstku využijí rozvíjející se země v čele s Čínou a Indií. Do energetické infrastruktury se v příštím čtvrtstoletí vloží astronomických dvacet biliónů dolarů (v dnešních penězích přes 400 biliónů korun, zhruba 400 ročních rozpočtů Česka). Očekává to Mezinárodní energetická agentura (IEA), podle níž více než polovina předpokládaných investic půjde do elektrárenství, tedy výroby, přenosu a distribuce proudu.

Zápas o dodávky ropy a zemního plynu se vyostřuje už nyní a jejich dovoz do zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (členem třicítky nejvyspělejších ekonomik světa je i Česko) i do rozvíjejících se asijských států stoupá rychleji než celková poptávka. V cílovém roce 2030 stoupne podle agentury poptávka po ropě ze současných 84 na 116 miliónů barelů denně, tedy zhruba o dvě pětiny. Ve stejné době dosáhnou emise skleníkového plynu oxidu uhličitého 40 miliard tun, tedy o 55 procent více než nyní. Čína se stane největším jeho producentem už na konci této dekády, v přepočtu na obyvatele však nadále bude silně zaostávat.

Ve vyspělých zemích dosáhne úroveň emisí vrcholu kolem roku 2015. Pak začne díky lepšímu využívání zdrojů a úsporám, a rovněž díky výraznějšímu využívání jaderných a obnovitelných zdrojů, klesat. Dosažení až 40procentního poklesu světových emisí CO2 má zajistit desítka specifických programů kladoucích si za cíl větší bezpečnost, ochranu životního prostředí a hospodářskou účinnost, připomněl výkonný ředitel agentury Claude Mundil: „Vyplatí se do nich investovat, neboť vložené investice se rychle vrátí. Jeden dolar vložený do účinnějšího elektrického zařízení ušetří dva dolary potřebné na budování nových energetických zdrojů, přenosových a distribučních tras.“

Uhlí je dnes podle analytiků agentury pro výrobu elektřiny výhodnější než zemní plyn. Jaderná energetika pak v řadě případů vychází levněji než uhlí a zemní plyn, zejména díky tomu, že neprodukuje skleníkové plyny, a provozovatelé reaktorů nemusí tedy platit za jejich emise. Využití uhlí však dnes stoupá nejrychleji ze všech energetických zdrojů zejména kvůli prudce rostoucí poptávce v nejlidnatějších zemích světa, Číně a Indii, poznamenává agentura.

Další informace:

Přes vysoké investiční náklady vychází výroba elektřiny v jaderných zdrojích výhodněji než v plynových, uhelných či větrných. Cena jedné kilowatthodiny se pohybuje mezi 4,8 a 5,7 americkými centy, zatímco paroplynové a uhelné elektrárny vykazují 4,9 až 5,9 centu a větrné z mořského pobřeží 5,2 centu, uvádějí statistiky Mezinárodní energetické agentury. Největší podíl investičních nákladů (odpisy) na ceně elektřiny vykazují větrníky, největší část paliva paroplynové zdroje.

Zpracovatelský průmysl ve světě spotřebovává třetinu využitých energetických zdrojů a produkuje přibližně stejné množství skleníkových plynů. Největšími konzumenty jsou petrochemie, hutnictví a zpracovatelé nemetalických surovin, na které z celkových 113,25 exajoulů (1 EJ odpovídá čtyřměsíční výrobě elektřiny u nás) spotřebované energie připadá 65,67 EJ.

Investice do energetické infrastruktury
(celkem v letech 2005-2020, v biliónech dolarů)

Elektrárenství 11,3
Výroba 46 %
Přenos a distribuce 54 %

Ropa 4,3
Průzkum a těžba 76 %
Zpracování 18 %
Ostatní 6 %
Zemní plyn 3,9

Průzkum a těžba 56 %
Zkapalňovací řetězec 7 %
Přeprava a distribuce 37 %
Uhlí 0,6

Těžba 89 %
Doprava, přístavy 11 %

Biopaliva 0,1

Investice celkem 20,2

Pramen: IEA

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku