Zajištění energetických zdrojů

Kapitiola dokumentu Strategické potřeby průmyslu v letech 2008–2011, který vydal Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Současné Programové prohlášení vlády je v přímém rozporu
s platnou Státní energetickou koncepcí z roku 2004. Odmítá dva
základní stavební kameny této koncepce, a to využití hnědého uhlí
za územními limity těžby a nové jaderné zdroje. Zároveň nenabízí
alternativní řešení zabezpečení energetických potřeb ČR. Tento
rozpor může ohrozit dlouhodobou spolehlivost elektrizační soustavy
a přípravu obnovy dožívajících elektráren a velkých soustav
centrálního zásobování teplem.

Česká republika vypracovala realistický Akční plán energetické
účinnosti do roku 2016. Není sporu o potřebě snižovat energetickou
náročnost, ale požadavky na úspory energie musí být ekonomicky
průchozí. Zatím například neexistuje postoj k požadavku EU snížit
spotřebu primárních zdrojů o 20% do roku 2020. Bez analýzy
reálných možností úspor energie by splnění tohoto cíle mohlo
omezit růst ekonomiky.

Od roku 2008 vstupuje v platnost zdanění energetických komodit
v souladu s legislativou EU. Tyto ekologické daně navzdory vládnímu
slibu překračují minimální sazby povinné v EU, a zatím není vyřešen
ani příslib výnosové neutrality těchto daní. Konkurenceschopnost
zásadně ovlivní i další etapy ekologické daňové reformy.
Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie vzrostl a bude se dále
zvyšovat. Státní energetická koncepce počítá s podílem 15,7%
primárních zdrojů a 16,9% výroby elektřiny v roce 2030. Reálně
je možné do roku 2020 dosáhnout podíl obnovitelných zdrojů 8%
na celkových zdrojích. Odpovědné stanovení podílu obnovitelných
zdrojů vyžaduje analyzovat a respektovat omezující faktory
vyplývající z podmínek v ČR.

Oblast zvláštní důležitosti představuje elektroenergetika. Na dalším
růstu spotřeby elektřiny (do roku 2010 kolem 2% ročně, poté se
snižujícím se tempem růstu) se shoduje většina prognóz. Zásadní
rozdíly však vznikají při hledání řešení. Podstatu výroby elektřiny v ČR
dnes tvoří uhelné a jaderné zdroje (v roce 2006 téměř 93%), které
jsou však Programovým prohlášením vlády omezovány. Problémem
elektroenergetiky je i složitá právní úprava stanovující postupy
v provozu a rozvoji energetických sítí, zejména přenosové soustavy.
ČR se nemůže spoléhat na dovoz elektrické energie ze sousedních
zemí, protože ty vykazují výhledově spíše negativní výkonovou
bilanci. Ve většině zemí ani neexistují schválené plány rozvoje
a obnovy výrobní základny.

- Odstranit zábrany ve využití všech domácích zdrojů energie –
zrušit vládní usnesení o tzv. ekologických územních limitech
těžby hnědého uhlí a rozhodnout o zahájení přípravy výstavby
jaderného zdroje.
Zjednodušit legislativní přípravu výstavby a obnovy
energetických zdrojů a sítí. Rovněž zjednodušit legislativu
stanovující postupy v provozu a rozvoji energetických sítí,
zejména přenosové soustavy.

- Zavést opatření k růstu konkurence ve všech fázích
energetického řetězce:
   - zvýšení konkurence ve zdrojích a výrobě elektřiny,
   - odstranění úzkých míst v distribuci a přenosu s cílem
zvýšení přenosových kapacit,
   - odstraňování všech administrativních bariér při změně
dodavatele elektrické energie, které po liberalizaci obchodu
s energiemi přetrvaly.

- Držet sazby spotřebních daní z energií na stávající úrovni při
dodržení principu výnosové neutrality.

- Nezavádět nové daně (např. uhlíkové), které povedou k dalšímu
zdražení energií, narušují tržní prostředí i konkurenceschopnost.

- Vyhodnotit přínosy a náklady podpory obnovitelných zdrojů
zejména z hlediska přijetí cílových hodnot jejich podílu
na energetických zdrojích.

- Zpracovat analýzu reálných možností úspor energie. Dle stanovených
cílů stimulovat dosažení těchto úspor u všech spotřebitelů.

Zdroj: SPČR

zpět na úvodní stránku