Vyhořelé palivo? Energie na půlstoletí!

Až padesát let může pokrývat veškerou tuzemskou spotřebu energie obsažená v palivu použitém během půlstoletého provozu jediného tisícimegawattového jaderného bloku temelínského typu. Současné jaderné elektrárny totiž využívají energetický potenciál z necelých pěti procent. Tzv. vyhořelé palivo, jehož v Česku přibývá zhruba kolem 80 tun za rok, tedy zhruba čtyři krychlové metry, je tak perspektivním zdrojem energie, potvrzuje ředitel Ústavu jaderného výzkumu v Řeži František Pazdera:

„Jakmile přejdeme na reaktory čtvrté generace s množivým reaktorem a nezvýšenou účinností 34 procent –předpokládá se však až padesátiprocentní –, přestaneme spotřebovávat primární zdroje energie a štěpitelný materiál se stovky let vyrábí z 238U, tedy druhotné vytěžené suroviny skladované dnes v obohacovacích závodech a obsažené ve vyhořelém palivu ze stávajících jaderných elektráren,“ tvrdí.

O výstavbě jaderných elektráren s množivými reaktory uvažují Francie a dnes již také Spojené státy. Demonstrační jednotka bude podle Pazdery v provozu kolem roku 2020, o dvacet let později se budou ve světě nasazovat ve velkém. Při vývoji této a dalších nových technologií využívajících energii atomového jádra spolupracují odborníci z desítek zemí sdružení v tzv. fóru IV. generace (GIF).

„Čistě teoreticky by výrobou elektřiny pouze v jaderných zdrojích nové generace klesla potřeba primárních zdrojů energie u nás z 1800 petajoulů ročně na polovinu. Nahradili bychom totiž uhlí, ropu a zemní plyn, které se na nich podílejí po 300 petajoulech,“ poznamenává ředitel. Hypotetický přechod výhradně na bloky s množivými reaktory kolem roku 2100, byť i v té době lze počítat s technologickým mixem jaderných, fosilních a obnovitelných zdrojů, by znamenal konec dovozu obohaceného uranu a dostatečné zásoby paliva řádově na stovky let.

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku