Pražský Vrabec cvičí jaderné inženýry z celé Evropy

Studenti archeologie si znalosti z poslucháren ověřují při vykopávkách a konstruktéři strojů na modelech, zatímco budoucí jaderní fyzikové absolvují cvičení u školního reaktoru. K pražskému VR-1 přezdívanému Vrabec, který slouží výuce na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v pražské Troji už 17 let, jich v každém ročníku chodí desítka a počet zájemců o studium rok od roku stoupá. Potkávají se tam se současnými i budoucími operátory jaderných elektráren, stovkami studentů dalších českých vysokých škol i specialisty z Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni. Praxe u Vrabce je také součástí vzdělávacích programů zahraničních partnerských vysokých škol.

Školní reaktor prošel v posledních sedmi letech zásadní modernizací systému řízení a ochrany. Prostředky na ni poskytl Fond rozvoje vysokých škol, ČVUT, fakulta i samotná katedra jaderných reaktorů. Poměrně složité operace, při nichž bylo nutno v každém okamžiku zachovat funkčnost zařízení a sladit nové prvky s ostatními, které teprve na obnovu čekaly, skončily v těchto dnech. Obnovený reaktor si při návštěvě pražské techniky 3. prosince, na den přesně 17 let po jeho spuštění, prohlédne prezident Václav Klaus.

Další informace:

Lehkovodní bazénový reaktor VR-1 pracuje v nominálním tepelném výkonu 1 kW, krátkodobě až 5 kW. Přednedávnem se začalo využívat nové palivo typu IRT-4M; obohacení uranem 235U se oproti předchozímu snížilo téměř o polovinu, pod 20 procent. Vnitřní průměr reaktorové nádoby se stěnou o tloušťce 15 mm činí 2300 mm, její výška dosahuje 4720 mm. Stínění před radioaktivním zářením zajišťuje zboku vrstva demineralizované vody silná nejméně 850 mm a 950milimetrová „obálka“ z těžkého betonu, nad aktivní zónou pak třímetrová vrstva demineralizované vody.
Školní reaktor byl v objektu těžkých laboratoří na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze-Troji spuštěn poprvé 3. prosince 1990 v 16.25 hodin. Projekt zpracoval Chemoprojekt Praha na základě výpočtů, analýz a podkladů připravených FJFI ve spolupráci se Škodou Plzeň. Hlavní části technologických zařízení vyrobila Škoda Plzeň, stavební část (základy a stínění) vybudovaly Pozemní stavby Praha. Reaktor byl vestavěn do prakticky nového objektu a od 1. ledna 1992 je v trvalém provozu.

Podrobnosti viz
www.fjfi.cvut.cz/Stara_verze/k417/c_info/inf_vr1.htm

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku