Kam vede nekompetentnost - chceme, aby tak skončila i naše energetika?

Přečtěte si článek prof. Zrzavého, předsedy odborné komise Rady vlády pro výzkum a vývoj, který vysvětluje, kam vede nekompetentnost a necitlivá personální politika na příkladu působení "zelené" ministryně Mgr. Dany Kuchtové na ministerstvu školství - hovoří doslova o "bezprecedentním personálním rozvratu". Chceme, aby neodborné a nekompetentní zasahování Strany zelených do energetiky vedlo ke krizi v zásobování elektrickou energií v ČR? Kdo si myslí, že přeháníme, ať si přečte o tom, jak biolog RNDr. Bursík poučuje odborníky z ČEZu, jak mají správně vybírat technologie pro obnovu hnědouhelných elektráren. Přitom právě Strana zelených svým postojem k limitům těžby hnědého uhlí znemožňuje stavět v Tušimicích a Prunéřově moderní bloky na superkritické parametry s vysokou účinností, protože projektová životnost těchto bloků je 40 a více let a na tuto dobu není bez prolomení limitů ve zmíněných lokalitách možno zajistit palivo.
Miroslav Kawalec. 


Ministryně na minovém poli

Dobrodružné okolnosti, které provázejí rezignaci Dany Kuchtové i hledání jejího nástupce, prozrazují, že veřejnost trpí ztrátou smyslu pro realitu.

Schopnost vnímat jednoduché věci jednoduše, bez paranoidních spekulací - a rozlišit ministra spíše schopného od spíše neschopného - se u nás nějak nevžila.

A poslední zhasne

To, že Evropská komise v červenci začala požadovat přepracování celého programu Výzkum a vývoj pro inovace, není ničím výjimečným. Jenže ministerstvo to nestihlo a Brusel v říjnu návrh nepřijme. Ministerstvo přitom selhalo ve dvou akutních, nikoli zděděných úkolech - nedokázalo vypracovat použitelnou metodu implementace (někdo s těmi financemi musí pracovat, rozdělovat je, hodnotit návrhy, hlídat hospodaření) a nedokázalo včas racionálně zareagovat na bruselské připomínky.

Ministryně zářijovou krizí prošla se záviděníhodným sebevědomím, což bylo patrně usnadněno notorickým nechápáním věcného i politického kontextu. České miliardy určené na dofinancování programu v příštích dvaceti letech totiž teď budou chybět na českých vědeckých projektech. Proto je tak důležité, kdo a na co ty prostředky dá. A to i pro instituce, které o budování kapacit příslušného aplikovaného výzkumu nejeví zájem.

Neschválení jednoho programu navíc zablokovalo přípravu i toho sesterského, který spadal pod ministerstvo průmyslu (proto ta mimořádná aktivita Rady pro výzkum i premiéra, proto ta obecně nepochopená "causa CzechInvest").

To, co zažíváme, není primárně konflikt politický, i když si to mnozí venkovští zelení myslí. Je to neobvykle dramatická roztržka ministerstva školství s reprezentací vysokých škol, výzkumu i průmyslu. Politici se až dodatečně slétají tam, kde tuší mikrofony a kamery, čímž dodávají sporu atraktivní partajní kolorit. Celou dobu šlo ale o vážné věci vyžadující rychlá odborná řešení, jichž byl ovšem progresivně paralyzovaný ministerský aparát čím dál méně schopen.

Během letošního panování Dany Kuchtové nastal na ministerstvu bezprecedentní personální rozvrat. Hledáte-li někoho, dozvíte se, že odešel před měsícem anebo je zrovna na odchodu. Vrchní ředitel kabinetu ministryně stihl být vyhozen ještě na poslední chvíli v den, kdy jeho šéfka rezignovala. Snad tam někdo ty úsporné žárovky aspoň zhasne.

Vůbec první jednání s hospodářskými a sociálními partnery programu pro výzkum a vývoj letos svolalo ministerstvo až na pátek 5. října. Mnozí nestihli přijet vůbec a po protestech, které vyvolal zmatený zápis z tohoto jednání, se ministerstvo rozhodlo vyzvat účastníky, aby si tam sami napsali, co vlastně řekli.

Strana zelených teď bouřlivě hledá nového ministra a lidé ve věci namočení ani nedýchají napětím, jak to zase dopadne. Školství je resort složitý, plný tajemných zákoutí, zvykových práv, talárů a nátlakových skupin, které si o sobě upřímně myslí, že nátlakovými skupinami nejsou. Nevadí, že ministr něčemu (respektive ničemu) nerozumí a něco (nic) neumí; to se stává. Problém nastává, když přichází úplně zvenčí, nemá letité personální kontakty, nedokáže si najít věrohodný tým, a tudíž nerozezná minové pole od svěžího paloučku.

Tajemství labyrintů

Dana Kuchtová i vůdcové Strany zelených si zaslouží uznání za to, že nakonec malér rozpoznali a po prvních varovných explozích se stáhli. Zůstanou-li ale v zajetí bludu, že standardní fungování resortu zablokovala zlovůle poslankyně Šojdrové a odpůrců tříděného odpadu, jsou na nejlepší cestě vygenerovat ze svého středu dalšího sytě zeleného aktivistu neschopného orientace v hlubinách českých i bruselských labyrintů. A naběhnout si na stejné vidle podruhé.

Nemá-li se krize dále prohlubovat, měl by se stát novým ministrem člověk (třeba i zelený), který problematice aspoň elementárně rozumí, a především dokáže přilákat schopné lidi (třeba i zelené), aby zachránili, co se ještě zachránit dá. V opačném případě zažijeme do voleb ještě další nadějné ministry školství. Dva, tři i čtyři.

Zdroj: Hospodářské noviny, Jan Zrzavý, profesor biologie, je předsedou odborné komise Rady vlády pro výzkum a vývoj


Bursíkovi se nelíbí plány ČEZ

Energetická společnost ČEZ nezvolila při modernizaci uhelných elektráren Prunéřov II a Tušimice II nejmodernější dostupné technologie. V pátek to uvedl ministr životního prostředí Martin Bursík. ČEZ ale tvrdí, že používá nejmodernější postupy, jež jsou dostupné pro projekty s životností 25 let; po této době již nebude pro obě elektrárny dostatek uhlí.

ČEZ nahradí podle Bursíka elektrárny s účinností 32 procent zdroji s účinnosti 37,5 procenta. »To nejsou nejlepší dostupné technologie, to jsou technologie, které byly nejlepší v 70. a 80. letech minulého století,« uvedl Bursík. Špatná volba podle ministra zablokuje další modernizaci na dalších 25 let.
»Kdyby ČEZ použil stejnou technologii, kterou dává do Ledvic, tak se ušetří jedno procento spotřeby primárních zdrojů energie v Česku a miliony tun emisí oxidu uhličitého,« řekl Bursík.

»Kdyby se v Prunéřově či v Tušimicích stavěla elektrárna jako v Ledvicích, ale s omezenou životností 25 let, cena elektřiny v ní vyrobená by byla extrémně vysoká,« namítla mluvčí ČEZ Eva Nováková.

V elektrárně Ledvice chce společnost koncem roku začít s výstavbou nového zdroje o instalovaném výkonu 660 megawatt. Nová elektrárna s účinností 42,5 procenta bude podle Bursíka pracovat s čistou uhelnou technologií. ČEZ ale na rozdíl od Tušimic a Prunéřova plánuje, že nový zdroj v Ledvicích bude v provozu 40 let. »Pro projekt používáme nejmodernější dostupné technologie, které tomu odpovídají,« dodala Nováková.

Modernizaci elektrárny Tušimice II, kde budou do roku 2010 komplexně obnoveny čtyři hnědouhelné bloky o výkonu 200 MW, zahájil ČEZ začátkem června. V elektrárně Prunéřov II mají být provozovány tři obnovené bloky, každý o výkonu 250 MW.

Celkem hodlá ČEZ na obnovu až deseti stávajících a výstavbu až tří nových hnědouhelných bloků během následujících šesti let investovat přes sto miliard korun.

Zdroj: Hospodářské noviny

zpět na úvodní stránku