Jaderná renesance dorazila do Evropy

Švýcarsko se zřejmě stane po Finsku a Francii třetí západoevropskou zemí, kde se postaví nové jaderné bloky. Plán vybudovat dva nové bloky ve stávajících jaderných elektrárnách Beznau a Mühleberg oznámily energetické společnosti Axpo a BKW. Vybavit je chtějí evropskými tlakovodními reaktory EPR. Náklady na dodávku každého bloku se budou pohybovat mezi pěti a šesti miliardami franků (3 – 3,6 miliardy eur). Axpo tak definitivně odmítlo dřívější záměry vybudovat ve Švýcarsku paroplynové zdroje, oznámil hospodářský deník Handelszeitung.

O návratu k jaderné energetice vážně uvažuje Itálie, která své reaktory uzavřela v roce 1990 v reakci na černobylskou havárii. Znovu obnovit jaderný program ukončený po politických změnách v 90. letech minulého století se chystá Polsko, vyrábějící rozhodující část proudu z uhlí. Nejméně jeden blok chtějí postavit pobaltské státy společně s Polskem v Ignalině, kde se na základě dohod o vstupu Litvy do EU uzavírají oba reaktory černobylského typu. Další jaderný blok nevylučuje Slovinsko, zatímco Bulhaři v Belene a Rumuni v Cernavodě už plány výstavby nových schválili.

Musíme si pospíšit, upozorňuje v listu Neue Zürcher Zeitung Michel Kohn, který stál v čele švýcarské elektrárenské firmy Atel, když koncem 70. let minulého století stavěla jadernou elektrárnu v Gösgenu: „Nejstarší švýcarské atomové elektrárny Mühleberg a oba bloky v Beznau se uváděly do provozu kolem roku 1970. Při plánované životnosti 50 let je bude nutno odstavit v roce 2020. O tom, čím nahradíme výpadek více než jedenácti set megawattů, musíme rozhodnout v nejbližších dvou, třech letech – na výstavbu, plánování, kolaudaci a referendum musíme počítat až s patnácti lety,“ vysvětluje.

Projekt rozvoje jaderné energetiky má podle deníku podporu hlavních politických stran. Šéf švýcarských lidovců (SVP) Ueli Maurer zdůrazňuje, že „v dohledné době neexistuje pro Švýcarsko jiná alternativa než jaderná energetika“.

Další informace:

Ve Švýcarsku je v současné době v provozu celkem pět jaderných reaktorů ve čtyřech lokalitách Beznau, Mühleberg, Gösgen a Leibstadt. Jejich výkon činí podle statistik MAAE 3372 MW a pokrývají domácí výrobu elektřiny z 37,4 procenta. Výtečně se doplňují s převažujícími vodními zdroji, zejména s přečerpávacími elektrárnami napájenými laciným atomovým proudem, který se v nich přeměňuje v drahou špičkovou elektřinu. Švýcarská energetika jako jedna z mála na světě neprodukuje žádné skleníkové plyny.

Axpo a BKW ustavily společnou firmu Resun, která bude plánovat výstavbu obou bloků. Počítají i s dalšími partnery, jednání s provozovatelem Gösgenu Atelem však zatím nepřinesla konkrétní výsledky. Nejpozději do konce příštího roku má Resun předložit předběžnou žádost o povolení výstavby dvou identických 1600megawattových bloků, uvedl v Handelszeitungu šéf Axpa Heinz Karrer. Rozhodnout o ní by pak mohla v roce 2009 Spolková rada (vláda), o další rok později parlament a v roce 2012 se může konat referendum.

Švýcarsko se musí spolehnout na vlastní síly, poznamenává Handelszeitung, dovézt nebude odkud. V Evropě je třeba nahradit v nejbližších letech zdroje o výkonu kolem 200 tisíc megawattů (200 dnešních Temelínů). Navíc se odhaduje, že na pokrytí stoupající spotřeby bude nezbytné získat dalších 100 tisíc megawattů.

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku